romea - logo
10. prosince 2018 (pondělí)
svátek má Julie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Růžena Ďorďová během vzpomínky na oběti holocaustu v Senátu: Přestaňme mezi sebou bojovat. Snažme se se domluvit a spolupracovat

27.1.2018 23:07
Růžena Ďorďová během projevu v Senátu Parlamentu ČR, kde proběhlo 26. 1. 2018 vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. (FOTO: www.senat.cz)
Růžena Ďorďová během projevu v Senátu Parlamentu ČR, kde proběhlo 26. 1. 2018 vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. (FOTO: www.senat.cz)

Federace židovských obcí v České republice a Nadační fond obětem holocaustu uspořádali pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha letos již po jedenácté vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, na kterém kromě dalších vystoupila i Růžena Ďorďová. Připomněla příběh svého strýce, který bojoval během druhé světové války v několika armádách a boj o odstranění prasečí farmy v Letech u Písku. Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje její projev v plném znění.

Projev Růženy Ďorďové v Senátu ČR, 26. ledna 2018

Můj strýc se jmenoval Imrich Horváthh a bojoval během druhé světové války v několika armádách. Žil u Košic a proto musel narukovat do pomocných jednotek maďarské armády a byl zajat sovětskou armádou. V Buzuluku se v prosinci 1943 přidal ke Svobodově Československé armádě. Zúčastnil se bojů o Dukelský průsmyk. Během Slovenského národního povstání byl zraněn, padl do německého zajetí a byl převezen do zajateckého tábora v Německu. Těsně před příchodem americké armády byli zajatci osvobozeni, načež se strýc připojil k americkým vojákům a dostal se s nimi až do Plzně. Za svoje zásluhy dostal několik vyznamenání.

O tom jsem celý život věděla, ale nikde se o něm nepsalo. Až nyní jsem se dozvěděla z archivních dokumentů, jak to bylo přesně. Takových lidí bylo ale mnohem víc, mnoho Romů bojovalo za druhé světové války proti nacistům. Bohužel veřejnost o nich skoro nic neví.

Často se mi zdálo, že můj strýc bojoval za Československo zbytečně. Pomáhal Československo osvobodit, aby v něm lidé byli svobodní. Vojáci, kteří osvobozovali Evropu, věřili, že bojují za lepší společnost, která už nebude ponižovat lidi jiné barvy pleti, kultury nebo vyznání. Jak je možné, že s tím po víc jak 70 letech stále bojujeme? Mám pocit, že vlastně válka neskončila. Vlastně v nás stále pokračuje. Stále proti sobě bojujeme – v politice, ve veřejném životě i jednotlivci mezi sebou.

V koncentračním táboře Lety u Písku, kde za strašlivých podmínek umírali naší lidé za války, náš stát vybudoval před čtyřiceti lety velkovýkrmnu prasat. Aktivisté, kteří dvacet let proti jeho provozu bojovali, vidí výsledek své práce a boje až teď. Výkup vepřína ze strany státu je velkou poctou nám Romům. Česká společnost tím udělala velký krok kupředu. Teď snad přijde doba, kdy se pohnou ledy a lidé uznají, že všichni máme stejnou hodnotu.

Teď konečně lidé, kteří zůstali a zemřeli v Letech, mohou vzhlédnout k nebesům, protože tímto krokem vyšla pravda najevo. Je vidět, že aktivisté, kteří bojovali za zbourání vepřína, nejen Romové, ale i Češi, mladí i staří lidé, ukazují dalším, že je potřeba bojovat proti nesnášenlivosti a netoleranci mezi lidmi a mohou své dosáhnout.

Co mně osud mého strýce a příběh letských obětí říká? Přestaňme mezi sebou bojovat. Snažme se se domluvit a spolupracovat. Ani boj za zbourání vepřína nedělal jeden člověk, ale připojilo se k němu mnoho lidí i organizací. Úspěch boje o důstojnost v Letech u Písku může mít význam pro všechny jenom tehdy, když budeme jeden druhému naslouchat a přidáme všichni ruce k dílu.

Člověk se neskloní jen jednou, ale musí se sklánět několikrát po celé generace. Občas se ale něco povede. Nejlepším příkladem toho může být důstojný památník obětem nacismu v Letech u Písku.

Růžena Ďorďová
Přečteno: 1819x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Projev, Holocaust, Senát, shromáždění, Lety u Písku, Nenávist



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Pixabay.com

Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR

6.12.2018 15:08
Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k návrhu novely. Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.
 celý článek

Tomio Okamura a Miloš Zeman

Hrad neuspěl. Okamurova SPD zůstane ve zprávě o extremismu za rok 2017. Bezpečnostní rada státu ji vzala na vědomí v původním znění

6.12.2018 11:26
Bezpečnostní rada státu (BRS) dnes vzala na vědomí výroční zprávu o extremismu v Česku za rok 2017 v původním znění, které připravilo ministerstvo vnitra. ČTK to sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zprávu nyní může projednat vláda. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu, kterému měly vadit zmínky o hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
 celý článek

Ilona Ferková (vpravo) a Karolína Ryvolová 4. 12. 2018 během křestu knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa (FOTO: Karolína Telváková, Romea.cz)

videoVIDEO: Jáchym Topol pokřtil novou knihu Ilony Ferkové rumem

5.12.2018 20:28
Včera se v nabitém sále Knihovny Václava Havla (KVH) uskutečnil křest nové knížky Ilony Ferkové, kterou připravilo nakladatelství romské literatury KHER. Soubor deseti povídek v romsko-českém vydání nazvaném Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa pokřtil programový ředitel KVH Jáchym Topol příznačně pro tuto knihu rumem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo