romea - logo
16. září 2019 (pondělí)
svátek má Ludmila
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jak na prostupné bydlení. Agentura pro sociální začleňování nechala zpracovat výzkumnou studii

9.9.2015 9:53
Ilustrační foto: YouTube.com
Ilustrační foto: YouTube.com

Vládní Agentura pro sociální začleňování nechala zpracovat výzkumnou studii, která podrobně analyzuje tzv. systémy prostupného bydlení. Ty při práci s lidmi, kteří nedosáhnou na standardní bydlení, využívá více než deset měst a poskytovatelů sociálních služeb v České republice. Zpráva může posloužit jako jeden z podkladů při přípravě zákona o sociálním bydlení. Uvádí konkrétní návrhy, jak by tyto systémy při zajišťování dlouhodobého bydlení mohly být efektivnější.

Příběh první: Mezi klinikou a ubytovnou

Pan Červeňák bydlí pátým rokem na městské ubytovně. S matkou se do města přistěhoval už před rokem 1989 a žili v městském domě v centru. Po revoluci se z něj museli odstěhovat. Po deseti letech společného bydlení a stupňujících se neshodách v domácnosti se v pětadvaceti odstěhoval na soukromou ubytovnu. Z ní se přesunul na ubytovnu provozovanou městem, která byla levnější a kde vydržel tři roky. Pak se, jak sám říká „chytnul několika kamarádů bezdomovců" a dva roky žil na ulici. Následně s e obrátil na sociální odbor města a ten mu nabídl bydlení v městské ubytovně, která v té době sloužila jako noclehárna a jako místo, kam město sestěhovávalo „neplatiče". Zde bydlí dodnes.

Ubytovna je součástí systému prostupného bydlení, který ve městě funguje. Z tohoto druhého stupně (dočasné azylové bydlení) se po čase mohl posunout do třetího stupně, který představuje samostatné bydlení. I když dnes splňuje daná kritéria pro přechod do vyššího stupně, sociální pracovnice, která s ním v rámci systému pracuje, nad doporučením váhá. Pan Červeňák totiž má dlouhodobé psychické problémy, dochází pravidelně k psychiatričce, která mu předepisuje léky. Když je nebere, opakují se konflikty s ostatními obyvateli ubytovny, strážníky i potíže s alkoholem. Na to, aby pravidelně bral léky, dohlíží městští policisté, kteří mají služebnu přímo v areálu, kde leží ubytovna, a mohou tak s ním být v pravidelném kontaktu.

Pan Červeňák uvízl na ubytovně a systém prostupného bydlení si s ním dál neví moc rady. Ve městě neexistuje síť další komunitní péče včetně osobní asistence. Pan Červeňák je tak odkázán na práci sociální pracovnice a její schopnosti zapojit do práce s ním psychiatričku, strážníky městské policie, terénní pracovníky na ubytovně, apod. Pan Červeňák je jedním z mnoha, který se ocitnul v šedé zóně mezi hospitalizacemi v psychiatrické léčebně a životem v dočasném ubytování. Nebyl mu opakovaně přiznaný příspěvek na péči, který by mu umožnil zajistit potřebnou asistenci, protože chybí souhra mezi Úřadem práce a posudkovou službou - samostatného bydlení se tedy zřejmě jen tak nedočká...

Příběh druhý: Na prahu nového života (s obavami)

Pan Ryba se dostal do složité bytové situace zhruba před deseti lety, kdy odešel od rodičů k přítelkyni. Jejich vztah se po čase rozpadl a on se ocitl bez bydlení. Jedinou možností k bydlení pro něj v tu chvíli byla komerční ubytovna. „Špína, zápach, švábi - prostě skutečná hrůza," ohlíží se dnes za jednou z nejtěžších etap svého života. V roce 2009 se dozvěděl, že existuje možnost získat od obce byt ve vznikajícím systému prostupného bydlení. Svitla mu naděje, že by mohl opustit ubytovnu a přestěhovat se do nájemního bytu.

Zjistil také, že pro úspěch na bodové škále, podle které se byty přidělují, je důležitá bezdlužnost. Proto ještě před podáním žádosti uhradil dluh ve výši 250 korun, který mu vznikl na poplatcích za komunální odpad.

Na konci zimy 2010 si podal žádost a po měsíci čekání mu přišlo vyrozumění o rozhodnutí komise. K udělení nájemního bytu mu chyběl jeden bod. Udělal si tedy ještě rekvalifikační kurz, zažádal znovu a byt po půl roce po zapojení do systému dostal.

Nájemní byt, který získal, se nachází ve vyloučené lokalitě obce. Byt byl zrekonstruovaný, čistý, dokonce s plovoucími podlahami v plně obydleném a správcovskou firmou udržovaném panelovém domě. V tomto pronajatém bytě bydlí čtvrtý rok.

Pan Ryba dříve pracoval u technických služeb města, od května 2014 byl ale nezaměstnaný. Skončil mu kontrakt a tak začal pobírat podporu v nezaměstnanosti. Absolvoval rekvalifikační kurz na ovládání vysokozdvižného vozíku. Jeho příjmy v současnosti tvoří podpora v nezaměstnanosti a příspěvek na bydlení ve výši zhruba 7 500 korun.

Z hlediska nastavení systému prostupného bydlení může být pan Ryba považován za ideálního uživatele. Navzdory jeho anabázi s jedním chybějícím bodem v hodnocení, se mu podařilo vyhoupnout do třetího stupně, byl ochoten jít bydlet do vyloučené lokality, nemá dluhy a dobrovolně spolupracuje s přidělenou sociální pracovnicí. Dochází za ní už jen přibližně jednou za čtvrt roku, aby doložil úhrady, občas řeší něco závažnějšího.

Program byl ale nastaven tak, že po určité době spolupráce s klientem končí s cílem vést ho k samostatnosti. Tak skončila i na podzim roku 2014 spolupráce s panem Rybou, který se navíc tou dobou ve 34 letech měl stát otcem. Jako svobodný byl ochoten akceptovat bydlení v „ghettu", s budoucím potomkem to pro něj ale bylo už jen těžko představitelné. Rád by se přestěhoval do města, systém tam však zatím nemá žádné byty k dispozici. Aktivně hledá zaměstnání, zatím však žádné místo nezískal. Bez dostatečného příjmu si jen těžko našetří na kauci, kterou požaduje společnost, která vlastní většinu bytů i další pronajímatelé. Mohl by si půjčit. Ale na startu do rodinného života by nechtěl spadnout do dluhů...

To jsou zkrácené podoby příběhů dvou lidí zapojených do systému prostupného bydlení. Jsou to dva z deseti příběhů zařazených do výzkumné studie, kterou pro Agenturu pro sociální začleňování v tomto roce vypracovali výzkumníci David Kocman a Jaroslav Klepal.

Jak fungují systémy prostupného bydlení Lada a Olivie

Studie sleduje dva systémy prostupného bydlení, které fungují ve dvou městech na území České republiky. Pro potřeby výzkumu jsou označovány jako systémy Lada a Olivie. Mapuje také vývoj v bydlení u deseti lidí zapojených do těchto dvou systémů.

Tento systém prostupného bydlení byl opakovaně (včetně Agentury) uváděn jako příklad dobré praxe při snahách zlepšit situaci v bydlení pro lidi z vyloučených lokalit a pro ty, kdo nedosáhnou na trhu s byty na standardní bydlení. Nyní byl tento systém prostřednictvím těchto studií podroben kritické analýze, ze které vyplývá řada důležitých zjištění pro další práci s ním i pro připravovaný zákon o sociálním bydlení.

Shrňme si ta hlavní z nich:

  • stávající systémy prostupného bydlení zatím dosahují nižší efektivity, než by bylo možné při jejich správném nastavení - počet osob, které se v rámci systému dostanou do běžných bytů, je velmi nízký ve srovnání s počty osob, které nadále zůstávají v tzv. nižších stupních jako jsou nocelhárny a ubytovny, případně ve srovnání s počty žadatelů o prostupné bydlení v pořadnících (ve sledovaných systémech se podařilo dostat do běžných bytů průměrně cca 2 klientům z deseti)
  • v systémech doposud není dostatečný počet vhodných bytů – v řadě případů se cílové byty systému nacházejí ve třetím stupni v místech, které jsou označovány jako sociálně vyloučené lokality, lidé se tedy dostanou z ubytovny, ale nikoli na místo, které by se dalo označit za „dobrou adresu"
  • nestačí jen zaměřovat se na získávání kompetencí pro bydlení, ale především na zajištění samotného bydlení - prostupné bydlení se zaměřuje na to, aby lidé během postupu v něm získali dovednosti potřebné k udržení bydlení – mnoho z těchto lidí se však nepotřebuje učit bydlet, potřebují spíše mít kde bydlet. Řada z těch, kdo už tyto kompetence mají, zůstává v nižších stupních systému (ubytovny, noclehárny), jejich vyloučení z bydlení má pouze ekonomický základ.
  • na řadu kritérií nemají klienti vliv - důvodem neúspěchu některých klientů nebyl nedostatek jejich dovedností, ale řada různých vlivů, z nichž na některé neměli klienti žádný vliv (velikost a cena bytů zařazených do systému, nízké příjmy s reálnou disponibilní částkou na život kolem 1500 korun na měsíc; roztroušené výplaty dávek; periodické přezkumy a nestabilita příjmů; omezená nebo neexistující nabídka pracovních příležitostí; etnická diskriminace,...)
  • sociální práce nepředstavovala vždy pomyslný motor ke získání nových kompetencí – sociální poradenství nabízené v systémech prostupného bydlení nebylo uzpůsobeno k tomu „naučit platit složenku" ty klienty, kteří složenku opravdu zaplatit neumí. Bylo daleko lépe uzpůsobené k tomu, poradit těm, kdo tuto dovednost již mají. Umělo informovat o tom, kolik zaplatit, nebo kde zjistit, komu má být složenka zaplacená.

Autoři výzkumu tak v závěru uvádějí: „Příběhy v této zprávě ukazují, že rychlý postup některých klientů prostupným bydlením se nestal díky dostatečné podpoře a jejich motivaci, ale proto, že potřebovali jen vhodné bydlení běžné kvality, které by odpovídalo jejich ekonomickým možnostem. Nemuseli se učit dovednostem normálního života, protože je již měli. Sociální pracovníci mohli takové klienty záhy poslat do „vyššího" stupně bydlení. Naopak pomalý nebo žádný postup klientů prostupným bydlením vypověděl o tom, že klienti mnohdy neměli kam jít (protože nejsou vhodné byty), a současně také, že zatím neprokázali (někde, nějak) osvojené kompetence k životu bez podpory."

Co může být důležité pro další uvažování o tom, jak zajistit lidem v tíživé situaci kvalitní bydlení, které by si udrželi:

  1. je třeba, aby v rámci systémů byl dostatek vhodných bytů - devět z deseti uživatelů sledovaných v této studii by mohlo bydlet jen s nízkou nebo žádnou podporou, kdyby obce a další zřizovatelé sociálního bydlení měli dostatek malých, levných bytů běžné kvality
  2. je třeba pracovat především na odstraňování reálné chudoby klientů, nejen na posilování jejich kompetencí k bydlení - lidé v prostupném bydlení nemohou uplatňovat běžné dovednosti každodenního života kvůli vysoké míře chudoby a dalším prvkům jako jsou nestabilní a roztroušené příjmy v rámci systému dávek, nedostatek prostředků, nedostatek pracovních příležitostí, praktiky na trhu s byty, etnická diskriminace a sociální stigmatizace. Efektivnější sociální práce by měla rozpoznat tyto faktory neúspěchu a vymanit se z představy, že neúspěchy při dosahování a udržení si bydlení souvisí převážně s nedostatkem kompetencí klientů.
  3. posílení sociální práce a sítě sociálních služeb – lidem s komplexními potřebami je kromě standardně nabízeného poradenství třeba dávat i dlouhodobou podporu a asistenci při bydlení (podobnou, jakou poskytuje např.: sdružení Rytmus při práci s lidmi, kteří opouštějí ústavní zařízení sociální péče v Karlovarském kraji). Efektivní podpora lidí s komplexními potřebami vyžaduje budování robustní sítě regionálních služeb, které zahrnují komunitní služby pro lidi s duševním onemocněním, závislostmi, různými formami zdravotního postižení apod. Efektivní podpora je také meziresortní a kromě bydlení zahrnuje koordinaci se službami podpory zaměstnanosti, školství, zdravotnictví, sociálně právní ochrany dětí nebo probace.
  4. zvážit rizika současného propojení bydlení a nabízené podpory - to funguje dobře pro majitele a pronajímatele bydlení. Pro klienty a pro samotnou sociální práci by lépe fungovalo oddělení bydlení a podpory. Sociální práce v nejlepším zájmu klientů může být kompromitovaná rolí zástupce pronajímatele. Správa nemovitosti a sociální práce jsou dvě různé role, které hájí různé zájmy: sociální pracovník obtížně nabízí vhodnou podporu při zvládání dluhu za bydlení, když současně klientovi přináší upomínku o neplacení nájemného.

Autoři výzkumu sledovali deset příběhů jednotlivců a rodin, jejichž životy se propojily se systémy prostupného bydlení. V rámci studie provedli 30 rozhovorů se zúčastněnými aktéry dvou systémů prostupného bydlení. Kromě rozhovorů studovali relevantní dokumenty, mezi které patřily zejména žádosti o prostupné bydlení, záznamy o poskytování podpory, individuální plány klientů, vyúčtování bydlení a služeb a různé další záznamy, vztahující se k trajektorii uživatelů prostupného bydlení. Veškerá data byla pořízena v průběhu roku 2014.

„Každý ze zde uvedených příběhů je svým způsobem jedinečný a neopakovatelný. Z tohoto důvodu není možné jednotlivé příběhy chápat jako ideální typy, které by shrnovaly a zobecňovaly zkušenosti celé populace uživatelů prostupného bydlení," uvádí v závěru autoři výzkumu.

Studie byla během července letošního roku prezentována odborníkům i zástupcům vybraných resortů. Nyní bude k dispozici pracovníkům Agentury i jejich partnerům v lokalitách. Bude využita i jako důležitý podkladový materiál při pokračující práci na přípravě zákona o sociálním bydlení v České republice. Věcný záměr zákona by měl být připravený do konce tohoto roku a zákon by měl platit od začátku roku 2017.

Václav Zeman, Agentura pro socíální začleňování
Přečteno: 881x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Agentura pro sociální začleňování, Bydlení, Ubytování, ubytovny



HLAVNÍ ZPRÁVY

Hoax o jedovatých balíčcích kosmetiky - září 2019 (Koláž: Romea.cz)

Hoax o balíčcích s jedovatými vzorky kosmetiky se šíří mezi Romy v Evropě. Poprvé se tento hoax objevil už v roce 2002

12.9.2019 10:52
Na sociálních sítích a po e-mailech se v posledních dnech hlavně mezi romskou komunitou šíří hoax o tom, že romským rodinám ve Francii chodí do schránek reklamní balíčky s kosmetikou obsahující jed. Ve stejnou dobu se začal šířit podobný hoax, kde jsou ale oběťmi těchto zásilek Izraelky. Zpráva o jedovatých vzorcích se poprvé objevila už v roce 2002 a nyní se znovu vrací do oběhu.
 celý článek

Archeologický průzkum v Letech u Písku - 10. 9. 2019 (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoArcheologové odkryli dva hroby obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, jde o novorozence a ženu. Našli i další hrobové jámy

10.9.2019 15:10
Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let a jeden hrob pravděpodobně novorozence. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Výzkum v úterý skončil. Novinářům to řekli archeologové a zástupci Muzea romské kultury, které chce v místě vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.
 celý článek

Lipník nad Bečvou (Koláž: Romea.cz)

Rasistický útok na romské děti: Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří útočili v Lipníku nad Bečvou

10.9.2019 11:00
Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří na jaře v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadli skupinu romských dětí a byli za to obviněni ze tří trestných činů včetně hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Miluše Zajícová. Muži a ženě hrozí až pět let vězení.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo