romea - logo
28. května 2020 (čtvrtek)
svátek má Vilém
Loading
rozšířené vyhledávaní

Růžena Ďorďová během vzpomínky na oběti holocaustu v Senátu: Přestaňme mezi sebou bojovat. Snažme se se domluvit a spolupracovat

27.1.2018 23:07
Růžena Ďorďová během projevu v Senátu Parlamentu ČR, kde proběhlo 26. 1. 2018 vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. (FOTO: www.senat.cz)
Růžena Ďorďová během projevu v Senátu Parlamentu ČR, kde proběhlo 26. 1. 2018 vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. (FOTO: www.senat.cz)

Federace židovských obcí v České republice a Nadační fond obětem holocaustu uspořádali pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha letos již po jedenácté vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, na kterém kromě dalších vystoupila i Růžena Ďorďová. Připomněla příběh svého strýce, který bojoval během druhé světové války v několika armádách a boj o odstranění prasečí farmy v Letech u Písku. Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje její projev v plném znění.

Projev Růženy Ďorďové v Senátu ČR, 26. ledna 2018

Můj strýc se jmenoval Imrich Horváthh a bojoval během druhé světové války v několika armádách. Žil u Košic a proto musel narukovat do pomocných jednotek maďarské armády a byl zajat sovětskou armádou. V Buzuluku se v prosinci 1943 přidal ke Svobodově Československé armádě. Zúčastnil se bojů o Dukelský průsmyk. Během Slovenského národního povstání byl zraněn, padl do německého zajetí a byl převezen do zajateckého tábora v Německu. Těsně před příchodem americké armády byli zajatci osvobozeni, načež se strýc připojil k americkým vojákům a dostal se s nimi až do Plzně. Za svoje zásluhy dostal několik vyznamenání.

O tom jsem celý život věděla, ale nikde se o něm nepsalo. Až nyní jsem se dozvěděla z archivních dokumentů, jak to bylo přesně. Takových lidí bylo ale mnohem víc, mnoho Romů bojovalo za druhé světové války proti nacistům. Bohužel veřejnost o nich skoro nic neví.

Často se mi zdálo, že můj strýc bojoval za Československo zbytečně. Pomáhal Československo osvobodit, aby v něm lidé byli svobodní. Vojáci, kteří osvobozovali Evropu, věřili, že bojují za lepší společnost, která už nebude ponižovat lidi jiné barvy pleti, kultury nebo vyznání. Jak je možné, že s tím po víc jak 70 letech stále bojujeme? Mám pocit, že vlastně válka neskončila. Vlastně v nás stále pokračuje. Stále proti sobě bojujeme – v politice, ve veřejném životě i jednotlivci mezi sebou.

V koncentračním táboře Lety u Písku, kde za strašlivých podmínek umírali naší lidé za války, náš stát vybudoval před čtyřiceti lety velkovýkrmnu prasat. Aktivisté, kteří dvacet let proti jeho provozu bojovali, vidí výsledek své práce a boje až teď. Výkup vepřína ze strany státu je velkou poctou nám Romům. Česká společnost tím udělala velký krok kupředu. Teď snad přijde doba, kdy se pohnou ledy a lidé uznají, že všichni máme stejnou hodnotu.

Teď konečně lidé, kteří zůstali a zemřeli v Letech, mohou vzhlédnout k nebesům, protože tímto krokem vyšla pravda najevo. Je vidět, že aktivisté, kteří bojovali za zbourání vepřína, nejen Romové, ale i Češi, mladí i staří lidé, ukazují dalším, že je potřeba bojovat proti nesnášenlivosti a netoleranci mezi lidmi a mohou své dosáhnout.

Co mně osud mého strýce a příběh letských obětí říká? Přestaňme mezi sebou bojovat. Snažme se se domluvit a spolupracovat. Ani boj za zbourání vepřína nedělal jeden člověk, ale připojilo se k němu mnoho lidí i organizací. Úspěch boje o důstojnost v Letech u Písku může mít význam pro všechny jenom tehdy, když budeme jeden druhému naslouchat a přidáme všichni ruce k dílu.

Člověk se neskloní jen jednou, ale musí se sklánět několikrát po celé generace. Občas se ale něco povede. Nejlepším příkladem toho může být důstojný památník obětem nacismu v Letech u Písku.

Růžena Ďorďová
Přečteno: 1885x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Projev, Holocaust, Senát, shromáždění, Lety u Písku, Nenávist



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo