romea - logo
6. dubna 2020 (pondělí)
svátek má Vendula
Loading
rozšířené vyhledávaní

Tisková zpráva: Oběti rozdělení Československa budou mít na vyřešení své situace již jen rok

Ústí nad Labem, 9.5.2013 15:04, (ROMEA)
Kulatý stůl Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva k problematice návrhu nového zákona o státním občanství České republiky
Kulatý stůl Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva k problematice návrhu nového zákona o státním občanství České republiky

V úterý 7. května 2013 se v Ústí nad Labem konal kulatý stůl Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva k problematice návrhu nového zákona o státním občanství České republiky, jehož se zúčastnili na dvě desítky odborníků z řad nevládních organizací, úřadů a Policie ČR. Navržená právní úprava zákona může výrazně ovlivnit životy stovek lidí, včetně mnoha Romů žijících v České republice, které lze dodnes označit za oběti rozdělení Československa.        

Hlavními oběťmi rozdělení Československa byli ti Slováci, kteří se během doby trvání společného státu přestěhovali ze Slovenska do České republiky, ovšem po roce 1992 jim bylo přiděleno občanství Slovenské republiky. Do této kategorie osob spadali i tisíce Romů žijících desítky let na území České republiky, nezřídka se jednalo o Romy, kteří se tu narodili a žili, a ke Slovensku již neměli prakticky žádné vazby. „Hlavním kritériem pro přidělování občanství po rozpadu federace bylo místo narození předků před rokem 1954. Pokud se tedy někdo narodil např. v roce 1955 rodičům pocházejícím ze Slovenska, získal on i jeho potomci občanství slovenské. Způsob, jak Československo řešilo svůj rozpad, se tak příliš nelišil od jiných východoevropských států, např. v pobaltských zemích se občanství určovalo dle stavu k roku 1939,“ říká právník Poradny pro občanství, Mgr. Pavel Čižinský.

Bývalí občané Československa, kteří žili na území České republiky, avšak bylo jim přiděleno občanství Slovenska, mohli principiálně optovat pro české občanství. Zákon však stanovil určité podmínky a lhůty, které ne všichni splnili. „Tehdejší právní úprava vyžadovala k udělení českého státního občanství doložení evidenčního trvalého pobytu (nejdříve dvouletého, následně dokonce pětiletého), doklad o propuštění ze slovenského státního občanství a splnění podmínky pětileté bezúhonnosti“, dodává ředitel Poradny pro občanství, Mgr. Miroslav Dvořák. Volba i udělení českého občanství bylo administrativně poměrně náročné a mnohé sociálně slabší osoby nebyly schopny sehnat si pro provedení volby občanství ČR potřebné doklady. 

Tato situace se týkala mnoha osob bez přístřeší, osob umístněných v ústavech sociální péče či výkonu trestu odnětí svobody, a specificky i tisíců Romů. Mnoho romských rodin pobývalo v České republice řadu let bez dokladů, což přispělo k jejich sociálním problémům, ale problematickou situaci byli nuceni řešit i ti, kteří doklady měli, jak ostatně potvrzuje i Bc. Lenka Balogová, vedoucí ústecké pobočky Poradny pro občanství, „na to období si velmi dobře pamatuji, řada Romů z tehdejšího Severočeského kraje, který procházel hlubokou průmyslovou restrukturalizací, se nemohla po ztrátě zaměstnání zaregistrovat na úřadech práce jako uchazeč o zaměstnání, neměla nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti a nebyla nijak zdravotně a sociálně pojištěna a to jen proto, že měli v občance uvedeno jako místo trvalého pobytu původní slovenské bydliště svých rodičů. Koneckonců následky těchto problémů řešíme dodnes v rámci naší sociální práce v Ústeckém kraji.“    

Situaci zásadně zlepšila až vláda Miloše Zemana v roce 1999. § 18a zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, stanovil, že každý, kdo na území České republiky žije od 31. prosince 1992, má nárok na získání občanství ČR prohlášením, a to bez dalších podmínek. Na základě tohoto ustanovení získaly české občanství desítky tisíc bývalých občanů Československa, mezi nimi tisíce i Romů, kteří se stali oběťmi rozdělení společného státu. Stále ovšem nejsou vyřešeny všechny případy, jen Poradna pro občanství eviduje každý rok desítky případů lidí, kteří žijí  v českých zemích již od dob komunismu, ovšem stále mají jen slovenské občanství. 

Důvody, proč si mnozí lidé stále nebyli schopni české občanství vyřídit, jsou dle právničky Poradny pro občanství, Mgr. Martiny Štěpánkové, zejména v tom, že „mnozí lidé dosud ještě vůbec nevědí, že české státní občanství fakticky nemají. Situaci v této oblasti komplikuje ještě i ten fakt, že ani mnozí úředníci či pracovníci nevládních organizací nejsou v této problematice zcela kompetentní a logicky pak nejsou schopni poskytovat potřebné a správné informace, a konečně v neposlední řadě platí, že mnohé sociálně slabší osoby nejsou schopny samy tuto záležitost administrativně zvládnout, např. vyřídit si cestovní doklad nebo rodný list.“

Ministerstvo vnitra chce § 18a řešící výše uvedené případy zrušit. Na naléhání Poradny pro občanství byla platnost tohoto paragrafu ještě prodloužena, ovšem jen o jeden jediný rok (viz § 72 nového zákona), tedy zřejmě jen do 31.12.2014. Poradna pro občanství se nyní snaží přesvědčit senátory, aby účinnost těchto opatření prodloužili na dobu delší např. na 10 let.

brf, Poradna pro občanství
Přečteno: 929x
 

Kam dál:

Štítky:  

Tiskové zprávy, občanské sdružení, Slovensko, Lidská práva



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo