Europoslanci vyzvali Republiku Myanmar k zastavení násilí na menšině Rohingů

Europoslanci dnes vyzvali Republiku Myanmar, aby zajistila okamžitý přístup humanitárních organizací k pronásledované menšině Rohingů. V rezoluci vyzvali také barmskou vládu v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, aby násilí páchané bezpečnostními složkami na této menšině zastavila. Někteří europoslanci se v debatě v plénu vyslovili i proto, aby byla Su Ťij odebrána Sacharovova cena za lidská práva, kterou jí v roce 1990 udělil Evropský parlamentu.

"Su Ťij byla vždycky považována za demokratický ideál, doufám, že demokratické principy uplatní i při řešení problému této muslimské menšiny," uvedla dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Také podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP09) by nositelka Nobelovy cena měla vystupovat aktivněji, Rohingů se zastat a zastavit násilí páchané na nich. "Myanmarský režim se chová k této skupině obyvatel mimořádně agresivně, odpírá jim občanství, vyhání je ze země, došlo k zaminování hranic, aby se tito lidé nemohli vrátit do svých domovů," řekl ČTK Pospíšil. Podle něj je třeba zemím, které evidentně porušují lidská práva, odepřít ekonomickou pomoc Evropské unie.

Převážně buddhistický Myanmar neuznává Rohingy jako etnikum, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství. Nejnovější vlna násilí v Myanmaru začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na desítky policejních stanic na východě země. Armáda poté zahájila protiofenzivu, při níž zahynulo několik stovek lidí a na 380.000 Rohingů dosud uprchlo do sousedního Bangladéše. Prchají sem před rozsáhlým násilím, jehož součástí je mučení, vraždění i hromadné znásilňování.

Bangladéš, který je jednou z nejchudších zemí světa, přijal od chvíle vzniku konfliktu už několik set tisíc uprchlíků, a podle časopisu Respekt vyzývá tamní tisk vládu, aby lidem v nouzi pomáhala v ještě vyšší míře. Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna je situace v Arakanském státu popsatelná jako „učebnicový příklad etnických čistek“.

Šéfka vlády Su Ťij je kvůli postoji k současné situaci Rohingů kritizována. Postup armády vůči povstalcům obhajuje s tím, že barmské úřady zajišťují ochranu práv všech obyvatel země. Ve středu Su Ťij oznámila, že se příští týden nezúčastní rokování o situaci Rohingů v rámci Valného shromáždění OSN. K tématu se prý příští úterý vyjádří v televizním projevu.

Evropský parlament dnes v nezávazné rezoluci vyzval bezpečnostní složky Myanmaru, aby okamžitě ukončily zabíjení, násilí a znásilňování páchané na lidu Rohingů a přestaly pálit jejich domy. Násilí na východě státu odsoudila ve středu i Rada bezpečnosti OSN, která vyzvala Mynmar k okamžitým krokům ke zmírnění situace, ochraně civilistů a řešení problému uprchlíků. Generální tajemník OSN António Guterres před Radou bezpečnosti označil situaci za katastrofální a vyzval všechny státy, aby do destabilizované oblasti poslaly humanitární pomoc.