romea - logo
7. dubna 2020 (úterý)
svátek má Heřman / Hermína
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romská strana nemá ve vrcholné politice šanci. Ve velkých stranách se Romové zatím neprosazují

9.10.2015 12:37
Záběry z filmu Tvůj čas... (Koláž: Romea.cz)
Záběry z filmu Tvůj čas... (Koláž: Romea.cz)

Po 25 letech od pádu železné opony je zastoupení Romů ve vysoké politice v Čechách a na Slovensku prakticky nulové. Jediným Romem v parlamentě je v současné době na Slovensku Peter Pollák. V České republice nemají Romové v nejvyšším zákonodárném sboru zastoupení už 13 let. Poslední byla Monika Mihaličková, které mandát skončil v roce 2002. Slovenští Romové jsou oproti českým zastoupeni v místních zastupitelstvech. Kde dělají romští politici chybu? I na tuto otázku se snaží najít odpověď nový dokumentární film organizací eduRoma a ROMEA Tvůj čas..., který měl tento týden českou premiéru v Praze.

"Máme 500 poslanců v místních zastupitelstvech, 35 starostů, ale jen jednoho Roma v parlamentě," popisuje situaci romské politické scény na Slovensku režisér snímku a ředitel organizace eduRoma Vlado Rafael. V České republice se Romové v místních zastupitelstvech dají spočítat na prstech jedné ruky, starostou není nikdo. "Situace byla v 90. letech lepší. Nyní sice máme více aktivních lidí, ale nejsou úspěšní," dodává smutně Rafael.

Asi těžko se v nejbližší době zopakuje zázrak, kdy v nejvyšších zákonodárných sborech ČR a SR bylo 11 Romů. Byl to především výsledek práce Emila Ščuky, který dva dny po zásahu na Národní třídě, 19. listopadu 1989, založil přípravný výbor Romské občanské iniciativy (ROI) a spojil se s Občanským fórem. 25. listopadu pak společně s Janem Rusenkem promluvili nejen ke statisícovému zástupu v Praze na Letné, ale prostřednictvím televizních kamer také oslovili většinu domácností. I tento historický moment dokument Tvůj čas... zachycuje.

VIDEO

Romská strana budovaná na etnickém přístupu nemůže na celostátní úrovni uspět

Úspěch ROI na začátku "budování" demokracie byl jediným úspěchem romské strany vybudované na etnickém principu. Navíc strana kandidovala společně s OF. Takovou šanci dala majoritní strana romské straně už jen v roce 2013, kdy na kandidátce Strany zelených, kandidovali členové Strany rovných příležitostí. Aktéři dokumentu jsou přesvědčeni, že model etnicky definované strany je překonán.

"Co může strana založená na etnickém principu nabídnout celé společnosti? Je toho málo. Věřím, že velké politické strany to pochopí a že cesta k integraci Romů vede přes faktické zapojení Romů do celého života společnosti, a ne přes to, že budeme Romy izolovat a říkat: založte si vlastní stranu. To prostě nefunguje," říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

"Romská populace na Slovensku je velmi diferencovaná. Ať už se jedná o hledisko subetnické, vzdělanosti, sociálního postavení, ale i z hlediska regionálního. Nelze očekávat, že se shodne na jedné politické platformě,"  říká v dokumentu etnoložka Zuzana Kumanová.

"Možná by se to podařilo na lokální úrovni, ale na celostátní úrovni to nestačí," odhaduje úspěch etnicky profilované romské strany Vlado Rafael. Jeho slova částečně potvrzuje úspěch trmického romského uskupení Hnutí Společně pro Trmice (Nezávislá volba), které uspělo v českých komunální volbách v roce 2014. Ale i když za toto hnutí kandidovali Romové, jejich tematický záběr byl mnohem širší. Na Slovensku pak Rafaelova slova potvrzují úspěchy některých romských starostů.

Lucie Horváthová: "Ta politika není jen o Romech. Romské téma je jen velmi malé"

"Ta politika není jen o Romech. Romské téma je jen velmi malé. Pokud chcete obstát musíte umět reagovat na další věci, jako jsou daně, financování, rozpočet, dopravní infrastruktura, zemědělství atd. Pokud jdete jen s jedním malým tématem, tak nemůžete obstát," dodává Lucie Horváthová, která několikrát kandidovala za Stranu zelených. V roce 2010 ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR dokonce jako jednička na kandidátce v Pardubickém kraji.

"Když jsme v roce 2013 s Davidem Beňákem oba kandidovali, tak jsem měla takový sen. Bylo by super, kdybych já se dostala do parlamentu za Stranu zelených a on za ČSSD. Mohli bychom se společně radit. Tenhle model by se mně líbil. Kdyby v každé politické straně byl nějaký Rom," říká Lucie Horváthová.

"Cesta je určitě skrze velké politické strany," souhlasí  s tímto názorem Monika Mihaličková, která se do poslanecké sněmovny dostala na kandidátce Unie svobody v roce 1998. Podobně jako v roce 1989, resp. 1990, však šlo o výjimečnou situaci. Monika Mihaličková byla na správném místě ve správný čas. "Pracovala jsem na Úřadu vlády jako výkonná ředitelka Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, kde byl mým šéfem Vladimír Mlynář, který s Janem Rumlem zakládali novou stranu Unii svobody. Oni mě oslovili, jestli bych nechtěla kandidovat do sněmovny, a já jsem tu nabídku neodmítla," popisuje ve filmu svůj vstup do politiky Monika Mihaličková.

Avšak probojovat se na kandidátku etablované velké strany je pro Romy velmi složité.

"Musíte pochopit, jak fungují velké tradiční strany. Mně trvalo 12 let, než jsem se dostal do ústředního výkonného výboru a do užšího kontaktu s vedením strany. Ve straně musíte růst, musíte tomu věnovat čas, který vám nikdo nezaplatí. Musíte si ve straně vybudovat odbornou pozici a musíte růst politicky, když si vytváříte síť kontaktů, které vás podporují," popisuje složité stranické mechanismy David Beňák, který v roce 2013 kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR z devátého místa pražské kandidátky ČSSD.

"Stojí za tím obrovská práce ve straně a na to mnozí Romové zapomínají. Nejde uspět ze dne na den. To, co zažila Monika Mihaličková, bylo štěstí, protože se tvořilo něco nového a ona u toho byla," dodává Beňák.

Romové musejí mít vliv na důležitá rozhodnutí

Podle Moniky Mihaličkové je však ještě důležitější, než aby Romové byli v parlamentě, aby byli tam, kde se návrhy zákonů tvoří. "Pro nás Romy je lepší, abychom byli více zastoupeni v exekutivě. To znamená na ministerstvech, na Úřadu vlády, abychom zastávali významné funkce tam, kde ta rozhodnutí vznikají. Vše, co zpracovává parlament, přichází primárně z ministerstev. Tam bychom měli být a tam nejsme," řekla v debatě po pražské premiéře filmu Tvůj čas... Monika Mihaličková.

Mihaličková: "Pro nás Romy je lepší, abychom byli více zastoupeni v exekutivě. To znamená na ministerstvech, na Úřadu vlády, abychom zastávali významné funkce tam, kde ta rozhodnutí vznikají."

"Při různých školeních jsem pořád říkal mladým Romkám a Romům, že musíme být tam, kde se rozhoduje, musíme se zapojovat do občanského života, musíme být aktivní. Měl bych z toho velmi špatný pocit, kdybych nabídku nevyužil," na dálku souhlasí s Mihaličkovou a odpovídá na otázku, proč v roce 2014 kývl slovenskému hnutí OĽaNO na nabídku kandidovat do Evropského parlamentu Stanislav Daniel.

"Během kampaně jsem Romům nevysvětloval složité technické procesy, jak se přijímá legislativa v Evropském parlamentě a podobně. Upozorňoval jsme je, že pokud tam budu, budou tam mít svého člověka," popisuje svou taktiku Daniel, který sice neuspěl, ale přesto si z kampaně odnesl několik důležitých poznatků pro případnou další kandidaturu.

"Kampaň musí být postavena na něčem jiném, než na tom, co chce pak člověk prosazovat. Udělal jsem tu zásadní chybu, že jsem to spojil. Tím, co jsem chtěl dělat, jsem oslovoval lidi, a tomu asi nerozumějí. Pro romské kandidáty je důležité kampaň stavět na lidech, kteří jsou rozhodnuti jít volit. Nemáme struktury ani kapacity přesvědčit nevoliče, aby šli k urnám. Roli hraje celá řada věcí, jako je například i kupování hlasů. V našem tématu nejsou velké peníze, nejdeme stavět dálnice. Ve chvíli, kdy někoho napadne kandidovat, hned na tom musí začít pracovat, protože my máme pouze svůj čas, který do toho můžeme investovat," radí budoucím romským kandidátům Stanislav Daniel.

"Zásadní rada pro vstup do politiky je, aby se člověk rozhodl, že do politiky vstoupit chce. Ať už na celostátní, nebo lokální úrovni. Pak je důležité si říct, z jakého důvodu tam chci, co chci, aby se změnilo, co chci, aby to komu konkrétně přineslo. Když jsem vstupovala do politiky, tak jsem byla mladá a prakticky mě to svalilo. Nešla jsem do toho s plánem. Myslím, že pokud bych měla ten plán, například vytvořený s ostatními Romy, tak by ta práce byla podstatně efektivnější. Myslím, že je teď potřeba se spojit a vytvořit záměr společně. A je potřeba nějaké společné kandidáty podpořit," nastiňuje možnou cestu úspěchu romských politiků Monika Mihaličková.

VIDEO

Přečteno: 1362x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Politika, Volby, Film



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo