romea - logo
29. září 2022 (čtvrtek)
svátek má Michal

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Analýza: Verdikt maďarského soudu je pravomocný. Za rasistické vraždy potvrdil doživotní tresty

16.1.2016 9:36
Pozůstalí po obětech rasistických vrahů v Maďarsku, během pohřbu.   Foto: Archiv Romea.cz
Pozůstalí po obětech rasistických vrahů v Maďarsku, během pohřbu. Foto: Archiv Romea.cz

Nejvyšší soud v Budapešti zamítl 12. ledna odvolání trojice obžalovaných z toho, že jako členové organizované skupiny v letech 2008−2009 na devíti místech Maďarska spáchali sérii rasistických útoků, po nichž zůstalo 6 mrtvých a 5 vážně zraněných.

Árpád Kiss, jeho bratr István Kiss a Zsolt Pető byli pravomocně odsouzeni k doživotnímu trestu bez možnosti předchozího propuštění, István Csontos půjde do vězení na 13 let.

Muži při útocích celkem 78krát vystřelili a hodili 11 zápalných lahví. Svými útoky ohrozili celkem 55 lidí. Skupina útočila tak, že hodila do domu, kde žili Romové, zápalnou láhev. Když začalo hořet a lidé vybíhali ven, zastřelili je. Stříleli i po muži, který nesl v náručí dítě. On i dítě zemřeli.

Róza Mészárová, soudkyně maďarského Nejvyššího soudu, odmítla argumenty odvolání tří obžalovaných: formální pochybení kriminalistů během vyšetřování a chyby prvoinstančního soudu. Hlavní nedostatky jeho rozsudku odstranil již Vrchní soud v Budapešti a právě toto rozhodnutí Nejvyšší soud nyní potvrdil.

Soudkyně po vyhlášení rozsudku zdůraznila: „Můžeme mluvit o štěstí, že následkem útoků nezemřelo více lidí.“ Činy obžalovaných nazvala „odporné“. Čtvrtý obžalovaný se proti verdiktu Vrchního soudu neodvolal. Významně se podílel na objasnění činů, a proto byl odsouzen jen k 13letému vězení mimo jiné za to, že minimálně jednou odvezl ostatní obžalované na místo útoku. Brzo bude mít šanci opustit vězení předčasně za dobré chování.

Na rozdíl od předchozích instancí se vyhlášení rozsudku Nejvyššího soudu zúčastnily desítky lidí, hlavně z řad novinářů, ale i sympatizantů obžalovaných. Někteří z nich si oblekli tričko s nápisem „Střelecký klub“ a zobrazením zbraně. V síni s nimi seděl i György Budaházy, spoluzakladatel neonacistické organizace Hunnia (Šípy maďarské osvobozené armády). Ten už šest let čelí obvinění z účasti na teroristických útocích proti socialistickým poslancům parlamentu včetně ministra školství a kultury. Podle policie různé provedené akce měly za cíl šířit strach ve společnosti, mimo jiné mezi Romy a homosexuály. Po svém zatčení Budaházy trávil dva roky ve vyšetřovací vazbě, pak přešel do domácího vězení. Jeho proces dodnes nezačal. Na dotaz novinářů, zda svou účastí na vyhlášení rozsudku odsouzeným vrahům chce vyjádřit podporu, odpověděl, že ho ten případ pouze zajímá.

Noční můra pozůstalých po obětech rasistických útoků ze zdlouhavého řízení skončila

Z řad Romů se u soudu objevil jen jeden, podle svých slov soukromě, nikoliv jako zástupce menšiny. Rakouskému deníku Der Standard to vysvětlil svým zájmem slyšet osobně od soudu, že „budou sedět v lochu do konce svého života“. Podle něho si pozůstali zavražděných už nechtěli znovu připomínat ztrátu svých nejbližších. Navíc některé z nich během prvoinstančního řízení, kdy vystupovali jako svědci, soudce vícekrát hlasitě peskoval. Jednomu dokonce udělil vysokou pokutu za nepatřičné chování v soudní síni. Tím si na určitou dobu získal důvěru obžalovaných a vzbudil u nich naděje na mírnější rozsudek.

Pachatelé si vybrali obydlí Romů na okraji měst, poslední domy, kde byla útěková cesta kryta lesem anebo ulicí, na niž nebylo z města vidět. Celkem 11krát hodili zápalnou láhev do jejich obydlí, a jakmile začali utíkat z hořícího domů, začali po nich střílet. V jednom případě stříleli i po muži, který nesl v náručí pětileté dítě. On i chlapec zemřeli.

Takovéto popravy provedli podobnou taktikou a se stejně zákeřnou brutalitou, jak je podrobně líčí román „Turnerovy deníky“ amerického neonacisty Williama Pierceho. Výtisk této takzvané bible neonacistů se mimochodem našel i u jednoho z mladých neonacistů, kteří v dubnu 2009 provedli žhářský útok ve Vítkově. Ústřední postava románu se baví tím, že v amerických ulicích střílí náhodně vybrané Afroameričany. Hlavním cílem jeho snah je však přimět lidi bílé pleti k tomu, aby vystěhovali občany jiné barvy pleti z USA nebo je segregovali.

