Tomáš Ščuka: Křečkovy názory jen potvrzují jeho nekompetentnost

V posledním týdnu si většina z nás jistě všimla některých názorových perel veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. On sám pocítil ve veřejném prostoru hlasitý nesouhlas již po svém zvolení na tuto pozici. Převládaly pochybnosti o jeho nedostatečné právní odbornosti v oblasti lidských práv a rovněž výhrady vůči jeho veřejně známým stereotypizujícím názorům na Romy.

Ochrana lidských práv obecně by přitom měla být v době virtuálního sociálního prostoru k diskusím, názorům či masivním hoaxům základní právní garancí každého demokratického státu. Evropská unie má v těchto otázkách výrazné rozdíly, lidskoprávní přístupy členských států jsou velmi odlišné. Rovné postavení ve společnosti funguje lépe v západních zemích Evropy.

Máme však i země, které se s komunistickým neřádem dodnes náležitě nevypořádaly. Sem bohužel musím zařadít i Českou republiku, které jsou v mnohých ohledech některé právní principy a zásady týkající se lidských práv zcela cizí!

Poslanecká sněmovna jako vrcholný orgán demokracie jen stěží vysvětlí svému lidu volbu Stanislava Křečka do úřadu veřejného ochránce práv. Máme přitom řadu fundovaných právních odborníků, kteří se těší respektu občanů. Namísto nich máme v čele úřadu osobu, která se svými názory k lidskoprávním tématům sama degraduje. Pane Křečku, práce VOP se netýká jen romské menšiny, kterou jen Vy sám ve svých prohlášeních zvýrazňujete a popisujete jako problém!

Ochrana práv občanů ze strany VOP je vizitkou celé naší společnosti. Zejména pak dodržování základních lidských práv a svobod vyplývajících z  národních i nadnárodních dokumentů zaručujících rovné postavení občanů bez rozdílu.

Tendence rozdělovat společnost jsou nebezpečné a už vůbec nepatří do pracovní agendy VOP. Hovoříte-li o zhoršující se situaci Romů ve všech evropských zemích, kde žijí, není to pravda. Situace s Romy je stále stejná pouze v těch zemích, kde chybí politická vůle vlády stav skutečně změnit. Anticiganistický postoj politiků je totiž při jejich práci mnohem jednodušší, než projevit odvahu a aktivně řešit integraci Romů jako problém celé společnosti! To je hlavní bariéra, proč se věci neposouvají vpřed.

Mnoho Romů, kteří emigrovali z těchto zemí (kde cítili nerovnost) v 90. letech do zemí západní Evropy, žije a vede spořádaný život. Jejich děti ve školách prospívají a jsou součástí hlavního vzdělávacího proudu. Proto paušalizace VOP, že Romové jsou problém všude, kde žijí, je kromě nepravdy také důkazem nekompetentnosti ombudsmana.

Stejně tak vzbuzujete úsměv a následně smutný údiv i u dalších veřejných sdělení. Doporučujete, abychom si své záležitosti řešili sami. Znamená to tedy, že nejsme právoplatnými občany České republiky? Ústavní zákon, listina základních práv a svobod či demokratické instituce jako garance pro rovná práva občanů se Romů netýkají?

Stejně tak není možné tvrdit, že jen na základě nízkého počtu stížností/podnětů k diskriminaci občanů je stav věcí v pořádku. Není snad nízký počet stížností i odrazem nedostatečného občanského a právního vzdělávání občanů?

V posledních dnech byly zveřejněny informace o rostoucí diskriminaci Romů na trhu s bydlením. Ač splňují všechny požadavky realitních kanceláří a majitelů nemovitostí, jsou odmítnuti jen z důvodu svého původu. Budete jako VOP toto rostoucí nerovné zacházení s určitou skupinou občanů aktivně řešit? Nebo se opět necháte veřejně slyšet, že majitel má právo vybrat si, koho chce, i když se jedná o odmítnutí na základě etnicity?

Pasivní přístup v této záležitosti jen podpoří život těchto občanů v nedůstojných podmínkách a z toho vyplývající limity při plnění si svých povinností, po kterých tak často voláte! Nezapomínejme však i na práva těchto lidí, mezi něž důstojné bydlení bezesporu patří.

Článek vyšel v časopise Romano hangos.