romea - logo
21. září 2021 (úterý)
svátek má Matouš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Americká Sněmovna opět schválila odstranění symbolů rasismu z Kapitolu

1.7.2021 13:47
Americká sněmovna reprezentantů (ILUSTRAČNÍ FOTO: https://www.morningsidecenter.org/)
Americká sněmovna reprezentantů (ILUSTRAČNÍ FOTO: https://www.morningsidecenter.org/)

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý znovu schválila zákon, který by umožnil odstranit sochy význačných zástupců Konfederace a dalších osob napojených na otrokářský Jih z budovy Kongresu. Sněmovna ovládaná demokraty podobný návrh schválila již v minulém volebním období. Senát, tehdy ovládaný republikány, jej však neprojednal. Podle serveru Politico pravděpodobně čeká návrh znovu stejný osud.

Na základě normy by bylo možné odstranit z Kapitolu mimo jiné bustu bývalého předsedy nejvyššího soudu Rogera Taneyho a nahradit ji podobiznou Thurgooda Marshalla, prvního soudce nejvyšší instance tmavé pleti. Taney je autorem odůvodnění rozhodnutí soudu z roku 1857 v případu Dred Scott versus Sandford, v němž uvedl, že se černoši nemohou stát americkými občany, a nezaslouží si proto ústavou daná práva a svobody. Argumentoval přitom tím, že zákony z doby vzniku USA podle něj jasně dávaly najevo, že mezi bělochy a černochy má existovat "neprůchodná bariéra".

Návrh zákona by v případě schválení oběma komorami Kongresu umožnil odstranit z prostorů zákonodárného sboru také veškeré další kontroverzní sochy otrokářů a zastánců ideologie bělošské nadřazenosti, například někdejšího viceprezidenta Johna Calhouna, bývalého guvernéra Severní Karolíny Charlese Aycocka a arkansaského senátora Johna Clarka.

Ve sbírkách Kapitolu je dohromady 12 soch význačných postav Konfederovaných států amerických, které se v roce 1861 odtrhly od zbytku Unie zejména kvůli otázce otroctví, jež chtěly zachovat. Konflikt vyústil v krvavou občanskou válku, která skončila o čtyři roky později porážkou Konfederace a formálním zrušením otroctví. V mnoha jižanských státech ale dalších asi 100 let platily segregační zákony, které černochům upíraly základní občanská i jiná práva.

Sochy zákonodárnému sboru věnovaly jednotlivé státy a správci Kapitolu nyní nemají pravomoc je odstranit - o tom mohou rozhodnout jen samotné státy, které díla poskytly. Řada z nich tak učinila, Virginie například nechala odvézt sochu konfederačního generála Roberta E. Leeho a Severní Karolína již naznačila, že hodlá sama odstranit i sochu Aycocka. Nový návrh zákona by dal pravomoc sochy odstranit z veřejných prostor přímo činitelům sídla Kongresu.

"Dnešní (úterní) hlasování bylo hlasováním o podpoře principů rovnosti a spravedlnosti, na nichž byl náš stát založen. Nenávist, rasismus a předsudky tady nemají místo," napsal na twitteru vůdce demokratické většiny ve Sněmovně Steny Hoyer.

K demokratům ve Sněmovně se přidalo rovněž 67 z celkových 211 republikánů. Podporu návrhu vyjádřil i vůdce menšiny Kevin McCarthy, který ještě prohlásil, že všechny kontroverzní postavy, o jejichž sochách se diskutuje, byli demokraté. Demokratka Karen Bassová pak svým kolegům připomněla, že volební koalice obou hlavních amerických politických stran prošly významnou transformací v období hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století.

Návrh má podle serveru Politico v nynějším Kongresu větší šanci na schválení i v Senátu, protože tuto horní kongresovou komoru ovládají nejtěsnější možnou většinou demokraté. Politico však soudí, že i tak jsou šance na jeho schválení poměrně malé.

Demokraté s návrhem na odstranění soch konfederačních vůdců přišli loni po úmrtí černocha George Floyda, které vyvolalo masivní protesty proti zakořeněnému rasismu v USA. Součástí demonstrací bylo i hnutí za odstranění konfederačních a koloniálních symbolů z veřejných míst. V řadě amerických měst lidé například strhávali sochy jižanských lídrů nebo evropských dobyvatelů Severní Ameriky.

Přečteno: 642x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

USA, Sněmovna, Rasismus, demokracie, Historie



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo