Vojtěch Lavička: Romů se nikdo na nic neptá. My ale můžeme odpovídat i bez tázání
Pět let uteklo jako voda, a tak se opět – už potřetí – bude v sídle OSN v Ženevě zkoumat stav lidských práv v České republice. Vše se odehrává v rámci takzvaného Univerzálního periodického průzkumu, jenž se týká všech 193 členských zemí, nejde tedy jen o naši republiku. Podle posledního přezkumu dostala České republika 136 doporučení, z nichž prý splnila 129. Toliko suchý úvod. Pro začátek není od věci se podívat, jak takový přezkum vypadá. Jako podklady pro hodnocení slouží zprávy od vlády, nezávislých expertů a vybraných neziskových organizací.
Pochopitelně vláda hodnotí své kroky pozitivně, přijala řadu strategií a plánů s opatřeními ke zlepšení situace Romů, ohrožených žen a dětí. Vše vypadá růžově, z romských ghett, v nichž žije 115 tisíc lidí by se prý měla během pár let přesunout pětina Romů – k tomu by měl přispět zákon o sociálním bydlení. Ten ovšem vláda – kolikátá již v řadě – nezvládla prosadit. Zřejmě to zas taková vládní priorita nebude, nemá cenu si nic nalhávat.
Celkem i věřím, že se pětina Romů z ghett vystěhuje, jen je otázka, kam. Do běžného nájemního bydlení? To pochybuji. Novela zákona o hmotné nouzi dává městům zbraň, jak obyvatelům vybraných částí zrušit doplatek na bydlení. Romové tedy budou muset pryč, jenže sehnat si bydlení je pro Romy čím dál tím těžší… Nemluvě o obyvatelích ghett, kteří jsou na tom ještě hůř.
Další část hodnocení obstarávají nezávislí experti a nevládní neziskové organizace. Kdo je dnes takzvaným nezávislým expertem? Podle mě jen ten, který nebyl v minulosti ani v současnosti závislý na státních financích, nepřijal žádnou vládní zakázku. Těžko přece můžete být zcela kritický k někomu, kdo vám dává právě vydělat peníze. Proto se to tak nějak udělá na půl plynu. Myslím si, je to ovšem pouze můj osobní názor, že podobně to bude s těmi nevládními organizacemi. Bohužel jsem nedohledal, o které konkrétně jde, ovšem silně pochybuji, že například k „romské“ problematice psala zprávu nějaká romská „nevládka“. I zde je problém nezávislosti takových organizací. Velmi často je jejich přežití alespoň částečně závislé na státních financích, proto i jejich výhrady mají nějaké hranice, za které zkrátka jít nemohou.
Podle informací nevládní organizace poslaly OSN výhrady k přístupu státu k právům žen, dále si stěžují na pravidla porodní péče i na to, že neoprávněně sterilizované ženy dosud nedostaly odškodnění. Co si budeme povídat, myslím si, že výhrad by se dalo najít daleko víc.
Podle mě je pro nás životně důležité, aby vznikla nějaká společná platforma romských zástupců nevládních organizací, romských politiků, romských odborníků z různých oblastí, která by v podobných případech zaujímala odborné i politické stanovisko z jednoduchého hlediska – naší etnicity. Právě výstupy z práce podobné platformy by poté měly směřovat do Evropy, potažmo do světa, tedy EU, OSN, Rady Evropy atd.
Současný stav je skutečně neakceptovatelný. Romů se nikdo na nic neptá. My ale nemusíme na otázky čekat. Můžeme odpovídat i bez tázání.
