Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Starostka Jana Drápalová: Zvyšující se xenofobie svědčí o tom, že naše společnost integraci nezvládá

11. října 2012
Čtení na 4 minuty

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.

Na řadě je Jihomoravský kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:

Vojtěch Adam (KSČM)
Jiří Crha (ODS)
Jana Drápalová (SZ)
Michal Hašek (ČSSD)
Stanislav Juránek (KDU-ČSL)
Jan Vitula (TOP 09 a Starostové)

Z oslovených na naše dotazy odpověděla do uzávěrky jen jedna kandidátka,
starostka městské části Brno–Nový Lískovec Jana Drápalová. Zde je její reakce
(otázky jsou tučně):

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažila byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?

Zvyšující se xenofobie většinové části společnosti, kterou cítím i ve svém
okolí, mne velmi znepokojuje a svědčí o tom, že naše společnost proces integrace
nezvládá. Neexistuje žádné zázračné krátkodobé řešení, ale je to dlouhý proces,
do kterého se musí zapojit aktivně obě strany.

Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřála byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měla byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojila byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?

Myslím, že v Brně se velmi osvědčila pracovní skupina pro integraci, která
pracovala v letech 2007-2010, zapojení romských osobností je jednoznačně
přínosem.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci? Postupovala byste spíše
cestou motivace typu placené práce dlouhodobě nezaměstnaných pro města, obce a
nevládní organizace? Co konkrétního byste prosazovala?

Podle mého Jihomoravský kraj dostatečně této motivace zatím nevyužívá, což
považuji za chybu. Určitě lze využít možnosti zřizování sociálních firem, které
by mohly kraji pomoci s řadou prací a zakázek, které zatím zadává externím
firmám a zde vidím i možnost úspor vynakládaných prostředků. Například úklid
kolem krajských komunikací, jejichž stav je mnohdy tristní nebo recyklace.

2. Jakým způsobem byste postupovala při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně
zde žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?

Právě pomocí sociálních firem a využití jiných forem "dotované práce."
Rozhodně je správná cesta hledání nových pracovních možností, protože situace,
kdy jsou lidé dlouhodobě nezaměstnaní, rozhodně nepomáhá jim, ani jejich dětem,
které tak nemohou získat správné "pracovní" vzory.

b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla
tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?

Nemyslím si, že je problém v tom, že lidé nehledají práci, koneckonců mně samé
se často ozývají lidé se žádostí o pomoc při hledání zaměstnání. Problém je i v
tom, že pro ně práce prostě není, přičemž jedním z důvodů je nedostatečné
vzdělání a kvalifikace. Další utahování šroubů v sociálním systému jen vede k
dalšímu zhoršování často už velmi napjaté sociální situace mnoha rodin a často
nesouhlasím s podobnými populistickými výroky mnoha jiných politiků.

3. Jak byste postupovala při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?

Zcela určitě, kromě toho je nutno konečně efektivně řešit dluhy na nájemném,
které přerostou únosnou míru, i proto, že některé radnice samy svou "prací"
způsobily, že takto narostly a bohužel mám někdy dojem, že je nechaly narůst i
proto, aby mohly "vyčistit" sociálně vyloučené lokality v jinak atraktivních
částech měst.

Příkladem může být velmi rozumně nastavený program Druhá šance, který měl
pomoci dlužníkům se dostat z takto vysokých dluhů. Neochota radnic, v jejichž
městských částech se tyto lokality nacházely, jeho pomoci využít, mne jen
dovedla k tomu, že se mnohdy podobné dluhy hodí a situace je zneužívána proti
dlužníkům.

4. Chtěla byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěla přispět?

Podporou přípravných tříd, škol, kde je větší množství dětí ze sociálně
vyloučených oblastí a zejména podporou dětí, které končí základní školy a buď
vůbec nepokračují ve vzdělávání nebo přestup na vyšší stupeň vzdělávání
nezvládnou.

Kraj by měl zvážit možnost asistentů, kteří by těmto dětem mohli pomoci
především v prvních ročnících učilišť nebo středních škol. zvážila bych i formu
stipendií pro romské studenty. Co se týče starších generací, jako nejjednodušší
vidím rekvalifikační kursy.

5. Jak byste chtěla docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
Pokud ano – jak konkrétně byste toho chtěla dosáhnout?

Na Koniklecové 5 v novém Lískovci se nám osvědčil individuální přístup a
jasná dohoda na dodržení pravidel. Například u dlužníků nájemného se udělá
dohoda. Dokud vám nebude dluh narůstat a budete se postupně snažit o jeho
snížení, budeme vám prodlužovat nájemní smlouvu, abyste nepřišli o sociální
dávky na bydlení. Každé tři měsíce při prodlužování smlouvy se sejdeme, situaci
vyhodnotíme. Záruka je, že pokud dohodu neporuší, bydlí.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon