romea - logo
14. prosince 2018 (pátek)
svátek má Lýdie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Bývalý šéf xenofobního serveru a bývalý poradce Trumpa chtěl spojit populisty ve volbách do evropského parlamentu. Nedaří se mu to zatím

23.11.2018 11:09
Zdroj: Repro Youtube
Zdroj: Repro Youtube

Ambiciózní plány hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona na spojení všech nacionalistických a populistických sil v Evropě se hroutí. Jeho kampaň by totiž ve většině zemí, kde se chtěl angažovat, včetně České republiky, mohla být označena za nelegální, napsal britský list The Guardian. Bannon uvažuje o spojení všech nacionalistických, xenofobních a populistickcých stran v rámci svého uskupení s názvem Hnutí (The Movement), které by podle něj mělo usilovat o hlasy při volbách do Evropského parlamentu v květnu příštího roku.

Bannon patřil k nejbližším spolupracovníkům Donalda Trumpa během prezidentské kampaně a prvních měsíců v úřadě. Po Trumpově volebním vítězství v Bílém domě zastával funkci strategického poradce. Z té byl po mnoha kontroverzích odvolán loni v srpnu v době, kdy Trump čelil silné kritice kvůli reakci na násilnosti ve Virginii vyprovokované bělošskými rasisty.

Před spojením s Trumpem vedl Bannon  extremistický a xenofobní zpravodajský web Breitbart News. Podle agentury Reuters udělal ze svého informačního portálu tribunu neonacistů, bílých rasistů a antisemitů.

V poslední době strávil Bannon dlouhé měsíce přesvědčováním evropských stran, aby se připojily k jeho hnutí Movement. Jak nicméně list The Guardian zjistil, v devíti ze 13 zemí, ve kterých chtěl vést svou kampaň, by nemohl vyvíjet svou činnost, nebo by mohl pracovat jen omezeně. Vyplynulo to z informací místních volebních úřadů a ministerstev. Bannon v reakci na tato zjištění připustil, že vše již řeší s právníky. "Myslím ale, že v některých oblastech existuje určitá flexibilita," dodal bývalý Trumpův stratég a příznivce krajní pravice.

Jak poznamenal britský deník, Bannonovo zapojení do evropské politiky přichází v období zvýšené citlivosti, pokud jde o zahraniční zásahy do voleb. Stále se například řeší, jak velký vliv mělo Rusko na americké prezidentské volby v roce 2016 či na britské referendum o vystoupení z Evropské unie. Bannon nicméně v rozhovoru s The Guardian srovnávání jeho hnutí se zásahy v jiných státech odmítl. "Je to naprosto odlišné od Ruska či Číňanů, nebo jiných lidí, kteří se snaží mít vliv, protože já jsem soukromá osoba. Nejsem spojen s Bílým domem."

Bývalý investiční bankéř, jehož jmění se odhaduje na 50 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč), si své akce v Evropě financuje téměř sám. Již dříve odhadl, že do květnových voleb utratí mezi pěti a 15 miliony dolarů (113 až 342 milionů Kč). Zmínil rovněž, že mu pomohou i blíže neurčení dárci, které "opravdu zajímá, co se děje v Evropě". Na dotaz, jestli některý z těchto dárců pochází z Ruska, odvětil: "Půjde jen o Evropany a mě." V plánu má poskytovat nacionalistickým a ultrakonzervativním evropským stranám mimo jiné speciální analýzy, rady v oblasti sociálních médií či pomoc s výběrem vhodných volebních kandidátů.

V mnoha evropských zemích by ale takováto pomoc ze zahraničí mohla být označena za nelegální. Poskytování podobných služeb politickým stranám je zakázáno ve Francii, Španělsku, Polsku, České republice, Maďarsku i Finsku. V Německu a Rakousku jsou pak dary ze zahraničí omezené.

Vznik populistické aliance již odmítli například zástupci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) nebo předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová, která přitom Bannona letos pozvala na sjezd své strany. Americký krajně pravicový politik nicméně o uplynulém víkendu oznámil, že hodlá v kampani k volbám do Evropského parlamentu v příštím roce spolupracovat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Budapešť prý už několikrát navštívil a s Orbánem se osobně setkal.

Letos v září navštívil Bannon Česko a na zámku v Lánech se setkal s prezidentem Milošem Zemanem. "Byla to výměna názorů na dění v EU, na vztahy k Rusku nebo k Číně. Pan prezident zdůraznil, že v současné době je klíčový boj proti mezinárodnímu terorismu," sdělil tehdy ČTK ke schůzce Zemana s Bannonem mluvčí prezidenta. Bannona doprovázel poslanec německé protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a český rodák Petr Bystroň.

Přečteno: 398x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Evropa, Evropský parlament, Volby, volby do Evropského parlamentu, Populismus, Xenofobie, Extremismus, Rasismus, USA



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo