Romové v Rakousku slaví čtvrtstoletí od oficiálního uznání svého etnika

V Rakousku si v neděli 16. prosince připomněli 25. výročí uznání Romů národnostní skupinou. Při té příležitosti se v rakouském parlamentu v neděli dopoledne konalo matiné pod heslem „Různorodost a odpovědnost“, ke kterému zvali předseda Národní rady Wolfgang Sobotka (ÖVP) a prezidentka Spolkové rady Inge Posch-Gruskaová (SPÖ).
Vedle řady vážených hostů své proslovy v parlamentu přednesli i Emmerich Gärtner-Horvath, předseda Rady Romů, a Christian Klippl, předseda Kulturního spolku rakouských Romů.
Následně vedla Barbara Glück, ředitelka Mauthausen Memorialu, rozhovor se zastupitelkou města Oberwart a zároveň Romkou Manuelou Horvathovou (33) a romským spisovatelem Stefanem Horvathem (69). V rozhovorech byly tematizovány především jejich osobní zkušenosti a reflexe oficiálního uznání na vlastní život i život celé komunity, který je dodnes ovlivňován předsudky většinové rakouské společnosti.
"V první třídě základní školy jsem seděl celých 10 minut, než přišel ředitel a řekl: 'Ještě nikdy jsme neměli na škole cikánský dítě a tak to také zůstane.'," zavzpomínal Stefan Horvath. Jeho třídní učitel pro něj ale následující den místo ve škole vybojoval a díky němu ji také vychodil. S podobnými situacemi se ale musel vypořádávat až do svého prvního zaměstnání.
S připomínkou uznání romské národnosti se pojí v Rakousku i smutné jubileum tragických bombových útoků, které začátkem 90. let otřásly rakouskou společností. Ze série útoků byl nejtragičtější ten v noci ze 4. na 5. února 1995. Čtyři romští chlapci byli usmrceni při politicky a rasisticky motivovaném útoku v Oberwartu. Upadli do léčky s nastraženou výbušninou, když chtěli odstranit tabuli stylizovanou jako dopravní značka s nápisem „Romové zpět do Indie“. Za útok byl v roce 1999 odsouzen pravicový radikál Franz Fuchs. Jedním ze zabitých chlapců byl i syn Stefana Horvatha.
Předseda Národní rady Wolfgang Sobotka ve své závěrečné řeči vyzval Evropskou komisi, aby si plnila své domácí úkoly a podporovala etnické skupiny. Připomněl, že situace až dvanácti milionů Romů v Evropě je stále obtížná a podle Evropské agentury pro lidská práva patří ke skupinám, které jsou v Evropě nejvíc ohroženy chudobou, nezaměstnaností a analfabetismem. „Předsudky se dají odbourat trvale jen emocionálním způsobem a přitom hraje podstatnou roli kultura. K integraci neexistuje alternativa, ale nesmí se zaměňovat v žádném případě s asimilací,“ zdůraznil Sobotka.
Nepřehlédněte:
Kam dál:
- Cigánski diabli v červnu odstartují turné po Slovensku. Slaví 15 let na hudební scéně
- Deset let od smrti Vlado Oláha. „Básník a velký člověk," vzpomíná na jednoho z nejvýznamnějších romských spisovatelů Jaroslav Balvín
- Česko si připomíná vznik Československa. Romové však za tzv. první republiky čelili diskriminaci a vyloučení
- Setkání kultur 2021 roztančí farní zahradu v Kyjích. Zahraje Vojta Lavička nebo Šenki band
- Ida Kelarová: Cesta z osad a ghett do světa je jedna z nejtěžších cest. Dětský pěvecký sbor Čhavorenge slaví 10 let
- Rakousko loni zaznamenalo rekordních 585 antisemitských incidentů. Nejvíce útočí neonacisté
- Rakouský policista dostal od soudu podmínečný trest a pokutu za fotku údajného Hitlerova oblíbeného jídla
- Vojta Lavička v diskuzním pořadu ke Sčítání 2021: Proč se Romové nehlásí ke své národnosti
- Vídeňská radnice vyvěsila romské vlajky u příležitosti Mezinárodního dne Romů
- 30 let Muzea romské kultury. Čím si prošlo a co ho ještě čeká?
- Muzeum romské kultury oslavuje 30 let od založení: Podívejte se na připravený program
- Michal Miko v diskuzním pořadu ke Sčítání 2021: Dehonestace nepřidává běžným Romům na sebevědomí a sebeuvědomění