Po nejbrutálnějším ze zmíněných útoků v srpnu roku 2009 řekl tehdejší evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla: „Romové se stali terčem organizovaného rasistického násilí, které živí politický populismus, slovní projevy nenávisti a mediální humbuk, který je promění v obětní beránky za širší sociální problémy.“

Maďarsko tehdy bylo kvůli nešetrné rozpočtové politice předchozích vlád a následnému zadlužení státu jednou z hlavních obětí světové hospodářské krize. Oběťmi hněvu lidu se ale nestali politici zodpovědní za krizi, ale příslušníci romské menšiny, z nichž mnoho hned po změně politického systému v roce 1989 přišlo o práci a šanci sociálního vzestupu.

Chyby při vyšetřování zvýšily počet obětí

Vyšetřování vražedných útoků v Maďarsku doprovázela častá nečinnost a četné chyby policejních orgánů, podobné těm, které nastaly během vyšetřování žhářských útoků na Romy v českém Slezsku v letech 2007 až 2009. Často trvalo dlouho, než policie vůbec o případech informovala, a pak mlžila a naznačovala, že pravděpodobný motiv vražd je pomsta lichvářů za nevracení půjček. Celé měsíce odmítala tezi, že by se jednalo o sérii rasistických útoků jedněch a těch samých pachatelů, i když se jednotlivé útoky vzhledem ke způsobu provedení velice podobaly. U nebrutálnějšího útoku sanitka bez lékaře dorazila až hodinu po činu, kdy jeden z postřelených ještě žil. Nedokázala ho zachránit. Místní policie vycházela z toho, že k požáru došlo kvůli elektrickému zkratu, ačkoliv se na místě našly nábojnice. Případ začala šetřit až deset hodin po činu. Zodpovědní policisté za to byli kázeňsky potrestáni až po dlouhodobém tlaku veřejnosti.

Policie postupně zvyšovala částku odměny slíbené občanům za informace o případných pachatelích. Ta nakonec dosáhla dosud nevídané výše 380 000 EUR (při tehdejším kurzu zhruba sto milionů korun). Závratná částka svědčí o síle tlaku na policii ze strany vlády, který způsobila především ostrá kritika mezinárodního společenství za neschopnost maďarských úřadů sérii vražedného násilí vyšetřit a zastavit. Do Maďarska se dokonce dostavilo několik takzvaných profilerů americké FBI, aby pomohli při sestavení profilů pachatelů za účelem jejich identifikace.

Odměna nakonec nebyla vyplacena. Podle policie se podařilo vypátrat údajné pachatele odposloucháváním celkem 4,5 milionů telefonních hovorů. Podle odhadů odborníků vyšetřování nemohlo stát daňové poplatníky méně než desítky milionů eur. V polovině srpna roku 2009 tým 120 kriminalistů zadržel podezřelé z činů ve dvou nočních klubech ve východomaďarském městě Debrecínu, kde pracovali jako členové bezpečnostní služby. Policie údajně v jednom z klubů objevila i vražednou zbraň − loveckou pušku, která byla schovaná v tajném prostoru za zdí jedné místnosti. Našla se i mapa, na které byla označena místa předchozích a třech do budoucna plánovaných útoků. Den zatčení policie vybrala tak, aby se předešlo dalšímu již plánovanému útoku. Z šesti zatčených byli po výslechu propuštěni na svobodu dva, načež jim byla poskytnuta policejní ochrana svědků.

Útoky s šokující brutalitou nacvičené podle vzoru

Tři z útočníků se podle médií veřejně hlásili k rasistickým názorům, dva z nich byli v minulosti spojeni s maďarskou odbočkou neonacistické organizace Blood and Honour (Krev a čest). Ta měla donedávna svou pobočku i v České republice. Jeden z odsouzených v minulosti pracoval jako voják z povolaní, například na zahraniční misi v Kosově. V době rasistických útoků sloužil u protiextremistické policie jako informant. Místo toho, aby ji informoval o útocích neonacistů, tak se jednoho aktivně zúčastnil. Své útoky si skupina starostlivě nacvičila, používala například i nástroje na noční vidění. První zkouškou „naostro“ měl podle vyšetřovatelů být útok na uprchlický tábor v Debrecíně z roku 2007. Účast obžalovaných na něm však u soudu nebyla prokázána.

Nyní se čeká na prvoinstanční verdikt nad skupinou německého Nacionálně-socialistického podzemí (NSU). Podle obžaloby i v tomto případě malá buňka neonacistů utočila na příslušníky menšiny bez toho, aby pak rozeslala veřejné přiznání. Během let 2000−2007 bylo zákeřně popraveno deset osob, hlavně příslušníků turecké menšiny, ale i jedna německá policistka. Také u tohoto případu policie našla důkazy o spojení obžalovaných s mezinárodní organizací Krev a čest. Nebylo zatím prokázáno, že by výše zmíněné buňky z různých zemí spolupracovaly i na mezinárodní bázi.

VIDEO

Přečteno: 1988x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rasistické vraždy, rasisticky motivovaný útok, Maďarsko, Soud



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo