Summit EU k migraci: Směřování k dohodě s Tureckem a společné ochraně hranic
Summit Evropské unie v noci na dnešek potvrdil záměr směřovat ke vzniku společného systému ochrany hranic EU se širší pravomocí, než jakou má nynější unijní agentura Frontex. Na noční tiskové konferenci po skončení diskuse prezidentů a premiérů osmadvacítky to řekl předseda tohoto jednání Donald Tusk. Uvedl také, že summit také uvítal společný akční plán mezi EU a Tureckem, který by měl Unii pomoci zvládnout migrační krizi.
Agentura Frontext bude v příštích měsících přeměněna v "operativnější orgán", dodal Tusk. Cílem podle něj například je, aby Frontex měl právo z vlastní iniciativy vracet nelegální migranty, kteří nemají v EU nárok na azyl. Agentura by také měla dostat možnost působit aktivněji při ochraně vnějších hranic unie.
Členské země EU budou podle Tuska připraveny poskytnout o stovky víc pohraničníků a dalších odborníků Frontexu, ale také Evropskému podpůrnému azylovému úřadu (EASO) na vznik a podporu takzvaných hostpotů v Řecku a Itálii. Posílen by tak měl být vznik míst, kde mají být migranti rychle identifikováni a registrováni.
"Pokrok směrem ke skutečné ochraně hranic je podle mého názoru velmi významným úspěchem dnešní noci," podotkl Tusk. Ochrana evropského společenství a schopnost garantovat veřejný pořádek je podle něj prvořadým úkolem.
Pokud jde o jednání s Tureckem, Tusk uvedl, že „intenzivní vyjednávání s tureckými představiteli zde, v Ankaře i v New Yorku v posledních několika týdnech směřovaly k jedinému cíli: Omezit migrační vlnu, která přes Turecko míří do EU."
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tuska doplnil s tím, že cílem akčního plánu je, aby uprchlíci ze Sýrie zůstávali v Turecku.
Podle dostupných diplomatických informací žádá kandidátská země EU výměnou za pomoc se zvládáním proudu uprchlíků kromě tří miliard eur (81 miliard korun) ročně na pomoc se situací v uprchlických táborech také rychlejší liberalizaci vízového režimu, otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů, zařazení země na vznikající celoevropský seznam bezpečných zemí a formalizované vrcholné schůzky s osmadvacítkou.
Juncker k tomu na tiskové konferenci poznamenal, že přesná částka bude tématem dalších rozhovorů, které první místopředseda komise Frans Timmermans v příštích dnech ještě povede s tureckou stranou.
Různé evropské země ale mají s některými z těchto bodů problémy, upozorňují diplomaté. Kyperský prezident se například dnešní diskuse vůbec nezúčastnil.
