romea - logo
22. srpna 2019 (čtvrtek)
svátek má Bohuslav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Uplynulo čtvrtstoletí od vraždy Emila Bendíka. Jedné z prvních obětí protiromským pogromů po listopadu 1989

23.2.2016 13:00
Pohřeb Emila Bendíka, který byl ubit při útocích v Klatovech a Libkově se konal v Klatovech za zpřísněných bezpečnostních opatření. Na snímku matka Emila Bendíka Apolena Bendíková-Zavoralová nad rakví. (FOTO: ČTK)
Pohřeb Emila Bendíka, který byl ubit při útocích v Klatovech a Libkově se konal v Klatovech za zpřísněných bezpečnostních opatření. Na snímku matka Emila Bendíka Apolena Bendíková-Zavoralová nad rakví. (FOTO: ČTK)

23. února 1991 v obci Libkov na Domažlicku po třídenních útocích skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka. Jedenadvacetiletý Bendík se stal jednou z prvních obětí rasistického násilí v demokratickém Československu. Během tří dnů útočníci zbili sedm Romů tak, že skončili v nemocnici, a zapálili jeden dům, ve kterém byl v té chvíli zraněný muž se svou ženou a dvěma malými dětmi.

Romské rodiny Bendíků a Janových byly v Klatovech známy svou násilností a konfliktností. Sám Bendík spáchal za posledních šest let svého života devět trestných činů, včetně dvou loupeží a jednoho znásilnění. Stále častěji se proto objevovaly pochybnosti o motivu klatovského pogromu. Nejčastějším scénářem tehdy předkládaným některými novináři bylo vyřizování účtů mezi dvěma gangy veksláků. Proti ale stálo zjištění redaktora týdeníku Respekt Jáchyma Topola přímo z místa činu. Nedlouho před vražedným útokem dostal například Bendíkův děd, Bartoloměj Jano výhružný dopis s hrozbou likvidace podepsaný Ku Klax Klanem. Romové však nevěřili, že hrozby dojdou naplnění.

Skupina útočníků, jejichž věk se pohyboval mezi 16 a 51 lety (a nelze tudíž mluvit o "skupině mladých lidí", kterou se tehdy petice klatovských občanů snažila bránit tvrzením, že se "lidé vzbouřili a vzali spravedlnost do vlastních rukou“) prokazatelně praktikovala princip kolektivní viny a neváhala by nechat zemřít v plamenech dvě malé děti (jedno dvouleté), napadány byly celé rodiny včetně žen a starých lidí. Navíc útoky nemířily jen na Bendíkovy a Janovy, rodiny se špatnou pověstí, ale i na Červeňákovy z Libkova, kteří klatovským Romům poskytli dočasný azyl.

Dohady o motivaci útočníků

„Dosavadní vyšetřování ukazuje, že na akcích proti Romům se podíleli jak starší občané, kteří byli iniciátory, tak mladší fyzicky zdatní. Ti se pak stali ochotnými vykonavateli násilí,“ řekl při pohřbu novináři Rudého práva Vladimíru Váchovi Karel Fořt, jeden z vyšetřovatelů případu. Útočníci byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, výtržnictví, porušování domovní svobody a poškozování cizí věci.

Romští aktivisté v čele s Emilem Ščukou, předsedou Romské iniciativy, s trestní kvalifikací ostře nesouhlasili a požadovali, aby pachatelé byli obvinění podle paragrafu 259 – z genocidy. A varovali, že podobný případ se může stát zítra v Ostravě, Praze či Ústí nad Labem. Bohužel se nemýlili, následovaly vraždy Josefa Sztojky v Hradci Králové, Juraje Šarkoziho v Čerčanech, Milana Holuba v Hrádku nad Nisou a dalších.

Odsouzeni za ublížení na zdraví

Přes třicet skinheadů demolovalo dům patřící rodině Červeňákových, která poskytla Emilu Bendíkovi azyl. Když z vybitých oken tři Romové ve strachu vyskočili, agresoři je začali pronásledovat. Bendíka dostihli, srazili k zemi a mlátili tyčemi, ten zemřel o dva dny později v nemocnici na krvácení do mozku a tukovou embolii, která někdy provází zlomeniny, především dlouhých kostí nebo pánve.

Za jeho smrt a pogrom odsoudil 19. března 1993 soudce Pravoslav Polák skupinu osmadvaceti útočníků. Byli obviněni z trestných činů ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody a výtržnictví. Deset obviněných bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody v délce trvání od 16 měsíců do sedmi a půl roku. Nejvyšší trest Polák uložil dvěma obviněným P. Š. a J. V., které uznal vinnými z ublížení na zdraví. Dalších 18 osob bylo odsouzeno k podmíněným trestům.

Emil Bendík byl pohřben v Klatovech 7. března 1991.

Přečteno: 3109x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rasistické vraždy, Česká republika, Klatovy



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek







..
romea - logo