Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Berlín: Stavba železničního tunelu prý Romský památník neohrozí. Ještě loni ale hrozilo, že se z místa stane staveniště

11. března 2021
Čtení na 3 minuty

Výstavba tunelu nové linky berlínské městské dráhy v samotném srdci německé metropole prý neohrozí památník připomínající romské oběti nacistického režimu. Ústřední rada německých Sintů a Romů, která sdružuje romská etnika, dostala od berlínské samosprávy a od železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) ujištění, že pietní místo se stěhovat nemusí a že stavební práce povrch areálu nezasáhnou.

“Ochrana a zachování památníku evropských Romů a Sintů zavražděných nacistickým režimem je pro Ústřední radu německých Sintů a Romů nejdůležitějším úkolem,” říká předseda rady Romani Rose. Ještě loni ale hrozilo, že z místa se stane staveniště. Pro radu nepřijatelná varianta dokonce navrhovala přemístění památníku.

O lince městské dráhy S21, která přes hlavní nádraží propojí ze severu na jih centrum Berlína, se mluví 30 let. O podobě trasy se ale ústřední rada oficiálně dozvěděla až loni v březnu. Romové tvrdí, že je do té doby berlínská samospráva a ani zástupci DB nekontaktovali. Rada rovněž poukázala na to, že Berlín a dráhy při plánování přikládaly romskému pietnímu místu menší vážnost než nedalekému památníku holokaustu. Tomu se totiž stavba vyhne, stejně tak i americké ambasádě či budově Říšského sněmu, ve které zasedá německý parlament.

Romský památník na okraji parku Tiergarten stojí v půli cesty mezi Říšským sněmem a Braniborskou bránou, vedle které stojí velvyslanectví USA. Přes silnici od ambasády je pak památník holokaustu. Projektanti v této souvislosti zdůrazňují, že vedle citlivého přístupu musí zohlednit i stavební složitost. Mnoho prostoru totiž v podzemí není, pod povrchem v této oblasti již vedou tunely železnice a metra.

“Ústřední rada německých Sintů a Romů si je vědoma nezbytnosti stavby nové linky S21,” uznává Rose. I když dává přednost tomu, aby podzemní stavba památník zcela obešla, souhlasí i s podtunelováním pozemku. Za podmínku si ale klade ochranu místa a také zachování jeho přístupnosti. Na tomto řešení, které ještě není konečné, se Romové s vedením Berlína shodli.

“Toto místo je nejen památníkem pro příslušníky naší menšiny, je to zároveň místo, kde se Spolková republika Německo hlásí ke své odpovědnosti za nacistické masové vyvražďování, za holokaust Sintů a Romů. Proto je tato nová varianta, která památník nechá co nejvíce nedotčený, dobrým základem pro další diskusi,” říká Rose o shodě s Berlínem.

Podle kompromisního plánu tunel sice povede pod částí památníku, jeho rozkopání ale nehrozí, stavební jámy vzniknou mimo areál. Místo klasické ražby tunelu štítem stavbaři použijí metodu zmrazování, která se používá v nestabilním podloží. Zmrazení horniny kolem prstence budovaného tunelu má během těžby zabránit jejímu nadzvedávání, které by vedlo ke škodám na povrchu. Takovým postupem v Německu vzniklo vícero tunelů, v Berlíně tak byl překonán například písčitý úsek pod řekou Sprévou mezi hlavním nádražím a Říšským sněmem.

Ačkoli na povrchu se stavba památníku nedotkne, v podzemí se překážkou stane servisní tunel pod vodní nádrží, která je ústřední částí pietního místa. Část tohoto údržbářského přístupu proto bude nově postavena.

Není vyloučeno, že ústřední rada využije stavební práce k rozšíření památníku o informační středisko. O něj Romové usilují dlouhodobě, doposud se totiž návštěvníci dozvídají o vyvražďování romských etnik pouze z informačních tabulí. Spojení stavby železničního tunelu s vybudováním střediska považuje za smysluplný krok Herbert Heuss z ústřední rady. “Mohlo by být v podzemí, čímž by se plně začlenilo do prostoru parku Tiergarten,” říká.

Nacistický režim do roku 1945 vyvraždil na 500 000 Romů a dalších lidí, které označil za “cikány”. Jejich osud od roku 2012 v berlínském parku Tiergarten připomíná památník vybudovaný izraelským umělcem Danim Karavanem. Pietnímu místu vévodí vodní nádrž, označovaná jako studna, která díky černé barvě vyvolává dojem nekonečné hloubky. Kolem jsou usazeny kameny, v nichž jsou vytesána jména míst, kde Romové za nacismu umírali.

Najít zde lze například české Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu nebo slovenskou Dubnici nad Váhom.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon