Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Romský středoškolák Petr Pavel Banda: Mým snem je jednou řídit banku. Chci zajistit svou rodinu a na stáří i své rodiče

10. května 2018
Čtení na 6 minut

Jsou mladí, studují a mají své sny. Romští studenti se zapojili do kampaně
MÁM SEN! I HAVE A DREAM! organizace ROMEA a nadace Bader Philanthropies, a
rozhodli se svým příběhem podpořit další středoškoláky a studenty vyšších
odborných a vysokých škol. Jedním z nich je i brněnský student bankovnictví a
pojišťovnictví Petr Pavel Banda. I on říká: „ I HAVE A DREAM!“

Romů se středoškolským vzděláním přibývá, přesto se častokrát setkáváme s
názorem, že Rom má cestu ke vzdělání daleko těžší než student z majority. Jak to
vy, z pozice středoškoláka, vnímáte?

Rom má cestu ke vzdělání těžší už tím, že mu téměř nikdo nevěří. Svému okolí
toho musí daleko víc dokazovat než třeba student z majority, že skutečně chce
střední dokončit a pokračovat na vysoké škole. Osobně s tím zkušenosti nemám,
ale ze svého okolí vím, že to opravdu tak funguje. Romští studenti jsou zbytečně
odstrkováni jen kvůli svému romství. Ta počáteční nedůvěra a zatracování okolí
nikomu z nás nepřidá.

Jak vidíte dnešní romské studenty z hlediska jejich ambicí a schopnosti se
vzdělávat?

Tak, jak se v romském prostředí mnohé tradice stále dodržují, tak je i dost
takových, které vlivem současné moderní doby opadávají. Už dávno neplatí to, že
studovat nemusíš, protože to není důležité. Už studovat nemusíš, protože jsi
žena a budeš se pouze starat o rodinu a manžela. Vidím to jasně na příkladu
romských osobností, jako je redaktor České televize Richard Samko, ale měl jsem
možnost poznat to i ze setkání studentů programu
Baruvas, kde jsem se v jednu
chvíli potkal s desítkami romských studentů. Strašně mě to namotivovalo a cítil
jsem i obrovskou hrdost. Poznal jsem, z jakého prostředí pocházejí, jak na
vzdělávání pohlíží, jaké mají cíle. A to nejen oni, ale i jejich rodiče.

Přišlo
mi, že i
video, které jsme nedávno natočili a dostalo se i mezi majoritu, bylo
skvělé. Doufám, že to byl takový náš vzkaz nejen Romům, ale i majoritě, že tu
jsou mladí Romové, kteří jsou vzdělaní a chtějí něco v životě dokázat. Ale znám
i mladé lidi, kteří studijní ambice nemají žádné, nevěří si anebo se bojí
finanční zátěže spojené se studiem. Je to škoda, promarňují svoji šanci vymanit
se ze sociálního vyloučení. Ale začít studovat se může v každém věku, stačí
chtít, jen je to s věkem asi složitější.

PODPOŘTE ROMSKÉ STUDENTY

V druhé
polovině dubna ROMEA spustila ve spolupráci s nadací Bader Philanthropies další
kampaň na podporu studentů. Kampaň nese název MÁM SEN! I HAVE A DREAM! a jasně
odkazuje na silný vzkaz bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga, který
byl ústředním představitelem hnutí za zrovnoprávnění Afroameričanů v USA.

Když se organizaci ROMEA podaří do 15. června získat od dárců 300 tisíc korun, nadace Bader Philantrophies částku zdvojnásobí. Ke kampani vznikla také speciální stránka, prostřednictvím které mohou lidé na program přispět. Mohou tak učinit jednorázově nebo zadat trvalý příkaz. 


Mnoho romských rodin si stále nemůže finančně dovolit své dítě při
studiích podporovat. Ostatně i vy sám jste letos součástí romského stipendijního
programu pro středoškoláky organizace ROMEA.

Ono se řekne, že člověk studuje na státní škole, a tak nepotřebuje nic
hradit, ale zas tak jednoduchý pohled to také není. Ne každý předmět student
zvládne, je potřeba si zaplatit doučování. Zaplatit knihy, sešity, jízdné,
povinné kurzy a různé školní pomůcky, které jsou pro studium nezbytné. Nikdo si
neuvědomuje třeba takovou samozřejmost jako mít zaplacené obědy ve škole.

Pro studenta, který na zaplacení nemá, a ve škole tráví podstatnou část dne, to
znamená určité stigma a vyčlenění z kolektivu. Samozřejmě nemluvím o všech
studentech, ale jen o těch, které znám ze svého okolí. Pokud rodina žije v
nuzných podmínkách, jsou pro ně výdaje navíc zátěží.

Romští středoškoláci si
často studium rozmyslí nebo jej odkládají, až se k němu prakticky už nikdy
nevrátí. Koupit si jednu knihu za pětistovku prostě rodinný rozpočet zatíží.
Proto jsem rád, že letos jsem součástí
stipendijního programu organizace ROMEA a mohu si za stípko nakoupit knihy a uhradit obědy na celý rok, aniž by to mou
rodinu finančně zruinovalo. A to táta pracuje na plný úvazek a maminka je
pěstounkou dvou malých dětí. A snažím se i já. Zrovna nedávno jsem nastoupil na
brigádu do továrny, kde pracuje můj táta, abych si mohl uhradit i další výdaje
spojené se studiem. Chodím sice jen v sobotu, a pokud mám zkoušky, tak škola má
před brigádou zelenou.

Co vás přivedlo ke studiu bankovnictví a pojišťovnictví?

Rozhodnutí jít studovat bankovnictví pro mě byla věc náhody. Napadlo mě to
vlastně, když jsem šel něco s přítelkyní zařizovat do banky. Řekl jsem si, že
bych také rád jednou pracoval v bankovnictví, a podal si přihlášku na střední
školu.

Ve škole se učíme několik odborných předmětů jako ekonomii, bankovnictví
nebo účetnictví. Pak je to klasika, která je běžně na gymnáziu, takže čeština,
matematika, chemie apod. Oproti prváku, který se převážně zabýval historií, je
druhý ročník o dost záživnější, pracujeme například s bankovními programy, máme
ve škole fiktivní banku, učíme se, jak správě přistupovat ke klientovi, jak
vypadat, jak jednat třeba i s agresivním klientem apod.

Na škole máme skvělé
pedagogy, třeba naše češtinářka mě nedávno oslovila, že v Praze bude přednáška o
Romech a zda se jí nechci zúčastnit. Takže, pokud by někdo rád studoval
bankovnictví a myslí si, že na to nemá, protože mu nejde třeba matematika, tak
by to měl právě zkusit a matematiku se doučit. Je to skvělá příležitost a výzva.

Spousta mladých Romů je takovými středoškoláky průkopníky ve svých
rodinách. Jak je to ve vaší rodině?

Rozhodně nejsem první středoškolák v rodině. Je pravda, že mě rodiče velmi
motivují, do učení mě odjakživa tlačili. Dřív se se mnou učila máma, ale v
okamžiku, kdy už na to nestačila a na učení bylo kladeno stále více nároků,
přišlo na řadu doučování. Podporu vidím i u širší rodiny. Pokaždé, když se
sejdeme, zajímají se o mé studium, drží mi palce a věří mi, že to dotáhnu
daleko.

Je podle vás zvyšování vzdělanosti u romské populace jedním z možných
nástrojů jak zlepšit napětí mezi majoritou a minoritou?

Vzdělání vnímám jako jeden z nástrojů jak majoritě, samotným Romům, ale i
jiným menšinám, které tu žijí, ukázat, že ne všichni Romové si libují v tom, že
jsou nevzdělaní a nezaměstnaní. Je i hloupost myslet si, že všichni Romové
nestudují a nepracují a jen čekají, kdo jim co dá. Já studuju proto, abych
jednou zajistil svou rodinu a mohl na stáří zajistit i své rodiče, kteří se o mě
celý život starají a obětují pro mé sny a lepší budoucnost mnohé. A pokud budu
klientem úřadu práce, tak si žádný sen nikdy nesplním.

Mám sen – I have a dream je letošní motto fundraisingové kampaně na
podporu romských středoškoláků. Jaký je ten váš?

Odjakživa si dávám jasné cíle, rád bych určitě vyzkoušel dobrovolnickou
službu někde v zahraničí. Ale mou momentální metou je složit za dva roky
maturitu a pak jít studovat ekonomii na Masarykovu univerzitu, která by mě
posunula blíž k mému snu stát se manažerem některé z předních bank, třeba
Komerční banky, která spolupracuje i s naší školou. Pokud by se na mě usmálo
štěstí, rád bych pracoval třeba v České národní bance. A když se hodně zasním,
tak bych jednou rád i nějakou banku řídil, přestože si uvědomuji, že octnout se
v čele banky je náročná pracovní pozice, která je dennodenně vystavovaná
obrovskému tlaku. Ale říkám si, že pokud o něčem sníte a chcete to přeměnit ve
skutečnost, musíte i pracovat na tom, jak se stát úspěšný. Úspěch málokdy
přichází snadno.


Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon