romea - logo
2. června 2020 (úterý)
svátek má Jarmil
Loading
rozšířené vyhledávaní

Bernard Rorke: Vzrůst policejního násilí vůči Romům během pandemie by měl být jasným varováním pro EU

14.5.2020 16:30
Policejní zákrok na jihu Rumunska vůči skupině Romů ležících na zemi (FOTO: reprofoto Libertatea.ro)
Policejní zákrok na jihu Rumunska vůči skupině Romů ležících na zemi (FOTO: reprofoto Libertatea.ro)

V uplynulých měsících, kdy je v souvislosti s pandemií COVID-19 v platnosti řada mimořádných opatření, jsme ve Střední a Východní Evropě svědky narůstajícího policejního násilí vůči Romům.

Útoky na Slovensku a v Rumunsku

Poslední incident se stal minulý měsíc na Slovensku. Policista zde obuškem zbil čtyři dívky a jednoho chlapce ve věku sedm až jedenáct let. Jednalo se o děti z osady Krompachy, která je nyní kvůli onemocnění COVID-19 v karanténě. “ Šli jsme na dřevo a začal nás honit policajt a křičel na nás, že jestli se nezastavíme, tak nás zastřelí. My jsme se zastavili a on nás vzal do tunelu a tam nás zbil,” popsala s pláčem pro Press TV celou událost jedna z dívek. Celému incidentu měl přihlížet i voják slovenské armády.

Tato událost se stala jen několik dní po tom, co se na sociální sítích objevilo šokující video zachycující brutalitu policistů vůči Romům v Rumunsku. Videozáznam ukazuje rumunské policisty, kteří bijí a verbálně ponižují skupinu romských mužů ležících na zemi tváří v bahně s rukama spoutanými za zády. Jeden z mužů je bit čtyřmi policisty po celém těle i přes bosá chodila.

Nevládní organizace Romské centrum pro sociální intervenci a studia (Romani CRISS) a Občanská unie mladých Romů z Rumunska (UCTRR) vyzvaly v otevřeném dopise rumunského prezidenta, aby odvolal ministra vnitra Marcela Velu a náčelníka štábu Traiana Berbeceana. Autoři dopisu popsali řadu dalších případů zneužití pravomoci a policejního násilí, které zahrnovaly neoprávněné domovní prohlídky, použití slzného plynu v uzavřených prostorech a bití žen a dětí. Oběti těchto útoků čelí zastrašování a dalšímu násilí. Dva muži, kteří podali stížnost na policejní šikanu, byli následně zbiti příslušníky zvláštních sil. Marian Mandache, ředitel organizace Romani Criss v novinovém rozhovoru odsoudil přístup náčelníka štábu a připomněl mu, že Rumunsko není divoký západ, aby k prosazování zákona používalo pěsti a obušky.

Podobných incidentů, které jsou často prezentovány jako intervence v souvislosti s dodržováním karanténních opatření, ve Střední a Východní Evropě přibývá.

Nárůst etnického profilování, hate speech, policejního násilí a zavádění selektivních zvláštních opatření vůči Romům, kterého jsme svědky od propuknutí pandemie v Evropě, svědčí o potřebě budování nových mechanismů ochrany rasově kategorizovaných menšin v dobách, kdy vlády posilují a zneužívají své pravomoce v rámci krizových opatření.

Jak uvádí nejnovější zpráva Roma Civil Monitor (RCM), Romové jsou v podmínkách současné zdravotní krize zvláště ohroženou skupinou v důsledku nedostatečného pokroku v oblasti sociální inkluze.

Hrozba pro veřejné zdraví?

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović nedávno protestovala proti nadměrné policejní kontrole Romů v souvislosti s pandemií a s ohledem na situaci v Bulharsku odsoudila selektivní aplikaci karanténních opatření na etnickém základě. Stejně jako Mijatović, i Evropská komisařka pro rovnost Helena Dalli je znepokojena populistickými proklamacemi politiků a médií označujících Romy jako hrozbu pro veřejné zdraví. Dalli také odsoudila šíření hate speech a hoaxů o Romech prostřednictvím internetu a apelovala na vlády, aby zabránily pokusům učinit z etnických menšin obětní beránky současné krize.

Centrum pro Evropská práva Romů v Budapešti monitoruje policejní násilí vůči Romům více než deset let. Za tu dobu nashromáždila svědectví a důkazy o tajných dohodách mezi složkami policie a ultrapravicovými polovojenskými organizacemi, případech etnického profilování a zvýšeného dohledu v určitých distriktech a záměrného nezasahování v lokalitách, kde jsou plánovány nájezdy neo-nacistů, násilných raziích zvláštních jednotek na romské čtvrti a osady a vážných ublížení na těle i dokonce smrti v důsledku policejní brutality uplatňované vůči Romům během zatýkání a pobytu ve vazbě.

Výzkum provedený RCM zaměřený na mladší členské státy EU s početnou romskou populací, uvádí, že navzdory existující směrnici o rasové rovnosti a dalším legislativním instrumentům, v praxi neexistují efektivní mechanismy zaručující obětem ochranu před policejním násilím, chybí spolehlivá data zachycující skutečný rozsah problému a dále, že vyšetřované případy vykazují nízkou míru úspěšnosti.

V zemích jako je Slovensko, Rumunsko, nebo Bulharsko, kde je i za normálních okolností rasisticky motivované policejní násilí běžným fenoménem a policie zneužívá úřední pravomoci s vědomím beztrestnosti, je více než pravděpodobné, že pod záminkou krizových opatření rasističtí příslušníci bezpečnostních sborů zintenzivní šikanu, násilí a diskriminační jednání vůči rasově definovaným skupinám.

Ve stínu nouzového stavu

Experti OSN v nedávném prohlášení varovali, že vyhlášení krizového stavu nesmí být zneužito k legitimizaci diskriminačních opatření a represivních akcí vůči specifickým skupinám a minoritám a umlčování či dokonce kriminalizaci obhájců lidských práv.

Posilování pravomoci vlády v nouzových stavech a snaha ukotvit tato výjimečná opatření jako součást běžného zákonného systému vede k porušování lidských práv a výrazně limituje prostředky k jejich ochraně. Poslední zprávy o policejní brutalitě vůči Romům jsou toho jasným důkazem.

Nejen že humanitární krize těžce a specificky dopadá na tuto skupinu, co se týče možností prevence, ochrany a léčby a vůbec schopnosti zajistit si existenční přežití, Romové navíc čelí i veřejné ostrakizaci a viktimizaci jako údajná hrozba pro veřejné zdraví.

Kompetentní orgány tak musí zvýšit své úsilí k zajištění ochrany všech rasově a jinak kategorizovaných minorit. S ohledem na těžkosti a nebezpečí, kterému čelí romské komunity, jsou zprávy o zvažovaném pozastavení práce na Evropské strategii romské integrace alarmující.

Pokud jsou tyto zprávy nepodložené, komise by se k tomu měla jasně vyjádřit. Jinak hrozí, že autoritativní političtí lídří, jež prosazují nadřazenost národní suverenity vůči evropským závazkům, budou vnímat odložení strategie jako signál, že Evropa se nehodlá vměšovat do interních záležitostí států v oblasti minoritní politiky. Vzrůst policejního násilí vůči Romům by měli být jasným varováním, že Evropská Unie si nemůže dovolit “odkládat” otázku lidských práv.

Autor je redaktorem Evropského centra pro práva Romů (ERRC).

Přečteno: 903x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

COVID-19, Násilí, Policie, Romské osady, Útok, EU, Lidská práva



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo