romea - logo
31. května 2020 (neděle)
svátek má Kamila
Loading
rozšířené vyhledávaní

Uplynulo čtvrtstoletí od vraždy Emila Bendíka. Jedné z prvních obětí protiromským pogromů po listopadu 1989

23.2.2016 13:00
Pohřeb Emila Bendíka, který byl ubit při útocích v Klatovech a Libkově se konal v Klatovech za zpřísněných bezpečnostních opatření. Na snímku matka Emila Bendíka Apolena Bendíková-Zavoralová nad rakví. (FOTO: ČTK)
Pohřeb Emila Bendíka, který byl ubit při útocích v Klatovech a Libkově se konal v Klatovech za zpřísněných bezpečnostních opatření. Na snímku matka Emila Bendíka Apolena Bendíková-Zavoralová nad rakví. (FOTO: ČTK)

23. února 1991 v obci Libkov na Domažlicku po třídenních útocích skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka. Jedenadvacetiletý Bendík se stal jednou z prvních obětí rasistického násilí v demokratickém Československu. Během tří dnů útočníci zbili sedm Romů tak, že skončili v nemocnici, a zapálili jeden dům, ve kterém byl v té chvíli zraněný muž se svou ženou a dvěma malými dětmi.

Romské rodiny Bendíků a Janových byly v Klatovech známy svou násilností a konfliktností. Sám Bendík spáchal za posledních šest let svého života devět trestných činů, včetně dvou loupeží a jednoho znásilnění. Stále častěji se proto objevovaly pochybnosti o motivu klatovského pogromu. Nejčastějším scénářem tehdy předkládaným některými novináři bylo vyřizování účtů mezi dvěma gangy veksláků. Proti ale stálo zjištění redaktora týdeníku Respekt Jáchyma Topola přímo z místa činu. Nedlouho před vražedným útokem dostal například Bendíkův děd, Bartoloměj Jano výhružný dopis s hrozbou likvidace podepsaný Ku Klax Klanem. Romové však nevěřili, že hrozby dojdou naplnění.

Skupina útočníků, jejichž věk se pohyboval mezi 16 a 51 lety (a nelze tudíž mluvit o "skupině mladých lidí", kterou se tehdy petice klatovských občanů snažila bránit tvrzením, že se "lidé vzbouřili a vzali spravedlnost do vlastních rukou“) prokazatelně praktikovala princip kolektivní viny a neváhala by nechat zemřít v plamenech dvě malé děti (jedno dvouleté), napadány byly celé rodiny včetně žen a starých lidí. Navíc útoky nemířily jen na Bendíkovy a Janovy, rodiny se špatnou pověstí, ale i na Červeňákovy z Libkova, kteří klatovským Romům poskytli dočasný azyl.

Dohady o motivaci útočníků

„Dosavadní vyšetřování ukazuje, že na akcích proti Romům se podíleli jak starší občané, kteří byli iniciátory, tak mladší fyzicky zdatní. Ti se pak stali ochotnými vykonavateli násilí,“ řekl při pohřbu novináři Rudého práva Vladimíru Váchovi Karel Fořt, jeden z vyšetřovatelů případu. Útočníci byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, výtržnictví, porušování domovní svobody a poškozování cizí věci.

Romští aktivisté v čele s Emilem Ščukou, předsedou Romské iniciativy, s trestní kvalifikací ostře nesouhlasili a požadovali, aby pachatelé byli obvinění podle paragrafu 259 – z genocidy. A varovali, že podobný případ se může stát zítra v Ostravě, Praze či Ústí nad Labem. Bohužel se nemýlili, následovaly vraždy Josefa Sztojky v Hradci Králové, Juraje Šarkoziho v Čerčanech, Milana Holuba v Hrádku nad Nisou a dalších.

Odsouzeni za ublížení na zdraví

Přes třicet skinheadů demolovalo dům patřící rodině Červeňákových, která poskytla Emilu Bendíkovi azyl. Když z vybitých oken tři Romové ve strachu vyskočili, agresoři je začali pronásledovat. Bendíka dostihli, srazili k zemi a mlátili tyčemi, ten zemřel o dva dny později v nemocnici na krvácení do mozku a tukovou embolii, která někdy provází zlomeniny, především dlouhých kostí nebo pánve.

Za jeho smrt a pogrom odsoudil 19. března 1993 soudce Pravoslav Polák skupinu osmadvaceti útočníků. Byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody a výtržnictví. Deset obviněných bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody v délce trvání od 16 měsíců do sedmi a půl roku. Nejvyšší trest Polák uložil dvěma obviněným P. Š. a J. V., které uznal vinnými z ublížení na zdraví. Dalších 18 osob bylo odsouzeno k podmíněným trestům.

Emil Bendík byl pohřben v Klatovech 7. března 1991.

Přečteno: 3267x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rasistické vraždy, Česká republika, Klatovy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz







..
romea - logo