Tomáš Ščuka: Vyšší volební účast Romů nemusí nutně znamenat úspěch romských politiků

Máme za sebou další volby, ve kterých jsme si vybírali zástupce do měst a obcí a dále také do Senátu České republiky. Letos kandidovalo i mnoho Romů. Dle analýzy serveru Romea.cz okolo 170 osob. Celkový počet romských kandidátů se pak odhaduje okolo tří stovek. Jde však o první předvolební analýzu svého druhu a tak je otázkou, zda podobný počet Romů nekandiduje pravidelně, ale obecně víme jen o těch, jež známe ze svého okolí apod.

Na sociálních sítích jsme také zaznamenali online kampaně, rozhovory či politické debaty romských kandidátů. Všechny tyto aktivity podporující aktivní občanství u Romů jsou bezesporu potřebné a všem iniciátorům, zejména Romee, patří v tomto ohledu poděkování.

Je však třeba si přiznat, že volební úspěch romských kandidátů nestojí jen na Romech samotných. Romská menšina nemá v České republice potřebné zastoupení. Vezmeme-li na zřetel faktory jako dovršení 18 roku k právu volit či pravidelnou 50% volební účast obecně, dostaneme se na ještě nižší číslo, reprezentující Romy v této zemi. V neposlední řadě jsou hlasy Romů rozprostřené po celé republice, což vzhledem k fungujícímu volebnímu systému brání k výrazným úspěchům kandidátů ve větších městech. Koneckonců úspěch některých nově zvolených romských zastupitelů v menších obcích, kde je širší romská komunita tyto regionální rozdíly jasně zobrazují.

Všem nově zvoleným romských zastupitelům gratuluji a přeji úspěch v jejich práci.

Vlastnosti jednotlivých kandidátů mají výrazný vliv na úspěch či neúspěch ve volbách. Oblast vzdělání, stejně jako morální profil či místní pověst představují pro potencionální voliče velmi důležité informace. U kandidátů do Senátů to pak platí dvojnásobně.

Velmi těžko se bojuje o senátní křeslo ve volebním obvodě, kde kandidují například bývalí rektoři vysokých škol, emeritní profesoři, umělci, apod. Mnohdy se právě sami Romové rozhodnou podpořit ve volbách neromského kandidáta právě pro jeho vysoké morální kvality a společenský kredit. A přiznejme si, že v demokratické společnosti je taková podpora naprosto v pořádku.

Přes výše uvedené se domnívám, že zvýšení volební účasti nepostačí ke změně dlouhodobé pod-reprezentace Romů v politickém dění. Proběhlé online kampaně na podporu volební účasti Romů však bezesporu podporují aktivní občanství této komunity. Plnohodnotné využívání svých občanských práv je v naší komunitě stále slabší stránkou. I proto více aktivit pro zlepšení této oblasti.

Stejně tak si myslím, že pro politický úspěch nás Romů, je důležitá i úroveň romských kandidátů. Máme celou řadu lidí, kteří by dnes s přehledem zvládli politiku jakékoliv úrovně. Stále ale máme i ty, kteří se přeceňují či už dále na sobě nepracují. Ve své dosavadní praxi jsem pochopil, že neustále sebezlepšování a tvrdá práce je vstupenkou pro případný úspěch v té či oné oblasti.

V budoucnu bychom se jako romští kandidáti do politiky měli zaměřovat na celou skupinu obyvatel. Tak jak mnoho neromských kandidátů dokáže získat přízeň ve volbách od nás Romů, je dobré, aby romský kandidát dokázal svou osobností a programem, oslovit i neromskou část voličů. V tom také spočívají principy demokratických voleb.

 V našich řadách máme dostatek adeptů, kterým se v budoucnu při jejich případné kandidatuře do politiky může podařit oslovit širší část veřejnosti. A to by měla být výzva pro nás všechny.

Prozatím můžeme vnímat pozitivně aktivity Romů na sociálních sítích, které podporují aktivní občanský postoj v nedávno proběhnutých volbách.