Chorvatsko uctilo památku obětí bývalého koncentračního tábora Jasenovac, v němž za druhé světové války zemřely desetitisíce Židů, Srbů, Romů a chorvatských odpůrců fašismu. Poprvé od roku 2015 se dnes pietního aktu společně s nejvyššími státními činiteli zúčastnili i zástupci chorvatské židovské obce, antifašistů a národnostních menšin.
Židé, Srbové, antifašisté a Romové v uplynulých letech projevovali úctu lidem zemřelým v Jasenovaci odděleně od oficiálních vzpomínkových akcí. Chtěli tím dát najevo protest proti počínání chorvatských úřadů, které podle nich projevovaly nečinnost vůči nárůstu neonacistických nálad ve společnosti.
Letos se pietního aktu v Jasenovaci po přestávce rovněž zúčastnili všichni nejvyšší představitelé země. Přišli jak prezident Zoran Milanović, tak předseda vlády Andrej Plenković či předseda parlamentu Gordan Jandroković.
K letošnímu ceremoniálu při příležitosti 75. výročí konce jasenovackého tábora se bojkotující skupiny rozhodly podle svého zdůvodnění přidat proto, aby projevily solidaritu v době koronavirem vyvolané pandemie a zahájily dialog s úřady o netoleranci.
“Věci se nezměnily, ale vzhledem k obtížné situaci způsobené koronavirem… jsme se rozhodli připojit k pietnímu aktu,” řekl agentuře AFP Ognjen Kraus, vedoucí představitel organizace, pod niž spadá několik židovských sdružení.
Konzervativní vláda byla v posledních letech kritizována především za příliš shovívavý postoj k oživování ustašovské ideologie v zemi.
Podle jmenného seznamu obětí, sestaveného historiky památníku Jasenovac, ustašovci v táboře od srpna 1941 do dubna 1945 zavraždili 83.145 Srbů, Židů, Romů a antifašistů, včetně 114 Čechů a 106 Slováků. Každoroční oslavy mají připomenout poslední pokus vězňů o útěk, než ustašovci tábor zcela zlikvidovali.
Ustašovci byli příslušníci ultranacionalistického, fašistického hnutí, které v Chorvatsku působilo v meziválečném období a během druhé světové války. Cílem organizace bylo vytvořit samostatný chorvatský stát, což se podařilo v roce 1941, kdy tehdejší Jugoslávii okupovaly Německo a Itálie. Nechvalně ustašovci prosluli krutým zacházením s menšinami, po vzoru německých nacistů především s Židy, ale také se Srby a Romy.
