Štefan Horvát: Duchcovskou starostku Jitku Bártovou navrhuji na zlatou medaili

Duchcov byl v posledních měsících skloňován snad ve všech pádech. Důvodů bylo několik. Popisovat události z léta 2013 je zbytečné. Každý ví proč a jak se naším městem prohnala vlna nácků a nespokojených občanů. Zdali bylo nutné řešení tímto způsobem a gesty určitých lidí je otázka, na kterou si každý musí odpovědět sám.

Návštěva ministra Dienstbiera

Píšu tenhle článek jako občan města Duchcova proto, aby se i dalším obyčejným občanům dostal jiný pohled na celou situaci. A také informace právě z té strany, jež je pořád a neustále zmiňována, nepochopena a kritizována za svůj způsob života a odlišnost. A bohužel i za některé činy, kterými se chlubit nemůžeme.¨Cílem je pouze informovat o posledních událostech v našem městě, a to hlavně proto, že se týkají především romského obyvatelstva ale i důležitých lidí, kteří se pohybují a pracují v této oblasti.

Jednou z posledních, troufám si říci velmi významných událostí, byla návštěva pana ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera. Pan ministr Duchcov navštívil v rámci své cesty po severočeském kraji, mimo Duchcov navštívil také Krupku a Kadaň, setkal se se starosty i zástupci nestátních neziskových organizací. Projevil zájem o situaci na základě událostí spojených s protesty proti Romům.

V Duchcově se nejprve setkal se starostkou města paní Ing. Jitkou Bártovou, která, jak následně uvedla v místních novinách, není s návštěvou pana ministra zcela spokojena. Pan ministr také navštívil známé Občanské sdružení Květina, které na území města Duchcova realizuje dvě registrované sociální služby: nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Klub Květina a Terénní programy Duchcov.

Během návštěvy Květiny pohovořil s pracovníky obou služeb, zajímalo ho, zdali sdružení v Duchcově setrvává, či nikoli a zejména se zajímal o to, jaká panuje v současné době nálada a situace ohledně napjatého klimatu následkem událostí, které se Duchcovem prohnaly od loňského léta jako ničivý hurikán.

Domnívám se, že po takové katastrofě musely nutně zůstat následky, které stále ovlivňují mnoho občanů města. Jde totiž o lidské osudy a životy, jejich nejistou budoucnost, ale i o lidskou důstojnost, slušnost a především svědomí.

Ztráta významných osobností

Rád bych neopomenul ztráty významných osobností v Duchcově na poli sociálním. Dlouhá léta pracovala na městském úřadě jako terénní pracovnice paní Zlatuše Tomášová. Tvořila důležitý pomyslný most mezi romskou komunitou a úředníky, snažila se vždy pomoci každému a to bez jakéhokoli rozdílu. Město však její "pozici zrušilo".

Je mi smutno, když vidím, jak se některé praktiky z dřívějších dob vesele opakují, je vidět, že i dnes fungují, a to velmi dobře. Zmíním jen pronásledování, ponižování a každý si domysleme zbytek. Paní Tomášová hájila práva sociálně nejslabších, a ne jenom Romů. Věřím, že člověk plný energie, síly a profesionality, jako je ona, práci najde a bude dál pomáhat a konat, co ho baví - a že  dojde k ocenění jeho profesních kvalit. Ze strany současného vedení Městského úřadu v Duchcově a nejvyšší politické reprezentace města se dočkala zcela nepochopitelně spíše opaku.

Květina není integrační, městská rada ano

Dále se chci pozastavit nad některými bludy a dezinformacemi, které se šíří Duchcovem jak vlna tsunami. Trnem v oku je Občanské sdružení Květina pod vedením Barbory Bočkové.

Květina ukončuje svou činnost k 31. prosinci. 2014. Toto je skutečnost. Důvody jsou známy, jen na okraj, sdružení prý není dostatečně integrační, zatímco zastupitelé města a radní, včetně paní starostky, ano.

Starostka recept nepochybně zná

Paní starostka Bártová veřejně prohlašuje, že nezná recept na vyřešení problému sociálně vyloučených lokalit. Sepsala „Výzvu starostům 2013“ k problematice sociálního začleňování, kterou podepsalo několik starostů z celé republiky. Já však musím namítat, neboť problém v Duchcově je systematicky řešen, a dalo by se říci, že i vyřešen. A paní starostka má na tomto lví podíl.

Od doby nepokojů se z Duchcova, ať nuceně či dobrovolně, postupně odstěhovala řada romských rodin. Tuto skutečnost potvrzuje také jeden ze současných radních pan Prchal ve svém velmi sofistikovaném příspěvku v regionálních novinách. Uvádí, že město opustilo mnoho neslušných, ať již dobrovolně nebo nedobrovolně. To je dle něj dílem tolik kritizované represe, kterou město vehementně uplatňuje bez nutnosti vyvážit ji preventivními opatřeními.

Nabízí se zde otázka, kdo určuje obsah pojmu neslušnost. Pan Prchal? Paní Bártová?

Sever proti jihu

Dle mého názoru Duchcov opouští řada rodin, jejichž problémem byla zejména chudoba a nemožnost zde nalézt přijatelné bydlení, zaměstnání a v posledních měsících také vstřícnost. Jde především o rodiny, které bydlely v domech, jež odkoupil postupem času známý ,,ochránce“ Romů pan Spurný.

Jejich vlastníkem bylo město, které po velmi důkladné a promyšlené privatizaci, tento majetek rozprodalo. Další část domů, v nichž původně tyto rodiny bydlely, a které nyní také patří panu Spurnému, získal odkupem v exekučních řízeních. Jde o rodiny, které zde žily po dlouhá léta, měly zde vytvořeny sociální vztahy a to také k městu. Pan Spurný aktuálně vlastní přibližně 15 domů se 70 byty, zcela jistě se nejedná o konečné číslo.

Již toto je velké množství, které dostatečně stačí, aby mohl vést vlastní bytovou politiku, ovlivňovat složení obyvatel v jižní části města. Určovat, kdo zde má právo žít a kdo již ne. Zároveň svým přístupem založeným na poskytování půjček a možností nelegálního přivýdělku podporuje závislost nájemníků na své osobě. A to jej činí neskutečně mocným. Nyní se k tomuto trendu přidávají také jeho známí, jak veřejně uvádí.

Gratuluji paní starostce

A tak tedy, je nutné říci, že se život v jižní části města skutečně mění, zřejmě k tomu, jak si vedení města přeje. Nuceným odsunem rodin do jiných měst se řeší problémy sociálně vyloučených lokalit. Není třeba sociálních pracovníků, ani agentury při úřadu vlády, která se přímo tímto zabývá. Ani nízkoprahových zařízení. Ty jsou přece segregační.

Gratuluji paní starostce za vyřešení problémů města Duchcova, a všem těm, co jí pomáhají. A doporučuji Úřadu vlády naší země, sekci pro lidská práva, udělit této osobě zlatou medaili, kde by byla vyražena grafika jižní částí města Duchcova posázená českým granátem. Rozhodně si to paní starostka zaslouží.