romea - logo
9. srpna 2020 (neděle)
svátek má Roman

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Demonstranti ve Spojených státech se dočkali dílčích změn u policie. Systémové změny jsou v nedohlednu

10.6.2020 10:41
George Floyd leží spoutaný na zemi, policista mu kolenem tlačí na krk. Foto z videa.
George Floyd leží spoutaný na zemi, policista mu kolenem tlačí na krk. Foto z videa.

Systémové změny policie a justice požadované demonstranty ve Spojených státech jsou zatím v nedohlednu, vývoj z posledních dvou týdnů jim ale dává jistou naději. Od smrti černocha George Floyda některé policejní sbory zakázaly strážníkům dusit zatýkané osoby klečením na krku, začalo se mluvit o rozsáhlejších reformách a v jihovýchodních státech USA se odstraňují památníky spojené s otrokářskou minulostí. Podle deníku The New York Times (NYT) se nové hnutí za rasově spravedlivý systém zdá být silnější než podobné iniciativy z posledních dekád.

"V pondělí uplynuly dva týdny od prvního protestu vyvolaného zabitím George Floyda a masivní shromáždění za rasovou spravedlnost napříč zemí a nyní i světem nabrala rozsah a spád, jaký tu nebyl po celá desetiletí. A nezdá se být pravděpodobné, že by v brzké době utichla," uvádí NYT. Už nyní lze přitom hovořit o konkrétních výsledcích. Tři dny po vypuknutí protestů byl zatčen a obviněn bývalý policista Derek Chauvin, který 25. května při zatýkání skoro devět minut Floydovi klečel na krku. O několik dní později potkal stejný osud i tři někdejší Chauvinovy kolegy, kteří smrti 46letého černocha nečinně přihlíželi.

Podle NYT ale obavy demonstrantů nelze rozptýlit pouhým vznesením obvinění, protože "protesty nejsou jen o smrti pana Floyda, ale o širším systému rasové nerovnosti". Účastníci zároveň uvádí, že agresivní odpověď bezpečnostních složek jen posílila jejich odhodlání vyjít do ulic znovu.

Vliv nového hnutí, mezi jehož požadavky se řadí výzva "odeberte finance policii", zdá se odráží i kroky politiků. Starosta New Yorku Bill de Blasio slíbil, že sníží rozpočet místní policie a vyhradí více prostředků na sociální služby. Členové městské rady v Minneapolisu rovnou veřejně prohlásili, že městskou policii, která byla už před zabitím Floyda opakovaně obviňována z rasismu, postupně rozpustí a místo ní vytvoří nový systém pro zajištění bezpečnosti. Zástupci Demokratické strany v Kongresu pak přišli s návrhem rozsáhlé reformy, která by změnila policejní postupy a ulehčila stíhání strážců zákona za zneužití pravomocí.

"Všude, kam se podíváte, vidíte něco, co vám dává naději," řekl AP 64letý aktivista z Alabamy James Matthews. Mnoho let usiloval o odstranění konfederačního pomníku v Birminghamu, kde při rasově motivovaném bombovém útoku v roce 1963 zemřely čtyři černošské dívky. Přání se Matthewsovi splnilo minulý týden. Město obelisk odstranilo poté, co se jej pokusili strhnout účastníci demonstrace proti rasismu. Podobné památníky připomínají éru Konfederovaných států amerických, které hájily otrokářství, a část obyvatel je považuje za symbol rasismu a útlaku černochů.

Kontroverze vzbuzovala například socha konfederačního admirála Raphaela Semmese ve městě Mobile v Alabamě, kterou minulý pátek úřady také odstranily. Guvernér státu Virginie zase oznámil plán strhnout jezdeckou sochu generála Roberta E. Leeho v hlavním městě Richmond.

Americká média označují současnou vlnu protestů za největší podobné hnutí od konce šedesátých let. Černošští aktivisté ale počítají s tím, že jeho síla bude ochabovat a že zásadnější změny se nakonec nemusí dostavit. "Nemáme žádné iluze, protože je těžké vymýtit něco tak hluboce zakořeněného jako rasismus," uvedl Matthews.

Jiní pozorovatelé zároveň hovoří o nástupu nové generace občanské společnosti, jejíž rozhořčení pramení nejen z policejního násilí, ale také z ekonomických nerovností či tvrdého dopadu pandemie covidu-19 na černošské obyvatelstvo. "V minulosti jsme byli svědky toho, jak odhodlání polevovalo, ale teď sledujeme, že se lidé zajímají, jak plánovat protesty," řekla NYT Tifanny Burksová, která je členkou floridské větve iniciativy Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). "Vidím tady posun," dodala.

Někteří demonstranti pak na konci druhého týdne protestů vzkazovali, že vytrvají, dokud nepřijdou systémové změny. Je to i případ 24letého Dakoty Pattona, který den co den přichází vyjádřit svůj postoj před sídlo coloradského guvernéra v Denveru a kvůli aktivismu přestal pracovat. "Tohle je důležitější. Nestarám se o nic jiného, co bych v tuhle chvíli mohl dělat. Chci tady být a musím tady být. Tak dlouho, jak bude třeba," řekl.

Přečteno: 439x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

USA, Rasismus, Policie, Politika, New York



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo