Někdejší jihoafrický prezident Nelson Mandela patřil k mimořádným osobnostem světových dějin 20. století, sdělila dnes ČTK česká diplomacie. Bojovník proti rasistickému režimu apartheidu a někdejší první černošský jihoafrický prezident zemřel ve čtvrtek ve věku 95 let. Podle diplomacie odešel symbol boje za lidská práva. Prezident Miloš Zeman hledí na Mandelu jako na člověka, jemuž je nutné se poklonit s úctou.
"S hlubokou úctou se skláníme před člověkem, který velkou část svého života prožil ve vězení v boji proti nespravedlivému režimu rozdělujícímu lidi nikoli podle jejich schopností, ale podle barvy jejich pleti," uvedl Zeman.
Předseda ČSSD a možný premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Mandela byl velmi statečný, houževnatý člověk, který se dožil splnění svého ideálu, což se v minulosti řadě lidí nepovedlo. "My jsme, myslím, všichni před lety s velkými sympatiemi sledovali boj za zrovnoprávnění černošské většiny v Jihoafrické republice," uvedl Sobotka.
Ministerstvo zahraničí vyjádřilo soustrast pozůstalým i všemu lidu JAR, uvedl ministerský tiskový odbor. "Nelson Mandela změnil Jihoafrickou republiku. Jeho životní osud odráží složitou cestu této velké země k demokracii a jeho odhodlání zůstane navždy inspirací pro všechny oddané ideálům svobody a demokracie," uvedl dosluhující ministr zahraničí Jan Kohout.
Podle kandidáta na tuto funkci Lubomíra Zaorálka (ČSSD) byl Mandela jeden z nejdůležitějších bojovníků za svobodu posledních 100 let.
Předseda sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09) ČTK sdělil, že Mandela byl opravdu velký, kromobyčejně odvážný muž, bojovník za svobodu a symbol smíření. Vzpomíná na setkání s ním. "Nemýlím-li se, bylo to v roce 1990 na světovém setkání v Davosu. Tehdy jsem se potkal s Nelsonem Mandelou ještě coby kancléř Václava Havla. Pozdravil mě a bavil se se mnou, jako bychom byli letití přátelé. Samozřejmě, že to nebylo kvůli mně. Věděl, že Václav Havel měl stejnou vizi jako on, že jsme byli na stejné straně barikády a že boj za svobodu a pravdu není jen jihoafrický problém, nýbrž obecný. A že se o to musíme zasadit," přiblížil Schwarzenberg.
Knihovna Václava Havla, která se stará o odkaz prvního polistopadového prezidenta, považuje Mandelu za jednoho z nevýznamnějších bojovníků za lidská práva druhé poloviny 20. století. V roce 1992 se oba ochránci lidských práv setkali soukromě v Praze. Knihovna zveřejnila Havlovu korespondenci Mandelovi.
Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že Mandela se stal nezpochybnitelným symbolem boje proti bezpráví a rasové nesnášenlivosti. Po celý život zůstal věrný svému svědomí, uvedl. "Nelson Mandela podřídil svoji svobodu boji o svobodu druhých. Jeho život, v němž se snoubila pokora s odvahou, zůstane navždy příkladem toho, že lidé mohou změnit chod dějin," uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Mandela je na celém světě uctíván jako vůdce boje proti nadvládě bělošské menšiny v Jihoafrické republice. Jeho vítězství ve volbách z roku 1994 znamenalo v této zemi konec režimu apartheidu. V čele JAR zůstal Nositel Nobelovy ceny za mír, kterou dostal v roce 1993 za zásluhy o usmíření mezi černošským a bělošským obyvatelstvem, až do roku 1999. Mandela byl za své protirasistické postoje bývalým režimem 27 let vězněn.
V poslední době se potýkal s vážnými zdravotními obtížemi. Nejvíc trpěl opakovanou infekcí plic. V posledních pěti měsících byl jeho stav velmi vážný.
