Vypínání dezinformačních webů versus svoboda slova: „Diktátor se na zákony ptát nebude.“

Vypnutí osmi českých dezinformačních webů – z nichž sedm je mezitím opět v provozu – vyvolalo koncem února značné debaty i kontroverze. Ty přetrvávají; zejména proto, že není jasné, zda, za jakých okolností a kdy má mít stát možnost šíření nebezpečných dezinformací zastavit. Zákony k tomu – zatím – chybějí.

Ne každý ale nové zákony, které by potenciální nové vypínání dezinformačních webů umožnily, považuje za zcela nutné.

„Nenaučili jsme se používat ani platné zákony. Třeba web Aeronet je už roky příkladem jasného antisemitismu a stejně jsme nebyli schopni zasáhnout. Právní předpisy máme, jen je neuplatňujeme a to nevyřešíme dalším právním předpisem. Vezměte si, jak dlouho trvalo, než se podařilo zastavit provoz extremistického serveru White Media,“ upozornil na konferenci, kterou právě k problematice vypínání dezinformačních webů uspořádala Asociace online vydavatelů, odborník na analýzu dat ze sociálních sítí Josef Šlerka.

Po tom, aby vypnutí webů podléhalo jasným pravidlům, i možnému přezkumu, však volají zástupci sdružení CZ NIC. Právě to letos 25. února, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, na žádost vlády zablokovalo weby Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz. Některé z nich zůstávají i po květnu, kdy bylo opatření zrušeno, mimo provoz: například Aeronet či Exanpro.

„Rozhodnutí vypnout nebylo snadné. Vnímali jsme to jako záchrannou brzdu. Od začátku jsme věděli, že to bude časově omezené. Postupně také efekt blokování slábl. Scéna se přeskupila a adaptovala. Blokování není to, co nás spasí, mnohem efektivnější je mediální výchova,“ řekl v rámci panelové diskuse výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip.

„Zkušenost to byla zajímavá, překvapilo mne množství osobních útoků, měli jsme ochranku, některé z nás navštívili zvláštní lidé i doma,“ doplnil osobní pohled.

Češi, mistři improvizace

I když vláda koncem února přijala usnesení, v němž vyzvala „všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině,” šlo v podstatě o neformální výzvu směrem k soukromé společnosti a o nepsanou dohodu.

Podle Jaromíra Nováka, partnera pro vztahy s veřejnou správou CZ.NIC, stát není, a v tomto případě také nebyl, schopen vysvětlovat své kroky.

„To jen nahání vodu na mlýn protistraně, která umí s informacemi pracovat lépe a umí je komunikovat své cílové skupině,“ konstatuje. Z mimořádného opatření – jakým bylo právě vypnutí webů 25. února – nelze podle něj dělat systém bez toho, aniž by tu byla zákonná úprava. „Ta by umožňovala v případě selhání lidského či technického faktoru, se dovolat spravedlnosti,“ říká.  

Neakční přístup státu kritizuje i Josef Šlerka: „Od roku 2014 chybí strategická koncepce státu. Nikomu se do ní nikdy nechtělo a jsem přesvědčen, že i současná vláda reálnou politickou vůli nemá. Znamená to totiž spoustu nepopulární práce. Vždy jsme byli schopni improvizace, což se ukázalo v případě vypnutí dezinfowebů. Ale to jsou kroky, jimiž si místo řešení problému jen kupujeme čas.“

Pokud by měl vzniknout nějaký systém, který by do budoucna vypínání dezinformačních webů umožnil, měly by jej podle něj zaštiťovat soudy. „Rozhodně by to nemělo být tak, aby rozhodoval od stolu nějaký úředník.“

Mezi těmi, kdo na riziko dezinformací a konkrétní vliv na bezpečnost země opakovaně upozorňují, jsou tajné služby. Zajímavým řečníkem na akci Asociace online vydavatelů byl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

„Je důležité vůbec zahájit diskusi, jak by úprava (umožňující vypínání dezinformačních webů) měla vypadat. Musíme vědět, v jakém bezpečnostním prostředí chceme žít – při zachování maxima svobod, které máme. Je potřeba vytvořit právní rámec, mít společenský konsensus. Stačí, že nás rozděluje působení našich protivníků,“ řekl Beroun.

Autokrat se zdržovat nebude

Reakce státu po ruské invazi podle něj „potvrdila staré pravidlo, že když nastane krize, je už pozdě dělat pravidla“. „Pro nás bylo stresující vidět, co se děje za našimi hranicemi a jak se dezinformace přelévají do našeho prostoru a útočí na jednotu odporu vůči ruské agresi. Antivakcinační weby se překlopily do podporovatelů ruské agrese a to přeorientování z minuty na minutu samozřejmě není náhoda,“ dodává šéf jedné ze tří tuzemských tajných služeb.

„Bylo pro mne zklamání, že jsme nebyli schopni zareagovat v nějaké legislativní nouzi… Jsem rád, že se aspoň takto podařilo vyslyšet naše volání. Problém na straně státu vidím i v tom, že sice pořád slyšíme něco o strategické komunikaci, ale pořád v tom selháváme. To je velké poučení do budoucna,“ říká Beroun.

Námitky, že více moci státu a možnost vypínat weby se může v budoucnosti obrátit i proti seriózním médiím, jež se třeba kritickým psaním znelíbí novým mocným, podle něj nejsou relevantní.

„Desítky let slyším, co se stane, kdyby… Stejná diskuse se vedla o kybernetické obraně. Stát musí reagovat, věřit ve své struktury a v to, že se nezhroutí. Je třeba vytvořit nějaký systém a jako společnost musíme věřit, že stát bude jednat předvídatelným způsobem. Nedělejme si iluze, že kdyby přišel nějaký autokrat, že se bude zdržovat tím, jestli je, nebo není nějaký zákon,“ argumentuje.

„Bezpečnostní složky nemají problém s tím, že bude správní řízení, že to bude přezkoumávat soud, v tom jsme velmi disciplinovaní. Pokud by z odborné veřejnosti vzešel návrh schůdného řešení, jsem určitě pro. Není to jaderná fyzika, jde o princip předvídatelnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí a je to pak o pár paragrafech, jak to popsat. Nic, co by se nedalo zvládnout v řádu týdnů,“ volá Beroun po rychlém přijetí zákona.

Databáze nebezpečných dezinformací

Na možných variantách zákona podle dostupných informací pracuje ministerstvo vnitra, detaily ale zatím nezná ani odborná veřejnost. S návrhy na to, jak by zákonná úprava mohla vypadat, přišla už v dubnu například Rekonstrukce státu.

„Vypínání dezinformačních webů a odstraňování dezinformačního obsahu musí probíhat dle řádného, zákonem stanoveného postupu. Proti rozhodnutí by také měla existovat možnost odvolání a soudního přezkumu,“ navrhuje mimo jiné.

Podle stratéga Vojenského zpravodajství a experta na dezinformace Daniela Baggeho by měla vzniknout databáze nebezpečných dezinformací: „Stát má kapacity na to, aby vyhodnotil, co je nebezpečná dezinformace a co je pro národní bezpečnost dlouhodobě problematické. Nebyli jsme se ale schopni poučit z invaze v roce 2014. Je na místě se ptát, proč se nenaplnily oblasti, které si stát byl sice schopen definovat, ale nic v tom dále nedělal.“