romea - logo
3. dubna 2020 (pátek)
svátek má Richard
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romové v populární kultuře: Je na čase přestat užívat motiv stereotypního "Cikána" a "Cikánky"

9.7.2016 23:17
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Když se blíže podíváme na pojetí Romů v populární kultuře, zcela zřetelně se ukáže, jak živoucí je stále diskriminace vůči nim. Ve Spojených státech má podobu odlidštění anebo rovnou popírání. Romové nejsou považováni za skutečné osoby, ale stvoření z pohádkových knih a fantaskní výmysly.

V Evropě hraničí diskriminace s podmínkami apartheidu s nápisy v oknech, které říkají „Cikánům vstup zakázán“, odděleným školstvím a politikou vracení do zemí původu, jako jsme viděli ve Francii, která posílá rumunské Romy zpět do Rumunska. V obou kulturách jsou Romové viděni stereotypně jako někdo, jehož životním stylem je kriminalita, tuláctví a unášení dětí.

Romská spisovatelka na volné noze, učitelka, poradkyně a redaktorka Jessica Reidy napsala na toto téma esej, která se objevila jako sloupek Expanded Universe. Reidy studovala na Státní universitě na Floridě magisterská studia s uměleckým zaměřením, konkrétně obor psaní, a dosud publikovala v časopise Narrative Magazine v kategorii „Povídka týdne“, dále v The Los Angeles Review, The Missouri Review a dalších. Pracuje jako hostující profesorka v komunitě kreativního psaní Cambridge Writer’s Workshops a současně také jako hlavní redaktorka pro organizaci VIDA: Women in Literary Arts, umělecká redaktorka literárního časopisu The Southeast Review a redaktorka časopisu Quail Bell Magazine. Reidyové esej „Síla Romů (Cikánů) v literatuře science-fiction a fantasy“ vysvětluje, proč se „v literatuře, populární kultuře a propagandě vlád“ neustále objevují stejná stereotypní „zavádějící zobrazení Romů jako někoho nelidského“. Tyto ploché, vedlejší postavy přerůstají své příběhy a nesprávným způsobem určují to, jak jsou Romové ostatními vnímáni ve skutečném světě.

Romové v literatuře: Cikán jako lhář a zloděj ať již vlastnictví anebo dětí (obzvláště) neromského původu, Cikánka jako čarodějnice nebo kouzelnice a Cikán či Cikánka jako romantické postavy.

Spíše než jako ucelené, realistické postavy, jejichž etnický původ je jedním z aspektů jejich osobnosti, bývají Romové znázorňováni pouze podle stereotypů, čímž vznikají postavy, které jsou špinavé, mají nízkou inteligenci, nemorální chování a nadpřirozené schopnosti. Jak píše romský vědec Dr. Ian Hancock z Univerzity v Austinu v Texasu ve svém článku Původ a funkce obrazu Roma v dětské literatuře (The Origin and Function of the Gypsy Image in Children’s Literature):

…Romové se [v literatuře] objevují poměrně často – avšak nikdy jako postavy, které jsou náhodou mimo jiné také Romové, ale protože jsou Romové a protože slouží konkrétnímu účelu. Obecně je tímto účelem ukázat je ve třech podobách: Cikán jako lhář a zloděj ať již vlastnictví anebo dětí (obzvláště) neromského původu, Cikánka jako čarodějnice nebo kouzelnice a Cikán či Cikánka jako romantické postavy.

Když se setkáte s postavou Roma (anebo ji budete vytvářet), zeptejte se sami sebe: Je jeho původ součástí hlubší povahy jeho osobnosti anebo je právě jeho osobnost definována pouze ‚cikánskými’ rysy? Odpověď bude často „ne – tyto postavy byly stvořeny jako romské z konkrétního důvodu“.

Je snazší zredukovat celý národ do jednoho stereotypu a dovolit tak těm, kdo Romové nejsou, aby se mohli vyhnout střetu s bezprávím na Romech páchaným, jako například ztracené životy v holocaustu, oddělený systém vzdělávání, miliony žijící pod hranicí chudoby a cikánské tábory na okraji společnosti. Tím, že popíráme existenci Romů, je možné ignorovat problémy na hlubší úrovni.

Pro přesnější ztvárnění Romů se můžeme obrátit zcela jistě jinam: k pracím samotných romských spisovatelů. Jejich styl psaní je silně ovlivněn jejich přetrvávající historickou zkušeností s pronásledováním a někdy bývá ztvárněn ve fantaskních metaforách.

Reidy uvádí jako příklad povídku „Černý pátek“ od romské autorky Caren Gussofové-Sumptionové publikovaný v časopise Fiction Vortex v červenci 2014. Hlavní postava umí měnit svou podobu, avšak aniž by nad tím sama měla kontrolu, což jí znemožňuje žít normální život. Kdo si to přečte, pochopí, že úsilí vybalancovat v sobě nějak vlastní kulturu a potřebu asimilace se silně odráží v historii Romů. Tak jako je postavě měnící svou podobu svět příliš malý, byli také Romové posíláni ze společnosti do společnosti na základě vysvětlujících tvrzení o vzácnosti zdrojů a přelidnění.

Další zmiňovanou prací je „Svatba v Osvětimi“ Rajka Đuriće. Podařilo se mi nalézt pouze ukázku, ale Reidy krátce popisuje knihu jako „hrůzostrašný horečný sen, který obývají bohyně a ti, kdo mění svou podobu, a který je prostě posledním zábleskem imaginace romského chlapce pomalu umírajícího v koncentračním táboře“. Tyto záblesky imaginace jsou však způsobem chápání nepochopitelných událostí skutečnosti. Volnou předlohou vypravěčovy matka Kali, která jej v jeho snech navštěvuje, je romská bohyně Sara Kali, jež je ochránkyní utlačovaných lidí. Duchové měnící svou podobu, kteří se v příběhu objevují, jako například vypravěčův bratr, jsou zde způsobem, jak uchopit svět, jenž naprosto nerozumí Romům, a v němž je v tomto případě vypravěčův bratr zabit.

Ne všechny příběhy romských autorů mohou být automaticky zařazeny do žánru „magického realismu“, ačkoli často užívají fantaskních metafor. Reidy sice ve svém psaní fantaskní prvky využívá často, ale dává jasně najevo, že ve stylu magického realismu nepíše. Prvky, jež užívá, jsou součástí skutečného romského života formovaného jejich kulturou a vírou. Ať se jedná o oběti duchům a předkům či božstva přicházející ve snech, v romské kultuře jsou to běžně akceptované prvky. Nadšenci fantaskní literatury si mohou dílo užít, když budou mít na paměti, že příběh má ještě jinou rovinu vyprávění.

Když se čtenáři rozhodnou uvěřit, že romská kultura neexistuje, potom je možné, že jim v takových příbězích utečou jisté spletité roviny. Skrze literární tvorbu mají Romové možnost změnit stereotypy, které je sužují po celé roky, a vyprávět svůj příběh brutálně upřímným způsobem.

Prarthna Johri je studentkou na Lehigh University v Betlémě, Pensylvánie, USA a v rámci své stáže působí v ROMEE.
Prarthna Johri, překlad Jana Kavalírová
Přečteno: 3297x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, Stereotypy, Diskriminace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo