romea - logo
21. září 2020 (pondělí)
svátek má Matouš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Valeriu Nicolae: Opatření pro začlenění Romů, která by Evropská Unie mohla a měla přijmout

Bukurešť, 8.5.2013 1:15, (ROMEA)
Valeriu Nicolae (FOTO: http://www.europalibera.org)
Valeriu Nicolae (FOTO: http://www.europalibera.org)

Otevřený dopis Evropské komisi

V minulosti jsem byl často nařčen z toho, že jen kritizuji vše, co Evropská komise dělá a sám nenabízím žádná „konstruktivní řešení“. Fakticky je to lež. Jsem silným zastáncem Evropy. Zároveň však odmítám „mazání medu kolem huby“ a myslím si, že právě kritické myšlení nás může dostat z problémů, ve kterých se teď nacházíme.

Ti z vás, kterým romská integrace opravdu leží na srdci, dobře víte, že hodně politik a postupů Evropské komise jsou kontraproduktivní, a co se týče romské otázky, že hodně lidí ve vysokém vedení není na svou funkci dostatečně připraveno a/nebo se jedná o rasisty.

Víte, že Evropská komise a členské státy marní veřejné peníze a že většina z přijatých opatření jsou pouhou zástěrkou. Víte, že financování, tak jak bylo do teď navrženo, nepřináší výsledky (čísla jsou nevyvratitelná) a že ani žádné výsledky přinést nemohou. Že je těžké pokoušet se dosáhnout co nejlepších výsledků, když máme k dispozici místo lopaty, bagrů a nákladních aut jen malířskou štětku, je v tomto případě vhodná metafora, kterou jsem slyšel od někoho z vás.

Víte, že velká většina toho, co jsem napsal, je pravda (která je založená na přímé zkušenosti, oficiálních dokumentech nebo „anonymních“ únicích zpráv z Evropské komise). Zaměřovat se tedy na chyby, které dělá každý nebo vyzdvihovat nebo vybírat z mých textů to, co se vám hodí, považuji za intelektuálně nečestné.

Nicméně budete pravděpodobně potěšeni, když vám řeknu, že toto je můj poslední článek kritizující Evropskou komisi. Co se týče romské tématiky, rozhodl jsem se, dát si pauzu, ale předtím vám chci zanechat těchto pět podle mě spíše jednoduchých a proveditelných kroků, které by mohly být dobrým začátkem jak se dostat z problémů, ve kterých se dnes nacházíme a zabránit tak tomu, aby se zítra staly ještě většími, více rozdělujícími a dražšími.

Opatření pro začlenění Romů, která by Evropská Unie mohla a měla přijmout:

1. Stimulovat práci v nejkomplikovanějších romských komunitách, zejména v městských ghettech. (Jak víte, romská porodnost je podstatně vyšší, než průměrná evropská porodnost – a počet Romů žijících v ghettech ve Východní Evropě a zakládání provizorních ghett všude v Evropě narůstá)

Proč – Vzhledem k špatnému návrhu zaměření Evropských fondů určených pro sociální začlenění Romů a nedostatečný návrh finančních mechanismů obecně jsme vytvořili průmysl produkující atraktivní avšak prázdná slova, zkopírované zprávy, nekončící konference a falešná zpravodajství. Stimulovali jsme touhu romských aktivistů představovat si sami sebe v roli „hodnostářů“, kteří skončili s vysoce nefunkční politickou a civilní romskou elitou (která je mnohdy, jak sami víte, nekompetentní, zkorumpovaná a/nebo kriminální).

Ghetta explodují. Otřesně nízká úroveň vzdělání nahrává kriminalitě v podobě drog, prostituce, krádeže, lichvářství, nezákonného obchodování a volebního klientelismu. V kombinaci s úzkým spojením s politiky, tyto ghetta jsou úrodnou půdou pro kriminalitu v celé Evropské Unii. Je mnohem jednoduší a efektivnější přesvědčit členské státy, že je potřeba, aby investovali do životních podmínek a přístupu ke vzdělání v ghettech, než z důvodů porušení zákona zahájit enormně drahé právní procesy, které stejně nikam nevedou.

Časné vzdělání, zejména ve venkovských romských komunitách, jsou stále převážně jen prázdná slova v pompézních projevech a výsledkem je rostoucí nevzdělaná romská populace přicházející do ghett v celé Evropě.

Jak

  • a. S již existujícími zdroji, prostřednictvím konkurzů, ve středně dlouhé době (3 až 5 let) zahájit institucionální podporu ONG, která bude moc přinést výsledky (žádné imaginární smluvní práce nebo zprávy) v romských komunitách a ghettech. Je možné to provést prostřednictvím různých DG a EACEA (Evropské agentury pro vzdělání a rozvoj) (V minulosti jsem napsal krátkou zprávu o tom proč a jak by to mělo být provedeno – zde jen několik nejdůležitějších bodů).

Tyto výzvy budou stimulovat opravdovou práci v terénu a působit jako podnět pro členské státy EU věnovat více pozornosti a být více zapojení do témat vztahujících se k problematice romských komunit a ghett.

  • b. Ujasnit vládám (také v rámci vysoce postavených schůzek), že Evropské fondy by měly být použity na práci v terénu – nikoliv na konference nebo školení nebo zprávy. (NB: Hlavní tajemník Rady Evropy již tento krok učinil – takže můžete udělat to samé). Zajistit, že tato témata budou zařazena do jednání s členskými státy v rámci určování priorit pro další finanční období.

Jedná se o jednoduché a prosté body, které mohou být provedeny v rámci nařízení Evropské komise a povedou k zvýšení efektivity EU fondů určených pro řešení romského vyloučení, jakož i k zlepšení fungování romské civilní společnosti.

2. Nahradit existující byrokracii, která má na starost romskou tématiku takovou, která by měla jak moc tak znalosti (expertízu) v oblasti romských otázek. To si vyžaduje roční pracovní plán, ukazatele pro měření výkonu, nezávislá hodnocení a úplnou transparentnost, které by zajistily efektivnost takovéto byrokracie.

Proč – I když je několik dobrých věcí, které se uskutečnily prostřednictvím financování EU, jedná se o výjimky. Každý do tvrdí, že Evropská komise a fondy EU značně zlepšily život romských občanů je buď ilusionista nebo lhář. Dnes Evropská komise projevuje veškeré znaky strukturálního proti-romského rasismu a naopak neprokazuje dostatek odvahy seriózně se zabývat romským vyčleněním a anti-Cikánismem. Vzhledem k tomu, že jsem tato témata rozsáhle probral v mém předchozím článku, nebudu se k nim zde dále vyjadřovat.

Jak – V Komisi již dnes pracují lidé, kteří by mohli vytvořit jádro této byrokracie. Dočasné smlouvy s experty (to znamená lidmi, kteří dobře znají práci v terénu, nikoliv expertízu v rámci psaní zpráv), jakož i služební pobyt z členských států by mohli přilákat ten správný talent. To je jednoduchá cesta, jak vytvořit vnitřní expertízu a legitimitu pro Evropskou komisi. Většina členských států by ochotněji následovat doporučení meritokratické byrokracie, která by se také těšila větší podpoře civilní společnosti. Základní standard při práci na romské tématice by měla být regulace nabírání zaměstnanců a konzultace s Romy. Nezávislé hodnocení mechanismů Evropské komice a práce byrokracie na romské tématice by měly být kontrolovány Evropským Parlamentem.

3. Zaměřit se na řešení problému plýtvání veřejných peněz.

Proč – Co se týče otázky sociálního začlenění Romů, Evropská komise a zejména členské státy se dopouští plýtvání velkého množství peněz, o jehož existenci všichni víme.

Jak – přestat uzavírat smlouvy a vedlejší smlouvy s jinými drahými byrokraciemi jen proto, abyste se zbavily velkých částek peněz a utratili tak svůj rozpočet. Dokud Světová banka, Rozvojové programy OSN, Evropská rada, OBSE atd. nebudou investovat do romské otázky a nebudou mít romskou expertizu, dávat jim peníze je plýtvání veřejnými fondy – s nepřímým užitkem pro Romy. Tyto fondy mohou být využity mnohem lépe při tvorbě vlastní institucionální expertízy. Zkrátit převážně ceremoniální konference na témata romské sociální integrace a snížit produkci zpráv. Zaměřit se na institucionální podporu ONG, které pracují v terénu a reformovat mechanismy Evropských sociálních fondů a priorit tak, aby lépe odpovídaly realitám v terénu.

4. Vytvořit nezávislou EU agenturu pro sociální začlenění a inovaci (NB: aby se zabránilo vetování ze strany Francie, nepojmenovat ji EU Agenturou pro romské sociální začlenění). Používat tuto agenturu jako think tank s kritickým pohledem, který by umožnil vytváření strategií pro národní romský rámec, a pomohl by kompenzovat nedostatek tvořivosti a expertíz v rámci vaši vlastní instituce.

Proč a jak zde nepotřebujeme uvádět. Stačí si pročíst dokumentaci, která vedla k vytvoření EU Agentury pro Základní práva a zabránit stejným chybám, kvůli kterým je EU Agentura pro Základní práva irelevantní pro romskou tématiku. Umístit sídlo takovéto agentury v Rumunsku – v zemi s nejpočetnější romskou populací – by bylo známkou závazku se seriózně zabývat romským sociálním začleněním a jeho kořeny.

5. Nahradit komisařku Reding někým s opravdovým závazkem vůči romskému začlenění, jakož to i s vědomostmi a politickými schopnostmi, což by vedlo k zlepšení dosavadního působení Evropské komise. V budoucnosti zabránit podobným neblahým jmenováním prostřednictvím stanovení základních požadavků pro funkce zaměřené na romskou tématiku – zejména praktická zkušenost a dokázané výsledky.

Proč je jasné samo o sobě, vzhledem k problémům, ve kterých se teď nacházíme.

Jak – můžete začít vytvořením vysokoúrovňové zvláštní jednotky pro Sociální začlenění Romů v Evropě – doporučení, které se líbilo a bylo propagováno bývalým komisařem zodpovědným za romskou tématiku – Vladimírem Špidlou. Vysvětlil jsem tuto strukturu některým lidem z vyššího vedení, kteří mají tuto tématiku na starosti. Takováto struktura by měla být založena na standardech pro práci na romské tématice, které by měly být respektovány mezivládními a vládními byrokraciemi.

Valeriu Nicolae, http://valeriucnicolae.wordpress.com/, překlad: Klára Hellebrandová
Přečteno: 1474x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

EU, Evropa, Evropská komise, Evropské fondy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo