romea - logo
25. května 2019 (sobota)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Uplynulo čtvrtstoletí od vraždy Emila Bendíka. Jedné z prvních obětí protiromským pogromů po listopadu 1989

23.2.2016 13:00
Pohřeb Emila Bendíka, který byl ubit při útocích v Klatovech a Libkově se konal v Klatovech za zpřísněných bezpečnostních opatření. Na snímku matka Emila Bendíka Apolena Bendíková-Zavoralová nad rakví. (FOTO: ČTK)
Pohřeb Emila Bendíka, který byl ubit při útocích v Klatovech a Libkově se konal v Klatovech za zpřísněných bezpečnostních opatření. Na snímku matka Emila Bendíka Apolena Bendíková-Zavoralová nad rakví. (FOTO: ČTK)

23. února 1991 v obci Libkov na Domažlicku po třídenních útocích skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka. Jedenadvacetiletý Bendík se stal jednou z prvních obětí rasistického násilí v demokratickém Československu. Během tří dnů útočníci zbili sedm Romů tak, že skončili v nemocnici, a zapálili jeden dům, ve kterém byl v té chvíli zraněný muž se svou ženou a dvěma malými dětmi.

Romské rodiny Bendíků a Janových byly v Klatovech známy svou násilností a konfliktností. Sám Bendík spáchal za posledních šest let svého života devět trestných činů, včetně dvou loupeží a jednoho znásilnění. Stále častěji se proto objevovaly pochybnosti o motivu klatovského pogromu. Nejčastějším scénářem tehdy předkládaným některými novináři bylo vyřizování účtů mezi dvěma gangy veksláků. Proti ale stálo zjištění redaktora týdeníku Respekt Jáchyma Topola přímo z místa činu. Nedlouho před vražedným útokem dostal například Bendíkův děd, Bartoloměj Jano výhružný dopis s hrozbou likvidace podepsaný Ku Klax Klanem. Romové však nevěřili, že hrozby dojdou naplnění.

Skupina útočníků, jejichž věk se pohyboval mezi 16 a 51 lety (a nelze tudíž mluvit o "skupině mladých lidí", kterou se tehdy petice klatovských občanů snažila bránit tvrzením, že se "lidé vzbouřili a vzali spravedlnost do vlastních rukou“) prokazatelně praktikovala princip kolektivní viny a neváhala by nechat zemřít v plamenech dvě malé děti (jedno dvouleté), napadány byly celé rodiny včetně žen a starých lidí. Navíc útoky nemířily jen na Bendíkovy a Janovy, rodiny se špatnou pověstí, ale i na Červeňákovy z Libkova, kteří klatovským Romům poskytli dočasný azyl.

Dohady o motivaci útočníků

„Dosavadní vyšetřování ukazuje, že na akcích proti Romům se podíleli jak starší občané, kteří byli iniciátory, tak mladší fyzicky zdatní. Ti se pak stali ochotnými vykonavateli násilí,“ řekl při pohřbu novináři Rudého práva Vladimíru Váchovi Karel Fořt, jeden z vyšetřovatelů případu. Útočníci byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, výtržnictví, porušování domovní svobody a poškozování cizí věci.

Romští aktivisté v čele s Emilem Ščukou, předsedou Romské iniciativy, s trestní kvalifikací ostře nesouhlasili a požadovali, aby pachatelé byli obvinění podle paragrafu 259 – z genocidy. A varovali, že podobný případ se může stát zítra v Ostravě, Praze či Ústí nad Labem. Bohužel se nemýlili, následovaly vraždy Josefa Sztojky v Hradci Králové, Juraje Šarkoziho v Čerčanech, Milana Holuba v Hrádku nad Nisou a dalších.

Odsouzeni za ublížení na zdraví

Přes třicet skinheadů demolovalo dům patřící rodině Červeňákových, která poskytla Emilu Bendíkovi azyl. Když z vybitých oken tři Romové ve strachu vyskočili, agresoři je začali pronásledovat. Bendíka dostihli, srazili k zemi a mlátili tyčemi, ten zemřel o dva dny později v nemocnici na krvácení do mozku a tukovou embolii, která někdy provází zlomeniny, především dlouhých kostí nebo pánve.

Za jeho smrt a pogrom odsoudil 19. března 1993 soudce Pravoslav Polák skupinu osmadvaceti útočníků. Byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody a výtržnictví. Deset obviněných bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody v délce trvání od 16 měsíců do sedmi a půl roku. Nejvyšší trest Polák uložil dvěma obviněným P. Š. a J. V., které uznal vinnými z ublížení na zdraví. Dalších 18 osob bylo odsouzeno k podmíněným trestům.

Emil Bendík byl pohřben v Klatovech 7. března 1991.

Přečteno: 3055x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rasistické vraždy, Česká republika, Klatovy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek







..
romea - logo