Dva Romy v Bulharsku napadla policie, jeden po útoku zemřel

Oběťmi bulharské policejní brutality se stali otec se synem, které poblíž jejich domu ve městě Bohot v bulharské provincii Pleven napadla a zmlátila skupina příslušníků. Vše začalo ve chvíli, kdy zaparkovali své auto nedaleko lesa, aby nasbírali dříví na podpal. Všimla si jich skupina místních policistů, obklopila je a nařídila jim lehnout si na zem. Policisté je poté opakovaně kopali a mlátili obušky. Otec, který byl kardiak a používal kardiostimulátor, po napadení na místě zemřel. Jeho syn utrpěl těžká zranění včetně zlomeného žebra, paže a modřin a podlitin po celém těle. O události informoval server errc.org

Státní orgány odůvodnily policejní zásah tím, že se muži, které měli přistihnout při krádeži pesticidů, vzpírali zatčení. Tvrdili také, že otec dostal infarkt při pokusu o útěk, nikoliv v důsledku napadení. Rodina zemřelého tvrdí, že má fotografie jeho zbitého těla, které však dosud nebyly publikovány. V současné době se čeká i na zveřejnění výsledků pitvy. 

Nedávný průzkum provedený Bulharským helsinským výborem (BHC) přinesl zjištění, že více než třetina zadržených bulharskou policií tvrdí, že byli při zatčení nebo přímo na policejní stanici vystaveni násilí. Bulharští Romové mají oproti většinové společnosti o polovinu vyšší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi násilí, přičemž v případě romských mladistvých stoupá tato hodnota až k 70 procentům.

Z nejnovější zprávy Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání vyplývá, že každý, kdo se ocitne pod dohledem bulharské policie, čelí značnému riziku neadekvátního zacházení. Další nedávná zpráva BHC se pokusila shromáždit komplexní informace o počtu obětí policejní zvůle a další údaje o výsledcích vyšetřování. Výsledkem však bylo zjištění, že nikdo včetně místních a státních úřadů "doopravdy neví", jak dalekosáhlé policejní násilí je . 

Teprve týden po incidentu samotném došlo na první medializaci případu; bulharská televize Nova odvysílala pořad, jehož součástí byl mj. rozhovor s Antonem Sirakovem, bývalým zástupnem krajně pravicové etnonacionistické strany ATAKA, která je známá svou nenávistí vůči etnickým menšinám a zejména Romům. Sirakov v rozhovoru o incidentu uvedl, že je mu velmi podezřelé, že rodina vyhledala pomoc Bulharského helsinského výboru, který podle něj miluje kriminálníky. Během sledování záznamu, na němž jsou i záběry bydliště zemřelého poznamenal, že ačkoli výběr nábytku svědčí o chatrném vkusu, zároveň naznačuje, že rodina není chudá, a že tudíž musí jít nutně o zloděje. 

"Nebyli ve svém vlastním lese. Když je člověk vážně nemocný, nechodí krást,"uvedl Sirakov s jasným náznakem, že byl muž za svou smrt sám zodpovědný".  V další chvíli také pochválil policii za zpacifikování zlodějů a za nekompromisní postup.  

Sirakov a jeho zastánci tvrdí, že Romové nejsou ničím jiným než zloději, a že se policie při zákroku nedopustila žádné chyby. V Bulharsku jsou Romové považováni za zločince a převládá názor, že násilí na nich páchané je oprávněné.