Napětí mezi Německem a Tureckem v posledních týdnech znovu zhoustlo. Důvodem
je opakovaná kritika německých úřadů ze strany Ankary. Její představitelé
zpochybnili práci vyšetřovatelů dvou požárů, jejichž oběťmi byli příslušníci
turecké menšiny v Německu, a napadli skutečnost, že na turecké novináře nezbylo
místo při chystaném procesu s členkou neonacistické skupiny Národně
socialistické podzemí (NSU). Šéfovi zahraničního výboru Spolkového sněmu
Ruprechtu Polenzovi už došla trpělivost a veřejně Turky varoval před dalšími
stížnostmi.
Turecké vládě se nelíbí, že při objasňování příčin březnového neštěstí v
Backnangu u Stuttgartu na jihozápadě Německa a sobotního požáru v Kolíně nad
Rýnem vyšetřovatelé rychle vyloučili možný podíl extremistů. Dohromady při nich
zahynulo deset lidí převážně tureckého původu a další utrpěli zranění.
"Ať už ve Stuttgartu nebo v Kolíně, při každém z těchto požárů je nutné
neustále počítat s krajně pravicovým neonacistickým pozadím a důsledně vyšetřit,
zda se jednalo o žhářství, nebo ne," prohlásil turecký vicepremiér Bekir Bozdag.
Německé úřady podle něj vždy už "pět minut po požáru" přišly s ujištěním, že
nešlo o akci pravicových radikálů, což označil za směšné. Připomněl přitom
smrtelné žhářské útoky neonacistů v Solingenu a Möllnu v 90. letech. V narážce
na pravděpodobnou příčinu jednoho z nedávných požárů položil Bozdag Berlínu na
dálku řečnickou otázku, proč mají vadné pojistky vždy jen domy obývané Turky.
Právě vadná elektroinstalace stála podle vyšetřovatelů nejspíš za vzplanutím
domu v Backnangu, v němž o život přišla matka a jejích sedm dětí. Vrchní státní
zástupce Alf Willwacher se dnes v tisku proti slovům tureckého vicepremiéra
ohradil. Německé úřady podle něj nemají dopředu připravené žádné vysvětlení. "Vyšetřování
vedeme s otevřeným koncem," zdůraznil.
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se zase pozastavil na skutečností,
že při procesu se členkou NSU Beate Zschäpeovou a údajnými pomocníky této
podzemní neonacistické organizace nezískali turečtí novináři a diplomatičtí
pozorovatelé místa v soudní síni. Intervenoval prý kvůli tomu osobně u šéfa
německé diplomacie Guida Westerwelleho.
Zschepeová je obžalována z podílu na deseti vraždách převážně tureckých
přistěhovalců, které podle vyšetřovatelů spáchali její dva společníci z NSU. Ti
si při odhalení skupiny v listopadu 2011 vzali život. Proces, který má začít 17.
dubna, poutá v Německu i v Turecku velkou mediální pozornost. V sále
mnichovského soudu bude ale místo jen pro 50 žurnalistů.
"Chtěl bych turecké politiky důrazně varovat, aby kolo kritiky ještě více
neroztáčeli," řekl dnešnímu vydání deníku Berliner Zeitung Polenz, vlivný
zahraničněpolitický expert CDU kancléřky Angely Merkelové. V souvislosti s
chystaným procesem zdůraznil, že není důvod pochybovat o nestranném rozhodování
soudu.
V Německu žije přes tři miliony lidí tureckého původu, a tvoří tak největší
menšinu ve dvaaosmdesátimilionové Spolkové republice. Vztahy mezi Berlínem a
Ankarou jsou však již delší dobu chladné, neboť vláda kancléřky Merkelové se
staví proti plnohodnotnému členství Turecka v Evropské unii.
