romea - logo
10. srpna 2020 (pondělí)
svátek má Vavřinec

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Monika Šimůnková: Romové to v naší zemi neměli lehké nikdy.

10.3.2020 11:39

V sobotu 7. března 2020 se konala v Muzeu romské kultury pietní připomínka 77. výročí prvního hromadného transportu Romů z protektorátu Čechy a Morava, který byl vypraven 7. března 1943 z brněnských jatek na Masné ulici, do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Bylo jím odvezeno na tisíc romských mužů, žen a dětí. Naprostá většina z nich se z koncentračního tábora již nevrátila.

U příležitosti pietního shromáždění, pronesla svou řeč i zástupkyně ombudsmana, Monika Šimůnková. Romea.cz zveřejňuje její projev v plném znění.

Vážené dámy, vážení pánové,

je mi velkou ctí být zde dnes spolu s Vámi a uctít památku romského holocaustu, který zůstává mementem, na které nesmíme nikdy zapomenout.

 Romové to v naší zemi neměli lehké nikdy. Zákony a vyhlášky na ně mířily za Rakouska-Uherska, první republiky i protektorátu. Potlačit se je snažil také režim minulý. Sotva tento režim padl, vzedmula se v raných devadesátých letech vlna neonacismu a rasisticky motivovaných vražd.

Dnes, o pár dekád později, máme v naší zemi vyloučené lokality a segregované školy. Stále se mnoho veřejně činných osob nestydí pronášet rasistické věty a vynášet kartu kolektivní viny, jako by se z minulosti nebylo možné nikdy poučit.

Před 77 lety vyjel z Brna první transport více než tisíce Romů do koncentračního tábora Osvětim. Následovaly další transporty romských mužů, žen a dětí. Většina se nikdy nevrátila.

Jejich osud byl zpečetěn, protože se narodili jako Romové. Protože je po staletí většinová společnost vyčleňovala ze svých řad. Slovy i skutky.

Také nesmíme zapomenout, že i později, již po prožitých hrůzách holocaustu, začalo docházet k dalšímu výraznému zásahu do lidských práv, a to do osobní integrity mnohých romských žen, kdy byly nuceny podstoupit nezákonné sterilizace. Podle zprávy ombudsmana z roku 2005 a následných šetření ze strany neziskových organizací se jedná o stovky případů, které nebyly dodnes odškodněny. Pevně věřím, že se  brzy dočkáme schválení zákona, o který se již mnoho let zasazuji, na jehož znění jsem pracovala, a který nyní leží v poslanecké sněmovně a čeká na své schválení. Zákon by alespoň finančně odškodnil oběti tohoto ostudného zločinu. 

V případě dluhů z minulosti je pak třeba ocenit, že alespoň v případě památníku v Letech u Písku došlo k velkému posunu a česká vláda udělala velký krok k vyšší míře důstojnosti tohoto pietního místa.

Vážené dámy, vážení pánové, žádný zločin se však nestane sám od sebe. Před oněmi necelými osmdesáti lety Romy vybrali a odvedli zcela konkrétní lidé. Jiní lidé vypravili vlaky a další je drželi v koncentračním táboře, odkud je poslali na smrt. Mnoho lidí konalo, protože dostali příkaz a v mašinerii systému o něm tolik nepřemýšleli, či se báli. V každé době lidé často hovoří a jednají, aniž by si často byli vědomi důsledků svých činů.

Snad bychom se alespoň z toho mohli poučit. Snad bychom mohli chvíli přemýšlet, než vyslovíme něco, co jiné zraňuje, co ubližuje, co vytváří předpolí pro daleko horší zločiny, které dnes často nedovedeme předvídat. 

My, kdo žijeme dnes, můžeme jen stěží napravit zločiny minulosti. Můžeme však v naší přítomnosti jednat tak, abychom jakémukoliv bezpráví, jak současnému tak i budoucímu, alespoň zabránili či předcházeli.

Já ze své pozice zástupkyně ombudsmana se k tomuto budu snažit maximálně přispět. 

Monika Šimůnková, zástupkyně ombudsmana.

Přečteno: 1322x
 

Kam dál:

Štítky:  

Ombudsman, Pietní akce, romský holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo