Řecký neonacistický Zlatý úsvit, který se netají obdivem k Adolfu Hitlerovi, Hnutí za lepší Maďarsko, často obviňované z antisemitismu a protiromské agitace, či Strana nezávislosti Spojeného království, která brojí proti přistěhovalcům a žádá vystoupení Británie z Evropské unie – všechny tyto krajně pravicové a euroskeptické strany jsou před nadcházejícími eurovolbami na dobré cestě získat křesla v Evropském parlamentu. Přestože podle průzkumů budou EP dál dominovat strany hlavního proudu, radikální pravice již dnes výrazně ovlivňuje politické dění napříč Evropou.
Podle deníku The Daily Telegraph průzkumy naznačují, že ve 12 z 28 unijních zemí dostanou ultrapravicové strany dostatek hlasů, aby měly v europarlamentu svého poslance. Minimálně ve třech evropských zemích – v Británii, v Dánsku a ve Francii – zřejmě dokonce zvítězí.
Zmíněné strany čerpají sílu ze sociální nespokojenosti, která se na kontinentu rozšířila během hospodářské krize provázené rostoucí sociální nejistotou, nezaměstnaností a klesající životní úrovní.
Společné pro tato uskupení, která se liší stupněm radikalizace, je rezolutní antiimigrační postoj a také požadavek reformy, anebo přímo zrušení EU. Léta recese a úsporných opatření podkopaly důvěru Evropanů v instituci s ročním rozpočtem 140 miliard eur a s vlivem na všechny sféry od zemědělství až po justici.
Euroskeptické a ultrapravicové strany přitom nesklízejí úspěchy jen v zemích, které jsou jako Británie tradičně k Evropské unii kritičtější, či v Řecku nejhůře postiženém finanční krizí. Rozčarování roste i ve státech, jež patřily k nejvěrnějším stoupencům společné Evropy, jako třeba ve Finsku, kde krajně pravicová strana Praví Finové má podle průzkumů téměř dvacetiprocentní podporu voličů a je jednou ze tří nejsilnějších stran.
I když se ale naplní předpoklady a euroskeptici zaznamenají v letošních volbách výrazné úspěchy, jsou analytici podle agentury AP přesvědčeni, že krach unie nehrozí. Evropskému parlamentu nadále budou dominovat dvě velké frakce středolevých a středopravých stran a vliv euroskeptiků bude pravděpodobně limitovat jejich relativně malá zkušenost a také obrovské názorové rozdíly mezi nimi.
Řada krajně pravicových stran, které chtějí získat respekt voličů, se totiž jasně distancuje od extremistických uskupení typu fašistického řeckého Zlatého úsvitu či Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) s jeho ostrými výpady proti menšinám.
Umírněnější euroskeptické strany se zřejmě pokusí po volbách vytvořit novou krajně pravicovou frakci, k tomu však budou potřebovat v europarlamentu 25 poslanců ze sedmi stran z různých zemí. Francouzská Národní fronta, již vede dcera známého xenofobního politika Marine Le Penová, už oznámila, že plánuje spojení se Stranou pro svobodu Geerta Wilderse, která patří mezi tři nejsilnější nizozemské strany. Zaplnění 25 poslaneckých míst se tak nezdá být problematické vzhledem k tomu, že zmíněná dvě uskupení sama podle očekávání budou mít 23 křesel. K dosažení druhého kritéria ale musejí přesvědčit dalších pět stran z jiných států.
Britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) již dříve odmítla s "antisemitskou Národní frontou" spolupracovat, ačkoli Wilders tvrdí, že UKIP bude po volbách v pokušení se k ultrapravicové koalici přidat. Členy by se mohly stát také Svobodná strana Rakouska, která má podporu 20 procent Rakušanů, belgický Vlámský zájem, Slovenská národní strana Jána Sloty nebo italská Liga severu.
Ať už ale dopadnou evropské volby jakkoli, vliv euroskeptických stran nelze popřít. Strany, které byly dříve na okraji, hýbají v současnosti politikou jako například v Británii, kde premiér David Cameron pod jejich tlakem slíbil uspořádat v roce 2017 referendum o členství v EU.
