Začátkem prosince začal soud s mužem obžalovaným z těžkého ublížení na zdraví s rasovým motivem, z násilí proti etnické skupině obyvatel a proti jednotlivci, z nezákonné výroby drog, z porušování domovní svobody, z poškození cizí věci a z ohrožení pod vlivem návykové látky.
Začátek procesu u krajského soudu poznamenala ledová kalamita. Zatímco přísedící soudce Senátu, krajská státní zástupkyně, všech pět předvolaných svědků a zmocněnci poškozených dvě hodiny marně čekali na chodbě soudní budovy, soudce a předseda Senátu se kvůli ledové kalamitě dostavit nemohl.
„Někdo za to musí moci“
Soudu nezbylo nic jiného, než výslechy odložit na další už nařízené stání, tedy na následující den, kdy se dostavili jen dva z předvolaných svědků. Hlavní líčení začalo předložením návrhu poškozených a přečtením obžaloby. Podle ní obžalovaný ve stavu střední opilosti nasedl jednoho březnového rána do svého auta a jel zhruba 250 metrů k domu, o kterém věděl, že tam žije romská rodina. Nejdříve rozbil pěstí špaletové okno domu do ulice, pak vstoupil přes nezamčenou bránu na pozemek před domem, vyrazil uzamčené domovní dveře, vstoupil do obývacího pokoje spojeného s kuchyní a s rasistickými výkřiky a výhružkami smrtí napadl ženu středního věku, která právě vařila oběd. Mlátil ji pěstí až do doby, než si všiml staršího muže v obývacím pokoji.
Napadené ženě přikázal, aby se nehnula z místa, vrhl se na staršího muže, dřevenou násadu ho praštil a opakovaně ho mlátil hlavou o zem, až napadený ztratil vědomí a nehybně zůstal ležet na podlaze. Mezitím se z domu stačily oknem zachránit nejdříve jeho vnučka ve vysokém stavu těhotenství a pak i jeho dcera s dětmi.
Podle státní zástupkyně je důkazní situace jasná – na oděvu obžalovaného, který po činu zanechal ve svém domě, i na jím používané dřevené násadě se našla krev napadeného. Stejně jasný je i rasový motiv jeho činu – obžalovaný měl obecně špatný vztah k Romům, a proto si vybral nejbližší dům, ve kterém podle něj žila romská rodina. Vedle násilných činů státní zástupkyně obžalovaného viní i z toho, že na cestě k cílovému objektu řídil auto v podnapilém stavu a doma předtím delší dobu pěstoval konopí v pěstírně, kterou si legálně koupil přes internet.
Omluva za něco, co se vůbec nemuselo stát
Následoval výslech obžalovaného, který předtím vždy odmítl vypovídat k hlavnímu skutku obžaloby. Před soudem řekl, že už vypovídat bude. Popsal svůj dosavadní život psychicky labilního samotáře, který se léta pokouší své psychické problémy léčit užíváním drog, kterému často „někdo“ vykradl byt, který nemá důvěru k místní kriminální policii, protože podle něj krádeže zpravidla neobjasňuje a z toho důvodu je přestal oznamovat, když se znovu stával obětí majetkového trestného činu.
Když tedy znovu zjistil, že mu někdo vnikl do domu a odcizil další cenné předměty, ke kterým měl „silný citový vztah“, tak se prý opil do němoty. Co pak podnikl, to si dnes prý už nepamatuje, jen to, že poté, co byl zadržen, zkolaboval na policejním oddělení, a že ho pak policie odvezla do psychiatrické léčebny. Odtamtud putoval do vazby, ve které se nachází dodnes.
Celou svou činnost charakterizoval jako zkrat způsobený svou dezolátní psychickou situací. Nikdy prý nebyl členem žádného politického hnutí a v minulosti dlouho udržoval přátelský vztah s Romem, se kterým hrál fotbal. Podle svého názoru nikdy nebyl rasistou. Zároveň ale tvrdil, že se prý obecně ví, jak Romové v jeho městě žijí, a jednou v minulosti viděl romského muže u svého domu, který pak utekl, načež ho pronásledoval a ten se ukryl v domě, kde žije napadená rodina. Neví však, zda tam bydlel anebo k této rodině patří. Na dotaz státní zástupkyně, proč to pak nenahlásil policii, řekl, že by to mělo smysl – stejně by nic nepodnikla.
Všem poškozeným se hluboce omlouvá, slibuje, že prodá veškerý majetek, aby jim mohl zaplatit odškodnění, že nastoupí léčbu a začne žít uspořádaným způsobem. Před začátkem hlavního líčení již jeho obhájkyně jeho jménem zaplatila značnou částku poškozeným jako zálohu na odškodnění.
Na slova „ty to nevíš?“ následoval krvavý masakr v cizím domě
Poškozená žena před soudem líčila, jak se najednou v její kuchyni objevil cizí muž. Zeptala se ho: „Co se děje?“. Odpověděl jí:„Ty to nevíš?“ – a hned ji začal mlátit pěstí do hlavy, a pak i jejího otce před očima malých dětí. Napadená nepochopila jednání obžalovaného, protože ho vůbec neznala. Naštěstí stačila utéci přes okno se svými dětmi v náručí, a skryla se s nimi u sousedů. Někdo zavolal policii, která se krátce na to dostavila.
Muž, který ji napadl, podle obžaloby mezitím utekl do svého nedalekého domu, kde se převlékl a vzápětí se vrátil k domu napadené rodiny, kde předtím zanechal své auto. Nyní už tam čekala přivolaná policejní hlídka, která ho vzápětí zadržela.
Před soudem vypověděla i dcera napadené ženy, vnučka napadeného muže. Potvrdila, že i ona slyšela výhrůžky smrtí a rasistické nadávky ze strany obžalovaného a vědoma si toho, že za týden měla porodit, vyskočila z okna a utekla ke svému strýci, aby zavolal policii. Na otázku soudce řekla, že porodila hned další den, tedy předčasně – předpokládaný termín měla až o týden později. Narozený chlapeček je podle ní zdravý, sama měla pouze poraněná kolena, která se vyléčila. Proto ani o svém případném poranění nepředložila žádné lékařské zprávy.
Soud odročil hlavní líčení na konec ledna, protože jeden z hlavních svědků – ukrajinský dělník – právě odjel do své domovské země na delší zimní dovolenou. Mezitím soud nechá zpracovat znalecký posudek na případné posttraumatické následky trestného činu u napadené ženy.
Případ budeme nadále sledovat, a to v zcela anonymizované podobě, jelikož si napadení nepřejí žádnou publicitu.
