Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Komentáře

Tomáš Ščuka: Pasivita aneb jak se stát pokusnými králíky?

25. listopadu 2014
Čtení na 5 minut

V posledních letech si tuto otázku kladu opravdu často. Zvláště pak když u
nás doma navštívím po několika letech některá naše města.

V 90. letech jsme mohli zaznamenat nějaké dílčí pozitivní kroky směřující ke
zlepšení situace Romů. Například v podobě romských poradců na úřadech nebo romských
pedagogických asistentů na školách. Nutno také podotknout, že v tomto období jsme
měli menší počet neziskovek zaměřených na romskou otázku. Aktivity a projekty
zde byly často zaměřené na konkrétní oblast. Například na kultura, rekvalifikační
kurzy, apod. Činnost organizací reagovala na některé aktuální potřeby v dané
době. Určitě nešlo o dokonalé působení těchto průkopnických, v té době,
občanských sdružení. Podíváme-li se však na rozdíl v množství a výše poskytnutých grantů včera a dnes,
přijde mi, že činnost občanských spolků v 90. letech byla více
efektivní a přínosná než v dnešní době.

Tato skutečnost, o které se z logiky věci veřejně velmi málo hovoří, je pro mě
tragikomická hned z několika důvodů.

Je za námi 25 let od listopadové revoluce. Zvýšil se počet projektů a grantů na podporu romské inkluze, zvýšil se také počet
romských a pro-romských neziskových organizací, máme nepřeberné množství konferencí,
seminářů, panelových diskuzí, atd.

Za posledních 15 let se v České republice spustil neuvěřitelný NNO byznys,
který v podstatě ani není nijak složitý. Romský problém totiž živil, živí a
bohužel ještě dlouho živit bude některé subjekty pasující se do role expertů na
Roma issues, a to jen pro jejich excelentní fundraisingové znalosti, které jsou
pro existenci a rozvoj organizace alfou a omegou všeho.

Nikdo se vás totiž nebude ptát do jaké míry znáte romskou komunitu, zda-li
máte osvojenou dostatečnou znalost interního prostřední této komunity, co víte o
romské historii, zda-li rozumíte romštině (romština je totiž velmi spjatá s
mentálním vnímáním Romů). Prostě a jednoduše nikdo se vás neptá, zda-li máte předpoklady pro to,
pochopit některá specifika této komunity. A to je, podle mého přesvědčení, nezbytným
atributem toho, jak situaci skutečně zlepšit.

Bohužel v žádosti o grant, který je zaměřený na romskou inkluzi, to po vás nikdo nechce!
Úplně postačí zkušenosti s psaním projektů a grantů.

Chybí nezávislý institut, který by kontroloval úspěšnost "romských" projektů

S ohledem na výše uvedené, je absence hloubkové kontroly nad uskutečněnými
projekty zcela viditelná a jasná! Osobně zde postrádám nezávislý institut,
který by v České republice kontroloval proveditelnost projektů zaměřených na
romskou integraci včetně jejich úspěšnosti. Je potřeba "změřit", zda byl cíl
daného
projektu skutečně naplněn.

I ten podnikatel ve stavebnictví, který obdrží veřejnou zakázku, musí projít
detailní kontrolou a teprve poté vyfakturuje své služby svému zadavateli.

Podobný postup, kvůli větší transparentnosti, je potřeba i pro neziskový sektor.
Obzvláště pak u některých organizací, které již několik let čerpají gigantické
finanční prostředky na realizaci projektů. Opakující se scénář, kdy projekt
proběhne a u konce se jeho aktéři tváři spokojeně a prezentují své výsledky, je
dnes i pro laika úsměvný!

Situace ve městech se nelepší

Bohužel, i přes tyto velké investice do projektů na podporu romské integrace, se
situace ve městech rozhodně nelepší! V některých městech, kde organizace
vyvíjejí své aktivity v sociální oblasti, je situace Romů horší než
tomu bylo před vznikem samotných občanských spolků. Nepochopitelné, ale je to
tak!

Romové se dnes ocitají v hluboké letargii a beznaději. Opravdu už není čas na
to, abychom dalších dvacet let byli pokusnými králíky.

Neopomínejme ani eskalující momenty v podobě pouličních pochodů extrémistů
včetně sílících protiromských nálad, které citelně odnášejí pouze a jen Romové!

Jsem si více než jist, že pobírání desítek milionů ročně v rámci jedné
organizace musí přinést nějakou viditelnou změnu v dané lokalitě. V opačném
případě vnímám organizace tohoto typu, jako spolek osob, které se v minulosti
rozhodly pro snadnější a mnohem pohodlnější pracovní dráhu. Dráhu, kde je možno
velmi rychle profitovat v různých ohledech: veřejné zviditelnění se, blesková
přeměna s podřízeného k vedoucímu, v neposlední řadě možnost přijít k vyššímu
pravidelného přijmu. K dosavadní velmi sporadické kontrole NNO, kdy donoři ověří
základní administrativu, postačí heslo: kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten čumí.

Veřejné finanční prostředky, jež neúspěšné organizace čerpají několik let,
mají
směřovat k lidem a mají napravit sociální postavení těchto lidí. Pokud v tomto
případě není ani po deseti letech viditelná žádná pozitivní změna, proč mají stále
zelenou? I v politickém prostředí existují nějaká pravidla a sem tam můžeme
ojediněle vidět, že se dodržují.

Mluvíme tady o finančních prostředcích pocházejících z kapes všech občanů
Evropské unie. Působnost v této oblasti by měla být limitována příslušnými
právními normami.

Neziskovky nejsou supermani, primární odpovědnost má vláda

Samozřejmě nevnímám žádnou neziskovku v ČR jako supermana nebo lék pro vše
špatné v naší společnosti. Primární odpovědnost má bezpochyby vláda,
která disponuje potřebnými nástroji a pravomocemi, jak tento neuspokojivý stav
napravit.

Moje kritika bezesporu nemíří na všechny neziskové organizace angažující se v
romské problematice. Většina subjektů totiž čerpá zanedbatelné částky, které
sotva pokryjí náklady na realizaci menších opakujících se projektů či aktivit v
jiné než sociální oblasti.

Pro flegmatickou roli státu, zde však máme i takové organizace, kam teče několik
let enormní peněžní tok ze strukturálních fondů EU.

Mladí romští experti, aktivizujte se!

Rád bych tímto oslovil mladé romské experty, kterým není stav romské menšiny
lhostejný, aby sami přistoupili k vyšší aktivizaci v této oblasti. Český stát
nevěnuje těmto otázkám potřebnou pozornost a pravděpodobně se smířil s
neefektivitou výše popsaných aktivit. Důležité přece je, aby to alespoň vypadalo,
že se něco dělá. Nesouhlas s tímto postojem bychom měli dát najevo všem
kompetentním.

Uběhlo čtvrtstoletí od revoluce a my stojíme stále na stejném místě. Naše
komunita postrádá budoucí schopné lídry, profesionály! Bouření na ulicích ani
komentáře na Facebooku očividně nestačí. Příchod mladých romských intelektuálů,
musí nabídnout profesionalitu a odbornost. Potřebujeme nové tváře, komunikátory
pro média, zabývající se romskou otázkou.

Majoritní společnost by měla začít
vnímat i to pozitivní. Mám řadu přátel, se kterými opakovaně diskutujeme
problematiku soužití a je opravdu velká škoda, že se těmto mladým romským
expertům nedostala příležitost podílet se aktivně na řešení
této problematiky.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon