romea - logo
25. května 2019 (sobota)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Britští poslanci schválili návrh vlády na krátký odklad brexitu. Ten ovlivní i život Romů ve Velké Británii

15.3.2019 11:00
Ilustrační FOTO
Ilustrační FOTO

Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britský parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu ovšem Dolní sněmovna už dvakrát odmítla. Pro vládní návrh se vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202.

Ačkoli ministerskou předsedkyni v její snaze získat odklad data brexitu podpořila přesvědčivá většina poslanců, její vlastní Konzervativní strana i sám kabinet mají v této věci dál protichůdné názory. Podle informací parlamentu dnes pro vládní návrh hlasovalo pouze 112 konzervativních poslanců a 188 jich bylo proti. Mezi těmi, kdo hlasovali proti odkladu byl například i ministr pro brexit Steve Barclay nebo ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová. Zejména postoj Barclaye, který předtím vládní návrh ve sněmovně osobně obhajoval, považují komentátoři za důkaz, že kabenit je na pokraji rozpadu.

Brexit ovlivní život občanů Evropské unie žijící ve velké Británii. Počet Romů ve Velké Británii se pokusila v roce 2013 spočítat univerzita v Salfordu. Došla k číslu 200 tisíc. Realita je ale podstatně jiná. Počet Romů v Británii je nepochybně daleko vyšší. Jako občané EU, většinou ze Slovenska, České republiky, Polska, Maďarska a Rumunska, se Romové totiž při příjezdu nemusí registrovat.

Stejně tak se těžko odhaduje počet občanů ČR ve Velké Británii. Ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách konstatuje, že jejich počet není znám. Podle londýnské ambasády jich je asi 100.000. Britský statistický úřad naproti tomu uvádí, že v roce 2017 žilo v Británii 49.000 občanů ČR.

Hlasování o vládním návrhu předcházelo projednání tří dodatků, z nichž ani jeden schválen nebyl. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, žádající předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a navrhující odložit brexit na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.

Vláda se chystá brzy oznámit, že dohodu o brexitu předloží parlamentu k hlasování potřetí, a to začátkem příštího týdne. Není ale jasné, co se stane, když poslanci dohodu opět odmítnou. Kabinet varoval, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen.

O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila není jisté. Pokud by šlo o krátký odklad kvůli realizaci již schválené dohody, byl by podle všeho souhlas evropských lídrů téměř automatický. Pokud by však Británie žádala o odklad bez jasné vize dalších kroků, měla by mnohem složitější postavení. Předseda Evropské rady Donald Tusk nicméně dnes oznámil, že se chystá prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzvat, aby i případný delší odklad brexitu umožnili.

Dohoda o vystoupení Británie z EU narazila v britském parlamentu zejména kvůli spornému ujednání o takzvané irské pojistce. Ta má předejít obnovení hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem, u části britských poslanců však vyvolává obavy, že tento mechanismus v sobě skrývá riziko trvalého připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu. EU tvrdí, že toto řešení vzešlo z dlouhých vyjednávání a ukázalo se být jedinou schůdnou variantou.

Přečteno: 275x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Brexit, Velká Británie, EU



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo