Dobrovolník z Osvětimi je obžalovaný z podílu na 300 000 vraždách
Za velkého zájmu médií začal v úterý 21.4.2015 v Německu proces s třiadevadesátiletým
Oskarem Gröningem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře Osvětim.
Gröning, který je obžalován z podílu na smrti 300.000 Židů, na úvod uznal
morální odpovědnost, o kriminální vině podle něj ale musí rozhodnout soud. Pokud
bude Gröning shledán vinným, hrozí mu nejméně tři roky vězení. Proces, který je
považován za jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry,
je naplánován do 29. července.
Úvodní slyšení v severoněmeckém Lüneburgu začalo dopoledne s asi půlhodinovým
zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu
pomáhali také jeho právníci.
"Nepochybuji o tom, že nesu morální spoluodpovědnost," řekl Gröning soudu s
tím, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů
plynem. "Prosím o odpuštění. V otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,"
prohlásil křehce působící muž, který podle agentury DPA při své výpovědi
chvílemi mluvil tak, jak tomu bylo zvykem v hitlerovské éře. Cílem tažení proti
Polsku ze září 1939 tak podle něho bylo "zpráskat Poláky".
Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil do roku
1944. Obžaloba se ale soustředí na období mezi květnem a červencem 1944 na
takzvanou maďarskou akci, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali
více než 420.000 maďarských Židů. Právě z podílu na smrti 300.000 z nich se
Gröning zodpovídá.
Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, prohlížel
zavazadla zabavená přijíždějícím vězňům a vybíral z nich peníze. Ty pak posílal
do Berlína. Podle obžaloby svou prací podporoval systematické vyvražďování,
proto čelí obviněním z napomáhání k trestnému činu. Také přispěl k tomu, že
nacistické Německo mělo z masového vraždění ekonomický prospěch, uvedl státní
zástupce Jens Lehmann.
K žalující straně se připojilo více než 60 lidí, jde o přeživší holokaustu a
příbuzné obětí z Maďarska, USA či Kanady. "Neskončilo to s pádem Hitlera," řekla
o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová
Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na ní a její sestře-dvojčeti
lékařské pokusy dělal Josef Mengele. "Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový
život," citovala tuto jednaosmdesátiletou ženu agentura Reuters.
V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce nejméně tří
let. Soud by přitom musel rozhodnout, zda zdravotní stav odsouzeného umožňuje
odpykání trestu.
Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své
minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním
holokaustu. "Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece," řekl před
deseti lety v rozhovoru s BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného
zločinu nedopustil.
Reuters připomíná, že Gröningův případ se týká zásadní otázky, zda trestní
odpovědnost nesou i lidé, kteří se aktivně na vyvražďování Židů nepodíleli a
byli jen malými součástmi v obřím soukolí nacistické mašinérie. Vyšetřovatelé v
minulosti v případě Gröninga a dalších lidí pracujících ve vyhlazovacím táboře v
Osvětimi došli k závěru, že jejich tehdejší jednání nijak nesouviselo s
vražděním, jež se dělo kolem nich. To se změnilo s případem Johna Demjanjuka,
který byl v roce 2011 nepravomocně odsouzen za napomáhání k masovým vraždám
Židů, i když chyběly důkazy, že by se nějaké vraždy coby strážce v koncentračním
táboře Sobibór dopustil.
