romea - logo
17. srpna 2022 (středa)
svátek má Petra

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Swing De Gitanes: Židovští hudebníci s romským srdcem

16.6.2015 16:26
Swing De Gitanes na Khamoru 2015 (FOTO: Festival KHAMORO)
Swing De Gitanes na Khamoru 2015 (FOTO: Festival KHAMORO)

Swing de Gitanes z Izraele je první úplně neromská kapela, která kdy vystoupila na festivalu Khamoro. Yaakov Hoter a bratři Alon Sagi a Oren Sagi jsou izraelští muzikanti hrající gypsy jazz. Ač působí i v dalších kapelách jiných hudebních stylů, mluví o gypsy jazzu jako o „svém domovu“. Kromě muzicírování mají on-line školu hry na kytaru, podle které se učí i nadšenci z České republiky.

S láskou, s jakou mluví o gypsy jazzu, mluví už jen o státu Izrael. A tak jsem se musela ptát: Proč zrovna tuhle hudbu? Je to jen náhoda nebo se dá najít nějaké propojení? Teorie o podobném původu Romů a Židů jsou vyvrácené, ale co ten podobný osud? A ta hudba?

Hrajete Gypsy jazz – v jednom rozhovoru jste řekli, že se věnujete právě tomuto hudebnímu stylu, protože hned po prvním poslechu jste se do něj prostě zamilovali. Je možné, že milujete gypsy jazz nejen proto, že se vám líbí, jak zní, ale také díky nějakému nevysvětlitelnému propojení? Neboli věříte, že Židé mají podobný osud jako Romové?

Alon: Určitě máme podobný osud, také hudba je podobná.

Yaakov: Vždycky byli romští a židovští hudebníci propojeni. Jsou to dvě menšiny, které nikdy nebyly přijímány většinovou společností. A nikdy jsem o tom nepřemýšlel, ale je zajímavé, že hrajeme právě romskou hudbu. Tedy hudbu lidí, kteří jsou nepřijímáni stejně jako my, Židé.

Ano, je pravda, že Romové v České republice hrají velmi často například píseň Hava Nagila a další židovské skladby a ty se mezi romskými posluchači setkávají s nadšením.

Oren: Židovská a romská hudba je velmi podobná. Já jsem dokonce nejprve začal poslouchat romskou hudbu a až pak naší židovskou. Židovská hudba pro mě byla staromódní, a protože jsem jí slyšel všude, tak pro mě nebyla zajímavá. Až potom co jsem začal hrát gypsy jazz, tak jsem zjistil, že oba tyto hudební styly mají podobný „feeling“. Takže až po zamilování se do romské hudby jsem objevil kouzlo klezmeru, sefardské a židovské náboženské hudby.

"Židovská a romská hudba je velmi podobná. Já jsem dokonce nejprve začal poslouchat romskou hudbu a až pak naší židovskou."

Alon: Slyšeli jsme, že Romové například měli dříve dovoleno se vdávat a ženit jen mezi sebou nebo si vzít Žida, ale ne příslušníka majority.

Proč hrajete gypsy jazz? Proč ne třeba americký jazz?

Oren: Pro mě je první ze všech muzikantů Django!

Yaakov: Byl jsem klasický jazzový muzikant, hrál jsem americký i evropský jazz, ale vždycky jsem ho „hrál hlavou“, ne srdcem. Jako malý jsem hrál starou židovskou hudbu, poté flamenko a moc mě to bavilo, ale také jsem se nezamiloval. Hrát jazz jsem se naučil na konzervatoři a poté na univerzitě, ale teprve v gypsy jazzu jsem se našel – využil jsem to, co jsem se naučil, abych mohl dříve hrát, co jsem si hned zamiloval. Mě osobně americký jazz nebere tolik za srdce jako gypsy jazz.

Oren: To není jen u tebe. Americký jazz je „hudba přemýšlení“.

Yaakov: Ale u těch prvních amerických jazzmanů jako byli Charlie Parker nebo Louis Armstrong to nebylo o přemýšlení… Myslím, že to je i proto, že měli těžký osud – podobný jako Django Reinhardt.

Oren: Pro mě to tedy není stejné!

Yaakov: Víte jak to, že Charlie Parker hrál tak strašně rychle? Protože byl černoch! Říkalo se, že žádný bílý člověk by nebyl schopný takhle hrát.

Oren: Stejně si myslím, že tradiční jazz nejde tak ze srdce jako gypsy jazz. Pamatuji si na Django fest, kde jsme všichni muzikanti hráli společně a jak to bylo upřímné…

Yaakov: I americký jazz býval takový, ale dnes už není. A to samé se stane s gypsy jazzem, protože čím dál více Neromů se ho učí hrát. Pro mě bylo nejdůležitější začít hrát jako Rom, získat ten „romský zvuk“ (pozn. red. – „gypsy sound“).

Oren: Porovnejte Djanga a Parkera - hudba, kterou hraje Django, se zdá lehká, je to něco, co hned chcete hrát. U Parkera to je naopak. I když samozřejmě hrát gypsy jazz jako Django není lehké, ale ta hudba je tak komunikativní, že se okamžitě chcete zapojit.

FOTOGALERIE

Umělecký ředitel festivalu Khamoro řekl, že se mu moc líbí, jak hrajete a že je velká škoda, že nejste Romové (smích). Na Khamoru vystupují pouze romské kapely a vy jste první výjimka – úplně neromská kapela hrající gypsy jazz. Myslím, že to potvrzuje to, čeho chcete dosáhnout. Že zníte jako romská kapela hrající gypsy jazz, ne jako Neromové hrající gypsy jazz.

Alon: To je proto, že jsme Židé, ne jen tak nějací Neromové (smích). V hebrejštině je slovo pro „Cikán“ „Co-a-ni“, které vychází ze slova „Co-an“, což je velmi staré slovo pro Izrael (pozn. red. – Egypt, jehož byl Izrael součástí). Není to žádná potvrzená hypotéza, která by se měla zapisovat, je to jen zábavná náhoda.

Karol Efraim Sidon, vrchní zemský rabín, v roce 2000 v rozhovoru pro Romano Džaniben mluví o prolínání romské a židovské historie…

Oren: Slyšel jsem, že Židé a Romové mají někdy podobná příjmení. Prý proto, že Romové neměli občanská jména, ale pouze svoje vlastní, které užívali mezi sebou a které něco znamenali. V době, kdy se museli usadit, měli za povinnost si vybrat jméno a příjmení do svého průkazu a většinou si brali jména lidí z okolí, což byli často Židé – například „Rosenberg“.

Jistá podobnost mezi Židy a Romy je také v tom, že jsou obě tyto menšiny roztroušeny po celém světě. Romové nikdy neměli svůj vlastní stát a samostatnost Izraele byla vyhlášena až v roce 1948, tedy v kontextu dějin lidstva poměrně nedávno. Myslíte si, že založení státu Izrael byl bezpodmínečný krok, a že by to mohla být cesta pro Romy, jak zlepšit svou situaci?

Oren: Hned jak ses zeptala, jsem si vzpomněl na Kurdy, kteří žijí na hranicích Turecka, Iráku a Sýrie. Nemají svou vlastní zemi a tak se nemohou cítit svobodně. Jejich předáci tvrdí, že by svět k nim měl přistoupit jako k Židům a najít jim také nějakou oblast, kde by mohli žít. Ale rozdíl je v tom, že Židé žili na území Izraele už v dávných dobách, kdežto Kurdové takový prostor nemají.

Yaakov: Neumím odpovědět… My víme o sobě, o naší historii, o naší kultuře, ale o Romech toho tolik nevím, takže neznáme odpověď.

"Předtím nás lidé nenáviděli, protože jsme byli Židé, dnes nás nenávidí, protože máme silný stát Izrael, který podle nich vraždí Araby."

To chápu, ale já se ptám na princip – jestli vznik státu Izrael může být princip fungující i pro další utlačované menšiny?

Yaakov: Před tisíci lety na území dnešního Izraele byl židovský stát. A i když nejsi věřící a netvrdíš, že Izrael je svatá země, tak musíš uznat, že Židé jsou nejstarší obyvatelé tohoto prostoru, kteří ještě dnes existují, a kteří byli z tohoto území vypuzeni. Žily tu i další skupiny lidí, ale ty už vymřely.

Alon: Je pravda, že Romové si prošli podobným utrpením jako Židé, ale my za ně nemůžeme mluvit. Nevíme, jestli by vůbec chtěli žít někde jinde…

Chápu, že nebudete vystupovat jako mluvčí Romů, ale mně šlo o hypotetickou situaci. Jestli si myslíte, že vytvoření samostatného státu (samozřejmě za předpokladu dobrovolné migrace) může být řešením pro utlačované skupiny obyvatel?

Yaakov: Myslím, že řešením je vzít hodně peněz a investovat je do vzdělání, snažit se otevřít lidská srdce pro lepší porozumění, organizovat fotbalové turnaje pro děti z různých škol, tak aby se všichni navzájem poznali a nemysleli si, že jedni jsou lepší než druzí… To je důležité! Předtím nás lidé nenáviděli, protože jsme byli Židé, dnes nás nenávidí, protože máme silný stát Izrael, který podle nich vraždí Araby. Takže mít svůj vlastní stát nic nemění… Je ale pravda, že díky tomu máme místo, kde se můžeme cítit v bezpečí.

Oren: Je to pro nás opravdový domov. Všichni Židé po celém světě vědí, že někde mají svůj domov. Máme kamarády v Německu, kteří říkají, že tam mohou žít, právě protože vědí, že někde mají svůj domov, kam mohou jít, když budou chtít.

Tak teď už dost o politice! Říkali jste, že v Jeruzalémě žijí Romové – živí se jako hudebníci?

Yaakov: Ne, vůbec na nic nehrají. Takže v Izraeli nejsou žádní Romové hrající gypsy jazz?

Yaakov: Ne nejsou, žádní. My jsme byli první, kdo začali hrát gypsy jazz. Bylo tu pár lidí, kteří občas hráli písně od Djanga Reinhardta, ale spíše se věnovali americkému jazzu.

A dnes už je v Izraeli komunita hráčů gypsy jazzu?

Yaakov: Ano, dnes už je. Alon: Je sice malá, dohromady asi 40 lidí, ale existuje a roste.

Yaakov: Já mám on-line školu gypsy jazzu a Alon se mnou hraje, když pořádáme workshopy pro zájemce. Na ty si zveme umělce ze zahraničí, což je vždycky obohacující, protože každý přiveze něco nového. Zájem o gypsy jazz je poměrně velký. Každý sice děláme ještě něco jiného – já mám on-line školu, skládám občas hudbu pro divadelní hry, Alon učí různé hudební styly, Oren hraje na více nástrojů v různých kapelách…

Oren: To ano, ale gypsy jazz a kapela Swing de Gitanes pro mě znamenají to stejné co stát Izrael, jsou mým domovem.

Přečteno: 973x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Khamoro, Židé, Romové, Hudba, Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo