romea - logo
21. října 2017 (sobota)
svátek má Brigita
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Vrchní rabín Efraim Sidon: Existence rasistických předsudků v komunitách, které jsou samy terčem rasismu, je obzvláště odsouzeníhodná

Praha, 4.9.2013 13:55, (ROMEA)
Efraim Sidon, vrchní rabín při pietním aktu v bývalém koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Foto: František Kostlán
Efraim Sidon, vrchní rabín při pietním aktu v bývalém koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Foto: František Kostlán

Židé slaví příchod nového roku 5774 a následný svátek Jom kipur. A počátek nového roku provází i vzedmutá vlna protiromských demonstrací, které organizují neonacisté a jichž se účastní i běžní lidé. K tomuto dění se ve svých dopisech k novému roku vyslovili dva významní židovští představitelé, vrchní rabín Efraim Sidon a předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Jde o další dvě společenské autority, které nepřehlížejí lhostejnost k rasismu či rovnou odsuzují to, že se běžní lidé připojují k jeho projevům. 

Efraim Sidon ve svém pravidelném novoročním dopise tentokrát mířil i do vlastních řad. "Zkušenost národa, jenž přežil svou vlastní smrt a měl by vědět o rasismu víc, než všechny ostatní národy dohromady, by nás měla jednou provždy chránit před tímto virem, a přesto se tak neděje," napsal mimo jiné.  Přinášíme tu část jeho dopisu, která se bezprostředně týká aktuálního dění:

Milí přátelé,

...Řád oběhu Země kolem Slunce byl tenkrát na naší straně. Měli jsme v něm garanta, o nějž můžeme opřít svou naději tváří v tvář zvůli s její nutkavou potřebou kazit a ničit všechno, co vykazuje známky života. Jenomže od té doby jsme zas o něco moudřejší a poznáváme na vlastní kůži¨, že onen výjimečně špatný režim (komunistický - pozn. red.) měl neméně špatné souputníky, jejichž existence nám unikala. Nemyslím tím jenom teroristy, neonacisty, kuplíře a korupčníky, ale bohužel i nás samé. Polistopadová euforie se dosti rychle rozplynula, a když se na chvíli zhaslo, aby si každý mohl ukrást, nač sáhne, zavládla "blbá nálada". Tam, kde dříve bylo zapotřebí jenom souhlasně zvednout ruku nebo podepsat prohlášení o vstupu vojsk či Antichartu, přišly na řadu lokty. Samotní hrdinové včerejška se rozešli do politických stran a začali si hlavy otloukat jejich nenávistnou rétorikou.

V konfliktu s hloupostí jiných je nám řád přírody vítaným spojencem, jakmile jej však konfrontujeme s naší vlastní hloupostí, jeví se nám nepřátelský. Přitom ani dnes neztratil svůj smysl a jenom nám bolestně ukazuje trapnou skutečnost, že jsme ani dříve zdaleka nebyli tací, jak jsme si v euforii namlouvali. Pokud někdo doufal, že alespoň Židovská obec je vůči tomuto trendu imunní, velice se mýlil. Zkušenost národa, jenž přežil svou vlastní smrt a měl by vědět o rasismu víc, než všechny ostatní národy dohromady, by nás měla jednou provždy chránit před tímto virem, a přesto se tak neděje.

Průměrný člen obce se v tomto směru liší od průměrného českého občana jen tím, že se rozčiluje, když si náckové usmyslí demonstrovat svůj rasismus pochodem kolem našich synagog. Když si však vezmou na mušku romská ghetta a připojují se k nim i rozhněvaní slušní občané, vyvolávajíce nám dobře povědomá hesla, je mu to jedno. Rasismus je však jenom jeden, i s ním spojená tupá nenávist. Skupinové vidění světa, rozděleného na "my" a "oni" sílí zejména v dobách krize. Jako rakovina rozežírá naši schopnost vnímat jednotlivé lidské bytosti.

Existence rasistických předsudků v komunitách, které jsou samy terčem rasismu, je obzvláště odsouzeníhodná. Za jejich mlčením lze totiž číst nejen naivní úlevu, že to jde, chvála Bohu, mimo nás, a strach, že by se ta zášť mohla obrátit proti nám. Co je horší, mnozí z nás - a troufám si říci, že většina - má pro naše rozhněvané spoluobčany pochopení. Ne, že by Cikány posílali rovnou do plynu, to ne, ale že všichni do jednoho kradou, štítí se práce, devastují své okolí a nedbají nočního klidu, s tím dokážeme být zajedno. Máme tak krátkou paměť, že jsme zapomněli, že co Žid, to zloděj, štítí se pořádné práce a je to u nich jako v židovské škole?

Rád proto vidím, že i mezi námi se najdou jednotlivci nebo malé skupinky, jimž rasismus v české společnosti není lhostejný. Ale že občas vydáme jako Federace židovských obcí formální prohlášení proti rasistickému řádění, když překročí pro nás únosné meze, je málo.

Na rozdíl od Ludvíka Vaculíka, který psal nebo snad stále ještě píše "Jaro je tady!" (každoroční fejeton - pozn. red.), píši každoročně dopis k novému roku, židovskému. Není náhodou, že je podzim, a že jím začíná deset dnů pokání, vrcholící Dnem smíření. V Talmudu se praví, že všechno je v moci osudu, s výjimkou trojího, kdy je každému dána naprostá svoboda, a to si opakujeme i o Jom kipur (Den smíření, svátek - pozn. red.). Jedině pokání, modlitba a dobročinnost odvracejí zlý osud!...

Již v minulých letech jsem připomínal, že pojem "pokání" má v hebrejštině také význam "odpovědi". Přinejmenším jednou jsem už určitě zmínil, že by to měla být odpověď na otázku poprvé adresovanou Adamovi v ráji: "Kde jsi?" Adam na ni odpověděl: "Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas, lekl jsem se, že jsem nahý, a schoval jsem se!" Místo toho, aby řekl, jedl jsem z toho stromu, jenž jsi mi přikázal, abych z něj nejedl, alibisticky svedl svůj hřích na manželku, a ta zase na hada. Svou odpovědí z úleku, že je takový, jaký je, totiž nahý, se nepřestal člověk schovávat, a my se v tom od něj nelišíme.

Jestliže jsem napsal, že je málo se formálně distancovat od jednání druhých, měl jsem na mysli právě to. Nejdříve v domýšlivé euforii ze sebe samých nechceme nic vědět o své nahotě, a když jsme ve své nahotě přistiženi, svádíme vinu na druhé, nejlépe na Stvořitele samého nebo na řád světa, který má na svědomí. Přitom nebýt toho, že tento řád funguje s neúprosností jemu vlastní a vrací nám na naše hlavy naši domýšlivou hloupost, abychom si aspoň někdy uvědomili, že jsme pod všemi převleky nazí jako prst a velmi, velmi bezbranní.

Zdá se vám to pesimistické? Škoda. Protože právě to je jediné skutečné východisko k optimismu.

Efraim Sidon, váš rabín

sidon_5.jpg

Petr Papoušek: Povinnost upozorňovat na nebezpečí nacismu

K protiromským pochodům se ve svém slovu k novému roku 5774 vyslovil i předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek:

Již na počátku září nastane období vysokých svátků, doba pokání a hledání usmíření. Rád bych v této souvislosti zmínil aktuální situaci týkající se takzvaných „protiromských pochodů“. V naší nedávné minulosti máme vlastní zkušenost, která začínala takovými malými pochody a skončila obrovskou tragédií. Lidé, kteří aktivně organizují tato setkání, jsou pokračovatelé myšlenek nacismu. Naše komunita má povinnost upozorňovat na nebezpečí, která vyplývají z těchto idejí. Já doufám, že každý z nás může i malým dílem přispět k odsouzení rasismu, který vidíme v posledních týdnech v ulicích našich měst.

Přečteno: 3369x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Extremismus, Rasismus, Neonacismus, Romové, Demonstrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

19.10.2017 21:15
O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí, které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky. Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).
 celý článek

Kamila Plachetková (FOTO: Archiv Kamily Plachetkové)

Ve škole i v práci zažila šikanu, začala proto znovu v Británii. A daří se jí

18.10.2017 16:30
Kamila Plachetková se narodila a vystudovala v Brně. Její otec je Rom, což do značné míry předznamenalo její další životní dráhu, aniž by to sama kdy předpokládala. Po klidném dětství nastal první šok po nástupu do první třídy, kde se stala kvůli svému původu terčem šikany. Tehdy si také poprvé uvědomila svou odlišnost. „Spolužáci mi začali nadávat do černých sviní a držek, a já jsem vůbec nechápala, co se děje,“ vzpomíná Kamila. V dospělosti se pak opakovaně setkala se šikanou ze strany zaměstnavatele a kolegů, rozhodla se proto před pěti lety Česko opustit a nyní žije se svým synem v Manchesteru. Živí se online marketingem a IT podporou pro několik britských společností. Přestože pro ni není jako pro samoživitelku výchova syna, kterému nedávno diagnostikovali autismus, snadná, do Česka se vrátit nechce, i když ho stále považuje za svůj domov. „Už si to vůbec nedokážu představit,“ říká.
 celý článek

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. (FOTO: Igor Zehl)

Muzeum romské kultury: K podpisu smlouvy o výkupu vepřína dojde zřejmě do konce října

18.10.2017 11:47
Muzeum romské kultury v Brně dnes vydalo tiskové vyhlášení ohledně termínu podepsání smlouvy o výkupu vepřína v Letech u Písku. Server Romea.cz ho zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo