Starosta Pavel Čížek: Nelze sestěhovávat sociálně slabší rodiny na jedno místo

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.

Pokračujeme Plzeňským krajem. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:

Bohuslav Borovanský – Strana práv občanů – ZEMANOVCI
Pavel Čížek – TOP 09 a Starostové
Milan Chovanec – ČSSD
Petr
Náhlík – Koalice pro Plzeňský kraj
Jiří Pospíšil – ODS

Karel Šidlo – KSČM

Z oslovených na naše dotazy odpověděli dva kandidáti: Petr
Náhlík,

Karel Šidlo a Pavel Čížek.

Uveřejňujeme odpovědi  starosty Spáleného Poříčí Pavla Čížka, který je
lídrem kandidátky za TOP 09 a Starosty v Plzeňském kraji.

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?

Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?

a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?

Jedním z mých hlavních témat je prosadit do řízení kraje veřejné plánování.
To znamená sejít se opakovaně nad jednou koncepcí – například rozvoj školství,
sociální služby atd. Na těchto jednáních odborníci pouze nastolí problém a
účastníci jej v malých skupinkách řeší. Výsledky ze skupinek jsou potom všemi
hodnoceny a z každého plánování pak vzejde doporučení pro krajské orgány. Všech
těchto veřejných plánování se samozřejmě mohou zúčastňovat i osobnosti romského
původu a mohou tak mít vliv na plánování kraje. Záleží pak jen na jejich
aktivitě při těchto plánovacích setkáních.

b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?

Neuvažuji o systému
zaměstnaných poradců na různé oblasti.

c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?

Určitě. Jedním z témat veřejného plánování může být
právě integrace.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?

a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení
sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce
kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?

Při práci
v obci jsem se zásadně vyhýbal represivním opatřením. Vhodnější je vždy vhodná
motivace.

b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě
nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste
prosazoval?

Určitě. Mám velmi dobré zkušenosti s veřejně prospěšnými pracemi i s veřejnou
službou – pokud je opravdu motivační a ne zcela bezplatná.

c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

V úzké součinnosti s Úřadem
práce a s obcemi. Nástroje k motivaci nezaměstnaných mají dnes v rukou především
úřady práce.

2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí
žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde
žijících Romů?

a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto
lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?

Sociálně vyloučené lokality by především neměly vznikat. Nelze např.
sestěhovávat sociálně slabší rodiny na jedno místo. Všechny problémy se tak
zvětšují. Tady bych hlavně diskutoval s obcemi a snažil se je přesvědčit aby
takové lokality nevznikaly.

3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?

Zase je tu nutná spolupráce s obcemi. Sociální byty jsou vhodné pouze tehdy,
když mají nízkou spotřebu energie – zateplené domy a byty – a nízký nájem. Nutné
je, aby zde byla pravidelná kontrola plateb s možností výpovědi, pokud nájemci
neplatí. Pak nedochází k nárůstu dluhů a jsou spokojeny nájemci i obec.

4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje
změnu?

Zásadní je aby stát sociálními dávkami především podporoval vzdělání dětí. Např.
aby z dávek byly placeny přednostně obědy dětí ve školních jídelnách, školní
zájezdy a kurzy, mimoškolní činnost dětí. Pak děti nebudou cítit žádný finanční
handicap. Ale toto ještě není zavedeno.

5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?

a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?

Určitě ano. Je to možné např. při
kulturních akcích – poznání romské kultury a společným zapojením do veřejné
práce v obci a kraji.

b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?

Toto je téma na dlouhou odpověď, vyžaduje
kombinaci různých způsobů, některé jsem už zmínil.

c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?