Vysokoškolská učitelka Markéta Záleská: Výplata dávek by měla mít i výchovný a motivační charakter

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.

Na řadě je Olomoucký kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:

Alexander Černý (KSČM)
Marian Jurečka (Koalice pro OLK)
Jiří Rozbořil (ČSSD)
Bořivoj Šarapatka (TOP 09 a Starostové)
Markéta Záleská (ODS)

Jana Zwyrtek Hamplová (Nezávislí)

Z oslovených na naše dotazy odpověděli dva kandidáti: Markéta Záleská (ODS) a
Jana Zwyrtek Hamplová (Nezávislí).

Zde je reakce Markéty
Záleské, kandidátky ODS na hejtmanku, vysokoškolské učitelky, ředitelky
občanského sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti, překladatelky (otázky jsou
tučně):

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažila byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?

Setkávání určitě podporuji. Je ovšem důležité, aby sami místní Romové vyslali
k jednání zástupce, kteří budou mít plnou podporu místní romské komunity.
Samotná jednání často selhávají právě na nejednotnosti Romů. Doplnila bych, že
integrace Romů v České republice určitě není jednostrannou záležitostí Na
celostátní úrovni pracuje při Úřadu vlády Agentura pro sociální začleňování, na
krajské úrovni působí koordinátor pro národnostní menšiny a romské
záležitosti..atd. a na obecní úrovni v rámci rozšířené působnosti působí
pracovníci zajišťující integraci příslušníků romských komunit.

a) Dopřála byste Romům sluchu při společných setkáních?

Jak je výše uvedeno. Určitě je přínosné v rámci diskuse vyslechnout názory Romů
a znát jejich návrhy na řešení problémů.

b) Měla byste výraznou romskou osobnost jako poradce?

Tato alternativa je možná. Mohlo by jít přímo o osobu z řad Romů, případně
člověka dlouhodobě pracujícího s romskou komunitou.

c) Zapojila byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?

Jak je uvedeno v bodech a/, b/. Spolupráce je vždy přínosná, druhá strana by
měla sama navrhnout odpovídající odborníky, kteří by se zapojili do společné
práce.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?

Sociální integrace je problémem, který řeší téměř každá země s menšími či
většími úspěchy. Na úrovni krajů je cesta k řešení problému změnou systému
výplaty sociálních dávek velmi problematická. Výplata sociálních dávek je daná
zákony, které navrhují ministerstva a schvalují poslanci, možnost kraje tak leží
například v zákonodárné iniciativě.

a) Postupovala byste spíše cestou represivních návrhů typu? Podmíněním
vyplácení sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území
obce kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazovala?

Důležité je sladit systém výplaty sociálních dávek tak, aby samotná výplata
sociálních dávek měla také výchovný a motivační charakter. Občané pobírající
sociální dávky, kteří splňují podmínky pro jejich výplatu, by měli mít taktéž
určité povinnosti. Tak jak pracující pobírá mzdu za odvedenou práci, tak výplata
dávky sociální péče by měla být navázána na určitý odvedený výkon. Tato metoda
je důležitá i z hlediska motivace a zachování pracovních návyků u osob
dlouhodobě nezaměstnaných.

b) Postupovala byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě
nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste
prosazovala?

Zachování systému veřejné služby a její další rozvoj je jednou z cest, jak u
osob dlouhodobě nezaměstnaných zachovat pracovní návyky, které jim umožní se
vrátit na trh práce. Je možné se znovu zamyslet nad návratem k finanční
bonifikaci lidí vykonávajících veřejné služby. Tento nástroj působil jako
výrazný motivační prvek u občanů, kteří veřejné služby vykonávali. Je
doložitelné, že spousta občanů po vykonání veřejných služeb u uvedeného
zaměstnavatele nastoupila do klasického pracovního poměru.

c) Kombinovala byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

Vždy je nutná podpora těch, kteří dodržují pravidla, ale v případech
zneužívání systému je nutné sáhnout k opatřením, která tyto jevy eliminují.

2. Jakým způsobem byste postupovala při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně
zde žijících Romů?

V krátkodobém horizontu, jak už je výše uvedeno, bych začala nejdříve
systémem veřejné služby, pokračovala systémem veřejně prospěšných prací v rámci
Úřadu práce, rekvalifikačními kurzy a v dalším kroku bych navázala na již
existující systém podporovaného zaměstnání v rámci Úřadu práce, kdy např.
zaměstnavatelé mohou žádat o podporu při zřízení nového pracovního místa.

Podporovala bych taktéž začínající podnikatele formou dotací. Tento systém je
pak třeba celkově sladit, jednotlivé kroky lépe provázat a zajistit dostatek
prostředků na tyto aktivity. Větším využitím těchto stávajících nástrojů je
možné řešit dlouhodobou nezaměstnanost okamžitě.

Ve střednědobém horizontu je důležitá podpora sociálního podnikání, např.
umožnit v rámci poradenské činnosti na krajském úřadu romským žadatelům
konzultovat, případně jim pomoci dozorováním při zpracování projektových žádostí
v rámci výzev z OPLZZ výzva 3.1, Služby v oblasti sociální integrace, aby mohli
začít se sociálním podnikáním, což by byla významná pomoc při tvorbě nových
pracovních míst.

a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?

Tvorba pracovních míst je velmi závislá na celkové ekonomické situaci v
celostátním měřítku. Jak je výše uvedeno, v rámci problematiky dlouhodobě
nezaměstnaných je důležitý jejich návrat na pracovní trh, tvorbu míst je možné
podporovat např. v rámci dotací z úřadu práce. Pomoci mohou také jednání na
úrovni obcí, která povedou k posílení využívání dlouhodobě nezaměstnaných v
rámci veřejných služeb, kdy i města po dohodě s úřady práce mohou veřejné služby
organizovat.

b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla
tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?

Samotná represe je nutná, pokud se prokáže zneužívání systému. Jedná se
prostředky nás všech, tzn. i lidí ohrožených sociálním vyloučením, a tyto
prostředky pak chybí v systému jejich podpory v návratu na trh práce.

3. Jak byste postupovala při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

Metodicky bych vedla obce a města při tvorbě Integrovaného plánu rozvoje
měst, ukazovala příklady dobré praxe, aby bylo snahou měst tvorba např.
prostupného sociálního bydlení. Příklad: bydlení I. stupně typu ,,ubytovací
smlouva a řád s povinností využívat sociální služby“, následný přechod do II.
stupně s volnější formou podnájemní smlouvy a využití sociálních služeb na jeden
rok s výhledem na III.stupeň a uzavření klasické, nájemní smlouvy. Bydlení je
prostupné oběma směry.

Výstavbu sociálního bydlení bych podporovala taktéž soukromými subjekty za
přispění MMR s alternativou stanovení základních podmínek, jak toto bydlení má v
praxi fungovat, jaké cíle má naplňovat s možností ovlivňovat cenotvorbu atd.

a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?

Viz bod 3 + Podporovala bych města formou odborné pomoci při tvorbě
Integrovaného plánu rozvoje měst, kdy je možné tímto způsobem nastartovat
kultivaci vyloučených území. Důležitá je také metodická a odborná pomoc, která
bude mít za cíl motivovat obce a právnické a fyzické osoby k výstavbě sociálního
bydlení s využitím dotací z MMR.

b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení
sami?

Příspěvek na bydlení je nutné upravit v legislativě tak, aby skončilo
zneužívání těchto státních prostředků majiteli ubytovacích zařízení. Příspěvek
by měl být efektivně využíván pro ty, kteří ho potřebují v úzké návaznosti na
další řešení sociálního bydlení – viz bod a)

c) Jinak? Jak konkrétně?

Metodickou a odbornou pomocí pro práci s dlužníky na nájmu, která působí jako
prevence ztráty bydlení.

4. Chtěla byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

Základem je vzdělanost romských dětí, kdy je možné rychlého řešení dosáhnout
posílením pozice pedagogických asistentů a přidáním prostředků do rozpočtu
krajského úřadu na tuto kapitolu. Důraz je třeba klást i na zvyšování odborné
kompetence pedagogů /v krajích existují Centra podpory inkluzivního vzdělávání,
v rámci nichž může probíhat metodická podpora pedagogických pracovníků/. Dále je
důležité podporovat neziskové organizace v rámci dotačních programů s důrazem na
vznik dalších služeb, a aktivní práce s dětmi a mladistvými v sociálně
vyloučených lokalitách. U dospělých je důležité zdůrazňovat sociální práci v
lokalitě a podporovat vzdělávání formou rekvalifikací.

5. Jak byste chtěla docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?

Na soužití většiny a menšiny je nutné soustavně pracovat, aktivněji se
věnovat minoritě a více jí zapojit do života obce či kraje. Obě skupiny by se
měly snažit poznávat vzájemné zvyky, např. představováním svých kultur apod.
Cestou je i zapojení se do práce v rámci koordinačního a metodického centra v
krajském městě.

Je však důležité, aby i minorita a další občané ze sociálně vyloučených
lokalit přispěly pozitivním příklady k lepšímu soužití. Například práce v rámci
veřejné služby by byla vnímána všemi občany velmi pozitivně, což by mohlo kladně
ovlivnit pozitivní klima v soužití.