Ministři vnitra zemí Evropské unie se včera neshodli v otázce rozdělování
žadatelů o azyl mezi jednotlivými unijními státy podle kvót. Novinářům to po
několikahodinové diskusi řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Jean
Asselborn, ministr zahraničí a pro migraci předsednického Lucemburska, na
závěrečné tiskové konferenci jen uvedl, že plán přerozdělení 120.000 osob včera
podpořila velká většina členských zemí. Jejich snahu vzápětí v prohlášení
ocenila Evropská komise, která redistribuci žadatelů o azyl minulý týden
navrhla.
"Závěry (ministerské) rady v tomto smyslu nebyly přijaté," řekl Kaliňák.
Odmítl tak jen několik hodin stará slova svých kolegů z Německa a Francie
Thomase de Maizièrea a Bernarda Cazeneuva, že byla nalezena rámcová či předběžná
dohoda. "Ke konsensu nedošlo, bylo víc zemí, které nesouhlasily. Nebyli jsme to
jen my nebo Česká republika, ale i další," řekl novinářům Kaliňák.
Kromě visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly podle
něj námitky také Rumunsko, Lotyšsko, Británie a další státy byly nespokojené s
některými částmi textu. "Výhrad bylo mnoho a nejen ke kvótám," podotkl slovenský
ministr. Lucemburské předsednictví se snažilo výhrady už předem obrousit, když
návrh závěrů vůbec neobsahoval zmínku o tom, že by rozdělování žadatelů o azyl
bylo povinné. Naopak v nich stálo, že konkrétní detaily budou teprve dohodnuty s
ohledem na konkrétní podmínky členských zemí. Přesto to ke změně postoje
středoevropských a východoevropských zástupců nestačilo.
Atmosféru jednání Kaliňák popsal jako "dusnou" a s velkým tlakem. K větším
střetům podle něj nedošlo, pro některé prý však bylo obtížné poslouchat "jiné
názory".
Podle Asselborna budou jednání pokračovat s tím, že konečné rozhodnutí by
mělo padnout na další ministerské schůzce 8. října.
Slovenský ministr Kaliňák je stejně jako jeho český kolega Milan Chovanec
přesvědčen, že o otázce kvót by jako o politickém tématu měl rozhodovat summit
EU.
"Když i ostatní ministři vnitra říkají, že toto téma je o Evropské unii,
musí o něm hovořit lídři evropských zemí. To je podle mne rozhodující," míní
Kaliňák. Snaha "obejít summit" je podle něj projevem "strachu z pravdy" ze
strany některých členských států.
Na summitu mají prezidenti či premiéři možnost návrh vetovat. Jednání
ministrů rozhodují v případě hlasování takzvanou kvalifikovanou většinou, je tam
tedy možné nesouhlasící přehlasovat.
Schůzku premiérů a prezidentů evropské osmadvacítky může svolat předseda
těchto jednání Donald Tusk. Ten dal už před dnešní ministerskou radou najevo, že
tak učiní, pokud nyní nebude pro návrhy Evropské komise jasná podpora.
Dnešní schůzka ministrů vnitra byla napjatě očekávána v době gradujícího
napětí kolem migrační krize a nedělního překvapivého německého rozhodnutí začít
kontroly na hranicích s Rakouskem. V reakci například Česko i Slovensko posílily
svou vlastní ochranu hranic.
Podle Kaliňáka je komisí navržených 120.000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců,
kteří by měli být přerozděleni z Itálie, Řecka a Maďarska, jen "vymyšlené
číslo", které se může kdykoli změnit. "Pracujeme s tím jako se 120.000 tunami
rýže. To jsou lidé, konkrétní osudy," poznamenal slovenský ministr.
Země visegrádské skupiny mají ale výhrady především proti dalšímu plánu
Evropské komise, který by z přerozdělování žadatelů o azyl mezi méně zasažené
země v budoucnu udělal automaticky spouštěný mechanismus.
Asselborn připomněl, že dnes odpoledne ministři potvrdili už dříve domluvené
přesídlení 40.000 žadatelů o azyl, kteří jsou nyní v Itálii a v Řecku.
"Přesídlení těchto uprchlíků nyní bude moci začít velmi rychle," řekl Asselborn.
Dvouletý program, v němž členské státy EU zatím dobrovolně souhlasily převzít
jen něco přes 32.000 osob, označil za významný politický signál.
V Itálii a v Řecku budou zřízeny takzvané "hotspoty", tedy střediska, v nichž
mají být identifikováni uchazeči o azyl a ti, kteří přišli z ekonomických
důvodů. Zrychlit rozhodování o azylu má také celoevropský seznam bezpečných
zemí, na němž zřejmě proti původnímu návrhu Evropské komise bude nejspíš chybět
Turecko kvůli situaci kolem kurdské menšiny.
"Výzvy, kterým čelí Řecko, jsou evropskými výzvami," řekl Asselborn s tím, že
Atény dostanou na zvládání uprchlické krize další pomoc. Stejně tak pomoc
poputuje na západní Balkán. "Situace je urgentní a dramatická, společný problém
potřebuje společnou odpověď," dodal lucemburský politik s tím, že mnohem
aktivnější roli by rovněž měl hrát Frontex, tedy evropská agentura pro správu
vnějších hranic. Ochrana vnějších hranic by měla být posílena a zlepšena. Podle
Asselborna EU také zvýší pomoc Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans po jednání připomněl slova svého
šéfa Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před europarlamentem hovořil o tom,
že EU je v problémech, ze kterých se nutně potřebuje dostat. Podle Timmermanse
je základem řešení princip solidarity a zodpovědnosti. "Zavřít hranice a nechat
všechny venku je nerealistické a populistické, otevřít hranice a pustit všechny
dovnitř je stejně nerealistické," míní Nizozemec. "Měli bychom si pospíšit,
situace je zoufalá, blíží se zima," dodal Timmermans.
Ministr Chovanec už večer s českými novináři nehovořil.
