romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Saša Uhlová: Romská strategie je dobrý dokument, ale podpora romské inteligence by měla být ještě větší

Praha, 17.6.2014 19:30, (ROMEA)
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Přes všechny dosavadní koncepce a snahy se situace Romů v České republice zhoršuje. S tíživými problémy sociálního vyloučení se podle odhadů potýká 80 – 100 000 Romů, což je podle odhadů zhruba třetina Romů žijících v ČR. V posledních několika letech dramaticky zesílily některé negativní jevy, například v oblasti bydlení, územní segregace či předluženosti. Kromě toho na Romy jako celek doléhají sociální nepokoje, napětí a tendence majoritního obyvatelstva k extrémním řešením vzrůstá.

Cíl strategie: Zvrátit negativní trendy ve vývoji situace Romů zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální.

Cílem Strategie romské integrace do roku 2020 (zkráceně Romská strategie 2020), která vznikala od února 2013 a nyní je v gesci ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, a kterou by měla letos schválit vláda, je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální. Dále nastartovat a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací a zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací, bezpečné soužití a povzbudit rozvoj romské kultury a jazyka.

Na serveru iDnes vyšla zpráva s bombastickým titulkem Ministr Rom, náměstek Rom. Stát chce víc zástupců menšiny v čele úřadů. Podle ní by se mohlo zdát, že se Romská strategie 2020 zabývá pouze afirmativní akcí a potíráním diskriminace. V novinové zprávě naprosto chybí analýza strategie, autoři si vybrali pouze některé aspekty, které pro jistotu vytrhli z kontextu.

DOKUMENT

Romská strategie navazuje na další vládní strategické dokumenty

Romská strategie 2020 se liší od svých předchůdkyň několika zajímavými aspekty. Kromě toho, že pracuje s novými požadavky, které byly formulovány především na platformě EU, a posiluje zásady unijní a mezinárodní spolupráce a účinného monitorování, berou autoři do úvahy existenci jiných strategií a snaží se sladit postup jednotlivých ministerstev a vnést jasno do různých opatření. Vedle Romské strategie 2020 existují dva další zásadní dokumenty.

První je Strategie sociálního začleňování na období 2014 – 2020 (v gesci MPSV), která není zaměřená pouze na Romy, ale na redukci chudoby obecně a snižování míry sociálního vyloučení všech osob a skupin obyvatel, které jsou těmito jevy ohroženy. Ta je ve vztahu k Romské strategii 2020 zastřešujícím dokumentem, neboť rizika sociálního vyloučení se týkají jak majoritní společnosti, tak minorit. Druhým dokumentem je Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015, která cílí zejména na specifický problém vyloučených lokalit, které nejsou obývané pouze Romy, i když převážně ano, a proto je Romská strategie naopak jejím zastřešujícím dokumentem.

Romská strategie 2020 z obou těchto dokumentů vychází, reaguje na ně. Cílem zpracovatelů bylo zabránit tomu, aby různé strategie řešily stejné otázky, proto dokument někde odkazuje na úkoly formulované a plněné v rámci jiných strategií.

Cíle romské strategie: lidskoprávní, národnostní, sociálně-ekonomické

Globální cíle Romské strategie 2020 představují její autoři ve třech rovinách. V oblasti lidsko-právní má za cíl, aby Romové, stejně jako všichni občané, mohli v plné míře a bez jakékoli diskriminace užívat všech individuálních práv zaručených Ústavou ČR, Listinou základních lidských práv a svobod, právem EU, včetně Listiny základních práv Evropské unie, a mezinárodními smlouvami o lidských právech, kterými je Česká republika vázána.

V oblasti národnostní je cílem vytvoření podmínek pro rozvoj romské národnostní menšiny a podmínek pro uskutečnění práv příslušníků národnostních menšin, které jsou definovány v hlavě III. Listiny základních práv a svobod, v Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin a v zákoně č. 274/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. Při naplňování tohoto cíle je podle autorů potřeba zohlednit skutečnost, že romská menšina nemá svůj „domovský stát“ a proto by podle nich měla česká společnost převzít větší díl odpovědnosti za uchování romských tradic, paměti a za rozvoj romské kultury a jazyka. Tedy například finančně podporovat Muzeum romské kultury.

V oblasti sociálně-ekonomické je jejím cílem integrovat Romy tak, aby byli zastoupeni ve všech vrstvách české společnosti a dosahovali statisticky přibližně stejných výsledků v sociálně-ekonomických parametrech jako majorita.

Pozitivní diskriminace? Ne! Vyrovnávací akce

Jak ale dosáhnout toho, aby se negativní pohled majority změnil? Podle Romské strategie je třeba potřeba důsledně zohledňovat situaci Romů při provádění obecných politik a opatření, jednak zavádět zvláštní opatření, která se budou týkat převážně, nikoli však pouze Romů a nakonec vyrovnávací opatřeními, která směřují k podpoře příslušníků romské menšiny. To jsou ta opatření, o kterých se v českém mediálním prostoru hovoří jako o „pozitivní diskriminaci“, což je termín, který pochází od kritiků vyrovnávacích opatření ve Velké Británii.

Kolem „pozitivní diskriminace” se objevují často negativní emoce. Vhodnější a přesnější je termín vyrovnávací akce, který v sobě obsahuje skutečnost, že se opatřením vyrovnává většinou historicky vzniklé znevýhodnění.

Kolem „pozitivní diskriminace” se objevují často negativní emoce. Termín je značně nejasný, každý si za něj dosadí to, co potřebuje. Co vlastně znamená? Označuje každé pozitivní opatření, které stát vůči znevýhodněné menšině učiní? Nebo označuje přímé zvýhodňování příslušníků menšin, jako třeba kvóty? Je pozitivní diskriminací i to, že děti v romském ghettu mají oproti dětem mimo ghetto nízkoprahový klub, kde je dobrovolníci doučují? Většinou tento pojem označuje právě to, co se kritikům nelíbí, kdežto opatření, se kterými souhlasí, za pozitivní diskriminaci nepovažují.

Vhodnější a přesnější je termín vyrovnávací akce, který v sobě obsahuje skutečnost, že se opatřením vyrovnává většinou historicky vzniklé znevýhodnění.

Zásada dočasného zvýhodňování skupiny lidí, aby se vyrovnalo znevýhodnění dané historicky má oporu v českém právním řádu, protože ČR přijala Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, která tuto zásadu umožňuje a nabízí.

Cílovou skupinou romské strategie nejsou pouze sociálně vyloučení Romové, ale i romská střední třída

A jaká je podle Romské strategie 2020 vlastně cílová skupina navrhovaných opatření? Z dokumentu vyplývá, že by se měla týkat Romů žijících v tzv. sociálně vyloučených lokalitách, Romů, kteří nežijí v situaci sociálního vyloučení, jsou integrováni do společnosti, potřebují však pomoc při překonávání překážek, a nakonec Romů jako národnostní menšiny. Předkládaná Strategie zahrnuje všechny tři skupiny, avšak pokud jde o první cílovou skupinu, je primárním dokumentem Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Ač se v Romské strategii 2020 podrobně probírá vzdělání, zaměstnanost a bydlení, je na rozdíl od Strategie boje proti sociálnímu vyloučení více zaměřena na podporu romské národností menšiny, zohledňuje i důležitost posilování romské střední třídy jako možného nástroje k obrušování hran napětí v česko-romském soužití. Stejně tak se zaměřuje na podporu romského jazyka a zachování kulturního dědictví. Zřejmě právě to je kámen úrazu s ohledem na míru anticiganismu v české společnosti. Opatření jako stálá finanční podpora Muzea romské kultury, navýšení finanční podpory romských sociálně znevýhodněných středoškoláků a nově zavedení podpory nadaných romských vysokoškoláků, podpora vzdělávání dospělých Romů, podpora studia romského jazyka, historie a kultury, vzbuzují vášně.

Podle autorů Romské strategie 2020 je to právě posilování postavení romské střední třídy a inteligence, které může pomoct tomu, abychom vyrovnali historicky vzniklou, méně příznivou situaci Romů ve srovnání s většinovou populací. Autoři se snaží v materiálu vysvětlit, proč je důležité neschovávat všechny Romy pod hlavičku sociálního vyloučení, neboť to zesiluje jejich stigmatizaci. Pojem Rom je pak čím dál častěji asociován s pojmem nepřizpůsobivý. Tvůrci strategie chtějí oslovit i tu část romské menšiny, která nespadá do škatulky sociálního vyloučení.

Zacílené romské strategie je spíše na Romy jako národnostní menšinu.

Přestože autoři nijak nepodceňují sociální problémy a Romská strategie 2020 obsahuje vedle afirmativních opatření kupříkladu podporu sociálních a dalších služeb jako je terénní práce v romských lokalitách, komunitní práce a nízkoprahové kluby, je její hlavní zaměření zacílené spíše na Romy jako národnostní menšinu. A to proto, že koncepce zabývající se výhradně sociálním vyloučením už existují a Romská strategie 2020 na ně navazuje a v textu jasně odkazuje a uvádí do souvislostí. Je tedy třeba číst ji v tomto kontextu. Stejně tak autoři odkazují na Strategii prevence kriminality na léta 2012-2015 a na Strategii pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám. V tomto smyslu je Romská strategie 2020 propracovaná a není samostatným výkřikem do tmy, nýbrž dokumentem pečlivě zohledňujícím vše, co bylo na tomto poli navrženo v rámci ostatních strategií.

O tom, zda je česká společnost připravená vyrovnávat se s velkým problémem, kterým soužití etnických Čechů a Romů bezesporu je, skrz vyrovnávací opatření, je velká otázka. Pokud by to mělo něco skutečně kvalitativně změnit, musela by být podpora romské inteligence zřejmě mnohem větší, než autoři navrhují. Provokativní titulek, který láká na ministra Roma (považte, jaký skandál) nemá v textu Romské strategie oporu. Kdybychom ale žili ve společnosti, kde by Roma na postu ministra neměl potřebu nikdo komentovat, bylo by to dobré, nebo ne?

Názory uveřejněné v rubrice KOMENTÁŘE, ANALÝZY nebo NÁZORY ODJINUD nemusí vyjadřovat stanoviska a názory redakce serveru Romea.cz, Romano voďi nebo ROMEA, o.p.s.
Přečteno: 1862x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Dokumenty, Strategie, Vláda, Strategie romské integrace do roku 2020



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo