romea - logo
24. ledna 2021 (neděle)
svátek má Milena

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Aliance pro Evropský romský institut: Romští hrdinové a romský odboj během 2. světové války nesmí být zapomenut

20.5.2016 14:10
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)

Aliance pro Evropský romský institut vydala u příležitosti 72. výročí povstání v tzv. cikánském táboře v Osvětimi prohlášení, ve kterém přibližuje historii vzniku Dne romského odboje, který se 16. května slaví po celé Evropě i ve světě. Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje prohlášení v plném znění.

Prohlášení Aliance pro Evropský institut

Na dnešní den, 16. květen roku 2016, připadá 72. výročí povstání v tzv. zigeunerlager neboli „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince. Dne 15. května roku 1944 nařídily SS pozabíjet 6500 žen, mužů a dětí, kteří byli v zigeunerlager uvězněni. Když večer 16. května tábor obklíčily náklaďáky SS a jeho obyvatelům bylo nařízeno, aby vyšli ven, romští a sintští vězňové odmítli baráky opustit. S pomocí kamení, pracovního náčiní, klacků a nahrubo vyrobených zbraní zahnali stráže SS pryč. K takovému odmítnutí, takovému odboji ještě nikdy předtím nedošlo. Po vypjatém střetu byl SS vydán rozkaz, aby tábor opustily, a jeho obyvatelé byli pro tu chvíli zachráněni.

V roce 2010 uspořádala organizace Hlas Romů (La Voix des Rroms) první mezinárodní vzpomínkovou událost k povstání v osvětimském zigeunerlager 16. května 1944. Od té doby se objevovalo stále větší množství literatury, výzkumu, vyprávění, ztělesnění a uměleckých ztvárnění vztahujících se či inspirovaných událostmi tohoto dne a Den romského odboje se v současnosti slaví po celé Evropě i ve světě.

Připomenutím tohoto povstání si uvědomujeme a ustavujeme důležitost romského odboje a také možnost spojit síly v boji proti útlaku v těch nejtěžších chvílích, dokonce i tváří v tvář masovým vraždám a genocidě.

Pro udržení vzpomínky na romský odboj hrají důležitou roli svědectví samotných Romů i dalších lidí, kteří holocaust přežili. Romští učenci, umělci, organizace a aktivisté spolu s různými institucemi a výzkumníky neromského původu pořádají vedle vzpomínkových aktivit také nová šetření tohoto povstání. Výzkum ukazuje, jak romský odboj a jejich strategie pro přežití umožnily vidět Romy v novém světle, odlišném od toho, v němž vypadají jako oběti. Tyto strategie pro přežití uchovávají a udržují lidskou důstojnost i za výsostně znepokojivých podmínek.

Výzkum dokládá historii útěků, povstání ve dnech 16. května 1944 a 2. srpna 1944, zkoumá vzpomínky na romské hrdiny a podporu romského odboje mezi ostatním obyvatelstvem, ale i aktivní a hrdinskou účast Romů v partizánských hnutích po celé Evropě, která se ocitla pod nadvládou nacistického režimu. V tomto procesu znovuobjevování romského odboje se vynořuje inspirující model pro poznání a vědomí Romů a jejich nositele.

V rámci tohoto vynořujícího se procesu přeučování a přepisování romské historie lze rozpoznat řadu způsobů, jak můžeme zaměnit historii útlaku za praktiky, momenty a příběhy odboje. Klíčem k tomuto přeučování je vytvoření nového pojetí romského odboje jakožto romské houževnatosti, pozorovatelné v historii i dnes v boji proti různým formám útisku.

Tento odboj a houževnatost nám připomínají různá shromáždění, aktivity a další (politické a kulturní) události odehrávající se mezi Romy v různých zemích. Současní umělci kladou důraz na ztělesnění a příběhy romského odboje jakožto hlavní rysy romské zkušenosti. Dokonce i samotné umění Romů je vnímáno jakožto uvážená a tvůrčí metoda romského odboje, dobře ustavená podoba přežití kultury a ukázka etického i politického závazku vůči budoucnosti komunity Romů.

16. května 2016 se po celé Evropě zapojujeme do vzpomínkových aktivit, abychom si připomenuli důležitost povstání v zigeunerlager dne 16. května 1944. Bereme si z této dějinné události nabízenou lekci o tom, jak Romové museli hrát aktivní a uvědomělou roli ve směřování svých životů a definování své vlastní víry, ať již během holocaustu anebo po něm. V tento den oslavujeme sílu Romů, kteří se dokáží sjednotit, i spojenectví, která je možné vybudovat pro to, aby Romové našli své sebeurčení.

Aliance pro Evropský romský institut:

  • Katalin Barsony, výkonná ředitelka nadace Romedia, generální ředitelka BAXT Films, Myagunya, spolupracovnice Viktoriánské katedry umění na Universitě v Melbourne
  • William Bila, člen rady Nadace pro vzdělávání Romů
  • Nicoleta Bitu, ředitelka Centra pro romské studie v Bukurešti
  • Ethel Brooks, profesorka sociologie a studia genderu a feminismu na Univerzitě Rutgers; členka Památkového ústav holocaustu v USA
  • Timea Junghaus, kurátorka, výzkumnice a historička umění na maďarské Akademii věd
  • Sead Kazanxhiu, umělec
  • Angéla Kóczé, hostující docentka studií feminismu, genderu a sexuality, Universita Wake Forest
  • Saimir Mile, právník a odborník na romský jazyk
  • Andrzej Mirga, předseda rady Nadace pro vzdělávání Romů
  • Anna Mirga-Kruszelnicka, antropoložka, doktorské studium na Nezávislé universitě v Barceloně
  • Ciprian Necula, romský aktivista, docent na SNSPA, Bukurešt
  • Dijana Pavlovic, herečka a producentka
  • Nadir Redzepi, výkonný ředitel Nadace pro vzdělávání Romů
  • Romani Rose, ředitel německé Rady pro Sinty a Romy
  • Iulius Rostas, hostující přednášející na universitě Corvinus a spolupracovník Institutu pro pokročilá studia, Universita střední Evropy
  • Mihaela Zatreanu, úřednice Národního programu - ROMACT, Rumunsko
Aliance pro Evropský romský institut
Přečteno: 1249x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Nacismus, Holocaust, koncentrační tábor, Osvětim



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vakcína proti onemocnění COVID-19 od firmy Pfizer-BioNTech (FOTO: Wikimedia Commons, U.S. Secretary of Defense)

videoRomové a očkování proti onemocnění COVID-19. Kdo si nechá dát vakcínu a kdo ne?

18.1.2021 22:10
Registrace na očkování proti onemocnění COVID-19 pro občany starší 80 let začalo v pátek 15. ledna a její začátek provázely potíže, protože systém nestíhal pod návalem zájemců o vakcínu. Podle údajů státního týmu tzv. Chytré karantény se k pondělní 13. hodině zatím zaregistrovala téměř polovina seniorů nad 80 let, kteří nežijí v domovech seniorů. Další skupiny se budou moci registrovat později. Bouřlivá diskuze o tom, zda se nechat očkovat nebo ne však nadále probíhá a je provázena celou řadou dezinformací. Server Romea.cz se snažil zjistit, jaký názor na očkování mají Romové. Proč právě v této chvíli někteří Romové podléhají dezinformacím na internetu?
 celý článek

Stanislav Křeček a Čeněk Růžička na jednom ze zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (Koláž: Romea.cz)

Občanští členové "romské rady": Křeček nezná své kompetence, k romské strategii se vyjadřuje nepravdivě, soustavně cíleně podkopává důstojnost Romů

18.1.2021 15:03
Několik občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny dnes vydalo stanovisko, ve kterém kritizují současného Veřejného ochránce práv za jeho vyjádření ke Strategii romské integrace na roky 2021-2030. Členové rady uvádí, že Křeček nezná rozsah svých kompetencí, když tvrdí, že vytvoření zprávy reflektující nové poznatky ve vztahu k protiprávním sterilizacím nespadají do jeho kompetencí. Za nepřípustně předsudečné považují dále jeho výroky, že Strategie je nerealizovatelným dokumentem sestaveným bez znalosti věci.
 celý článek

Annamárie Horváthová (FOTO: Athletic Legion Club - Moldava nad Bodvou)

"Dívka v balerínkách", běžkyně Annamárie Horváthová, se připravuje na mistrovství Evropy

18.1.2021 10:41
Když před dvěma lety zvítězila v běžeckém závodě, obletěly internet fotografie ze stupňů vítězů. Vedle dívek na druhém a třetím místě v běžeckých botách je na nich tehdy třináctiletá Annamárie Horváthová jen na boso v balerínkách.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo