Terorista Anders Behring Breivik se snaží z vězení šířit nacistickou ideologii, proto jsou přísné podmínky jeho zadržování nadále nutné. Před odvolacím soudem to dnes řekl norský generální prokurátor Fredrik Sejersted. Soud rozhoduje o tom, zda Norsko porušuje držením vězně v samovazbě a omezováním jeho korespondence jeho lidská práva. V úterý státní zástupce zdůrazňoval, že Breivik je v současnosti ještě radikálnější než byl a že může spáchat nepředstavitelné činy.
“Breivik, který v roce 2011 při dvojím teroristickém útoku zabil 77 lidí, postupuje podle plánu, který představil ve svém 1500stránkovém manifestu zveřejněném krátce před masakrem,” řekl v druhý den odvolacího procesu Sejersted. “Dokončil aktivní fázi a nyní pracuje na svém projektu jako ideolog a spisovatel a snaží se vytvářet zločinecké sítě,” prohlásil generální prokurátor.
Vzhledem k tomu, že vězeňské úřady Breivikovi kontrolují korespondenci, zvažuje prý atentátník mimo jiné, že k šíření své ideologie zaměřené proti multikulturalismu bude využívat seznamovací inzeráty. Jejich obsah je totiž pod ochranou Evropského soudu pro lidská práva, napsal norský deník Verdens Gang. Breivik se o tomto plánu zmínil v jednom ze svých dopisů.
Loni v dubnu soud rozhodl, že Norsko porušilo některá atentátníkova práva při jeho věznění, především kvůli držení Breivika v samovazbě, stovkám osobních prohlídek či používání pout. Soud naopak odmítl, že by přísnou kontrolou korespondence bylo porušeno Breivikovo právo na soukromý život. Obě strany se proti verdiktu odvolaly.
Generální prokurátor Sejersted včera před soudem citoval vyjádření psychiatričky Randi Rosenqvistové, která měla za úkol posoudit, jaká rizika od Breivika v současnosti hrozí. Podle ní je vězeň “ještě více konspirativní” než dřív. “Přál by si být přeložen na oddělení s ostatními zadržovanými nacisty. Pokud bude přeložen na běžné oddělení, říká, že si bude muset obstarat zbraň,” píše se v posouzení rizik. “Chce si dopisovat s (neonacistickou organizací) Vigrid a (rovněž neonacistickým) Severským hnutím odporu a chce společně s nimi založit nacistickou stranu,” dodala v hodnocení psychiatrička Rosenqvistová.
Při včerejším jednání také vyšlo najevo, že Breivik měl v úmyslu poslat dopis pozůstalým po obětech atentátů z 22. července 2011. Vězeňská služba nakonec dovolila, aby byl dopis loni poslán jejich advokátům. “I v tomto dopise, který obsahuje i jakýsi pokus o omluvu jednotlivcům, nikoli však sociálnědemokratické straně (jejíž mládež patřila k většině obětí Breivikových útoků) či Norsku, se snaží ideologicky ospravedlnit své činy,” uvedl Sejersted.
Z Breivikových dopisů vyplývá, že by si vězeň rád našel přítelkyni či manželku, s jejíž pomocí by pak svou ideologii dále šířil. “Nejdůležitější v mém životě je sloužit národnímu socialismu. Proto je nutné zařídit vydání mých tří knih, což je mi upíráno. Je třeba, aby manželka jejich publikaci usnadnila,” konstatoval Breivik.
Podle Sejersteda je Breivik ochoten snášet i tvrdší vězeňské podmínky, pokud bude moci šířit svou ideologii. “Řekl, že by byl raději převezen na Guantánamo, pokud by si mohl dopisovat s lidmi stejného názoru a vytvářet sítě,” konstatoval Sejersted.
Breivik si stěžuje na samovazbu, je prý důvodem jeho radikalizace
“Generální prokurátor má pravdu v tom, že jsem teď radikálnější. Šokuje mě to, co jsem v posledních pěti letech napsal. Žiju v naprosté izolaci a nikdo mě nekoriguje,” prohlásil Breivik v dnešní výpovědi, kterou na rozdíl od výpovědi generálního prokurátora a Breivikova obhájce v úterý a ve středu norská média nepřenášejí obrazem ani zvukem.
Kromě izolace si Breivik znovu postěžoval na desítky osobních prohlídek, které byly prováděny především v prvních měsících jeho věznění. Při řadě z nich se musel svléknout donaha, v počátečním období to bylo až pětkrát denně. Breivik označil za obzvlášť nepříjemné, že při některých těchto prohlídkách byly přítomny i ženy zaměstnané ve věznici.
Pravicový radikál uvedl, že kvůli tomu, aby nemusel prohlídky tak často podstupovat, držel se raději stále v jedné cele, ačkoli má k dispozici ještě další dvě sloužící jako studovna a tělocvična.
Breivik nicméně pochválil, že podmínky ve vězení se pro něj zlepšily poté, co soud dospěl loni v dubnu k závěru, že norský stát porušuje některá jeho lidská práva. “Až do prosince 2015 to bylo peklo, ale teď jsou podmínky docela dobré,” prohlásil.
Terorista si ale nadále stěžuje na přísnou kontrolu korespondence. Soud v dubnu odmítl, že by tato kontrola porušovala právo Breivika na soukromý život a on se proti tomu odvolal.
Breivik uvedl, že vězeňská služba neodesílá téměř žádné dopisy, které napíše, a zadržuje příliš mnoho dopisů, jež jsou mu adresovány. “Pouze deset procent lidí, kteří mi píší, jsou militantní národní socialisté. Ti ostatní nepodporují násilí. Většina dopisovatelů je kritická k přistěhovalectví, takže sympatizuje s mým motivem, ale nepodporují moje činy,” řekl.
Breivik ve výpovědi rovněž připustil, že jeho cílem při soudním procesu bylo získat pozornost a pokusit se vyvolat zájem o jeho ideologii. Zároveň ale prohlásil, že mu skutečně jde o lepší podmínky ve vězení. “Cílem je získat minimum, které člověk musí mít, aby přežil,” uvedl.
