Berlínský ekonomický institut: Uprchlíci budou pro Německo dlouhodobě hospodářským přínosem

Uprchlíci mohou v dlouhodobém horizontu znamenat pro Německo ekonomický přínos, pokud se je podaří zaměstnat. V aktuálním čísle týdeníku Der Spiegel to uvedl prezident berlínského ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher. Podle jeho analýzy se nejpozději do deseti let začne příchod uprchlíků pozitivně projevovat na německém HDP.

"Mnoha lidem, kteří k nám přicházejí, je méně než 25 let. Jsou tedy ve věku, v němž se lidé zpravidla ještě vzdělávají, a je zde perspektiva, že mohou být 40 až 50 let k dispozici pro pracovní trh," uvedl Fratzscher. "Pokud budou tito uprchlíci pracovat, tak budou platit daně, ale navíc se zvýší i přidaná hodnota firem, jež je zaměstnají, a ty z toho zaplatí další daně," řekl.

Podle ekonoma je nutné v nejbližších letech počítat s poklesem hospodářské výkonnosti Německa, protože bude nutné investovat do jazykových znalostí běženců i do zvýšení jejich pracovní kvalifikace. "Peníze, které zaplatíme za uprchlíky, však někomu pomůžou, a zvýší tím hospodářskou aktivitu. Dlouhodobě z toho budeme profitovat všichni," řekl Fratzscher. Celkový pozitivní efekt běženců na německé HDP se podle něj začne projevovat kolem roku 2020, nejpozději v roce 2025.

Šéf institutu DIW však považuje za nutné, aby stát intenzivně pomáhal běžencům hledat práci. "Zkušenosti ukazují, že většině z nich se v prvním roce po příchodu nepodaří najít zaměstnání. Ale čím rychleji běženci práci získají, tím větší bude jejich ekonomický přínos," uvedl Fratzscher.

Podle něj je Německo dostatečně hospodářsky silné na to, aby ani kvůli běžencům nemuselo v příštích dvou letech opouštět politiku vyrovnaných rozpočtů. Z dlouhodobého hlediska však je podle něj neudržitelné, aby země přijímala většinu uprchlíků, kteří přicházejí do Evropské unie. "Evropa by bez potíží zvládla přijmout ročně tři miliony uprchlíků, pokud by byli spravedlivěji rozdělováni mezi členské státy," řekl Fratzscher.