Rozhovor s Ladislavem Sivakem: Dříve obsluhoval Václava Havla, dnes kandiduje na pražskou radnici za RDS

Ladislav Sivak, pražský lídr Romské demokratické strany (RDS) v komunálních
volbách, vyrůstal v hlavním městě, konkrétně na Žižkově. Vyučil se v oboru
kuchař – číšník a poté třicet let pracoval v pohostinství. „Měl jsem možnost
obsluhovat i významné osobnosti, například pana prezidenta Václava Havla,“ řekl
Ladislav Sivak serveru Romea.cz.

Nyní pracuje již sedm let v úklidové firmě jako
vedoucí úklidové čety. Bydlí v Praze 7.

S Ladislavem Sivakem jsme hovořili o životě Romů v Praze a o tom, co by se
pro své voliče snažil udělat, kdyby se do pražského zastupitelstva dostal.

Situace pražských Romů

Proč kandidujete do zastupitelstva hlavního města, čím konkrétně byste se
tam chtěl zabývat?

Rozhodl jsem se kandidovat, protože mi není lhostejné, jak v Praze žijí
Romové, ale i ne-Romové Jestli ve volbách uspěji, tak bych se snažil pomáhat
především sociálně slabým rodinám.

Mým posláním je zabývat se řešením palčivých problémů, především v sociální a
bytové otázce. Věnovat se však chci i nezaměstnanosti, životnímu prostředím,
městské hromadné dopravě a parkovacím zónám.

Jak podle vás vypadá situace Romů v Praze?

Je velice špatná. Hodně chodím do romských rodin a vidím, že žijí velice
bídně, na pokraji chudoby. Jen tak tak. Jsou bez práce a často bohužel žijí ze
sociálních dávek. Jejich největším problémem je nedostatek práce.

I v Praze jsou ubytovny s vysokými nájmy, což je další problém, protože kvůli
tomu rodiny často nemají na základní životní potřeby.

Jak to z vašeho pohledu vypadá s nesnášenlivostí vůči Romům v Praze?

Proti Romům je velká averze i v hlavním městě, nejen na severu Čech či
Moravy. Osobně jsem žádnou diskriminaci nezažil, protože jsem třicet let
pracoval v pohostinství, takže mám mezi ne-Romy hodně kamarádů. Ale mezi Romy
pochopitelně chodím, jezdím MHD každý den, a vidím, jak se ne-Romové k Romům
chovají.

Dobrá situace není ani na úřadech, kde jsou Romové často diskriminováni.

Jak se to projevuje?

Někteří úředníci si na Romy zasedli, nechtějí jim přiznávat, na co mají ze
zákona nárok. Tito Romové přitom nemají práci, přestože ji poctivě shánějí, a
jsou na sociálních dávkách bohužel závislí.

Úředníci špatně pochopili výrok paní ministryně Marksové, že bude bojovat
proti zneužívání sociálních dávek. Ona měla na mysli zneužívání doplatků na
bydlení obchodníky s chudobou, ale úředníci to pochopili tak, že v praxi omezují
výplatu dávek v hmotné nouzi i rodinám či samoživitelkám s dětmi.

Co říkáte pokusům o uplácení voličů a tomu, že někteří Romové se uplácet
nechají?

Takové jednání naprosto odsuzuji. Je nedemokratické, nefér a nesolidní.
Solidní kandidát neuplácí a solidní volič si za to nebere úplatek.

Priority: práce a sociální bydlení

Pojďme se podrobněji věnovat vašemu volebnímu programu. Hlavním bodem je
sociální a bytová politika. Co byste v této oblasti chtěl zlepšit a jakým
způsobem?

Městské části i magistrát mají byty nebo opuštěné domy, které by se daly
zrekonstruovat a poté použít jako sociální bydlení pro ty nejchudší obyvatele
Prahy. V těchto bytech by byl pochopitelně nižší nájem, maximálně do sedmi tisíc
korun měsíčně.

U tohoto bydlení by mělo město záruku, že nájem bude zaplacen, protože by jej
úřad mohl strhávat ze sociálních dávek, které nájemníkům vyplácí. A lidé by zase
měli jistotu, že budou mít střechu nad hlavou. Tento systém se osvědčil v
Německu, Belgii či ve Švédsku.

Při rekonstrukci by zároveň byla pracovní příležitost pro ty z budoucích
nájemníků, kteří jsou nezaměstnaní. Tito lidé by se mohli na pracích při
rekonstrukci podílet, podle svého umu a možností.

Nezaměstnanost máte jako další důležitý programový bod. Dá se tato
problematika vůbec v rámci města řešit tak, aby to pomohlo nějak radikálně
snížit nezaměstnanost?

Nezaměstnanost je velký problém i v hlavním městě. Tedy mezi Romy určitě. A
lidé se kvůli tomu, že nemají práci dostávají do tíživých sociálních problémů,
na které se nabalují další jako je zadluženost či drobná kriminalita.

Město to může řešit tak, že by městské zakázky dávalo těm podnikatelům, kteří
zaměstnají až sedmdesát procent dlouhodobě nezaměstnaných lidí, tedy i Romů.

O životním prostředí v Praze se hodně mluví před volbami, avšak po nich se
toho v této oblasti příliš neděje. Ohledně zlepšení životního prostředí padají
od politiků velká slova, ale následují malé krůčky. Jak byste s tím začal vy?

Začal bych také zdánlivě malým krůčkem, který ovšem pokládám za základní a
zásadní. Prosazoval bych v Praze více zeleně, mnohem více, než je tomu dosud.

A prosazoval bych menší průjezdnost nákladních vozů a tiráků napříč městem i
ve městě.

Městská hromadná doprava je dalším z problémů, o němž se většinou hovoří v
souvislosti s různými kauzami v Dopravím podniku. Doprava sama je přitom rok od
roku horší a zároveň dražší. Co s tím?

Snížit tarif jízdného o 50 procent…

… a kde byste vzali peníze na provoz dopravy, které po snížení tarifu
budou chybět?

Mohli bychom to hradit prostřednictvím dotací z Evropské unie.

Zmínil jste také parkovací zóny.

Především v centru města je třeba rozšířit parkovací zóny. Mnoho lidí do
centra dojíždí za prací a nemají zde stálé místo na parkování. V této
souvislosti bych prosazoval výjimku, že ten, kdo vlastní parkovací kartu, by
mohl legálně parkovat od 7.00 do 18.00 hodin i v modrých zónách.

Vedle toho by se mohla rozšířit stávající parkoviště na okrajích Prahy,
kterým se říká „Zastav a jeď“. Lidé, kteří tu nechají svůj vůz pak mají
zvýhodněné jízdné v městské hromadné dopravě.