Evropská komise vyzvala členské státy, aby v době krize usnadnily
zaměstnávání lidí z jiných unijních zemí. Navrhla vytvoření informační sítě,
která by pracovníkům z EU v zahraničí pomáhala. Komisař pro zaměstnanost a
sociální věci László Andor současně zdůraznil, že nejsou žádné důkazy o tom, že
by přistěhovalci z EU brali místním pracovní místa.
Dnešní návrhy komise přicházejí několik dní poté, co čtyři země – Německo,
Británie, Rakousko a Nizozemsko – vyzvaly v dopise komisi, aby zakročila proti
tak zvané "turistice sociálních dávek", tedy údajnému zneužívání sociální
podpory přistěhovalci z jiných států EU.
Andor zdůraznil, že práva občanů na práci v jiných zemích unie je jasně
zakotveno, ale zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou v tomto směru často špatně
informováni a neví, kam se obrátit. Komise proto vyzvala státy k vytvoření
kontaktních míst, která by poskytovala informace a rady zahraničním pracovníkům
i domácím zaměstnavatelům.
"Pracovat v zahraničí by mělo být stejně snadné, jako pracovat doma, ale
stále existuje spousta překážek a diskriminace," řekl Andor.
V rámci Evropské unie pracuje nyní v jiné členské zemi 9,5 milionů lidí, což
jsou asi tři procenta pracovní síly celé EU. Dalších 1,2 milionu lidí bydlí v
jiné unijní zemi, než ve které pracuje.
Podle Eurostatu pracuje v zahraničí méně Čechů, než je průměr unie. Jinde v
unii loni pracovalo 69,7 tisíce Čechů, tedy 1,4 procenta zaměstnanců v ČR. V
jiné unijní zemi pracovalo 122.000 Slováků, tedy 5,2 procenta pracovních sil. V
České republice ve stejný rok pracovalo 34.100 cizinců z EU, na Slovensku 3100.
Až bude návrh schválen, státy také budou muset také zajistit mechanismy,
kterým by se zahraniční pracovníci mohli domáhat svých práv. Měly by také
poskytnout odborům a nevládním organizacím možnost, aby u soudů zastupovali
zahraniční pracovníky v případě diskriminace.
"Vzhledem k vyšší úrovni nezaměstnanosti v některých členských státech, je
nyní ještě důležitější usnadnit situaci lidem, kteří chtějí pracovat v jiném
státě EU," dodal Andor souvislosti s vysokou nezaměstnaností v jižních unijních
státech a větším počtem volných pracovních míst v Německu a dalších zemích na
severu unie.
Podle unijních předpisů nesmějí být pracovníci z jedné země EU diskriminováni
v jiném unijním státě na základě státní příslušnosti, ať jde o přístup k
pracovním místům, o plat a další pracovní podmínky, o přístup k bydlení či o
přístup pro vzdělání pro děti.
Mobilita pracovních sil prospívá nejen pracovníkům, ale i hostitelským zemím,
uvedla EK. Podle studie z roku 2011 přistěhovalci z osmi nových členských zemí
(včetně ČR), v letech 2004 až 2009 zvýšili hrubý domácí produkt Irska o tři
procenta a Británie o 1,2 procenta.
Právě z Británie se ozývají nejčastěji hlasy na omezení imigrace, včetně té ze
států EU. Imigrace se zde stala žhavým politickým tématem zejména po roce 2008
po propuknutí krize. Británie také spolu s dalšími třemi státy vyzvala v dopise
tento týden komisi, aby zakázala občanům EU, kteří byli vypovězeni kvůli
podvodům se sociálními dávkami, k návratu do dané země.
Andor ale zdůraznil, že dopis neobsahuje žádné konkrétní údaje. Žádná
země ještě nepřinesla důkazy o tak zvané turistice sociálních dávek, řekl s tím,
že naprostá většina lidí jde do zahraničí za prací.
V absolutních číslech jinde v unii nejvíce pracovali Rumuni (1,2 milionu) a
Poláci (milion lidí). V přepočtu k pracovní síle doma bylo v zahraničí nejvíc
Rumunů (13,7 procenta), Lotyšů (11,2) a Irů (10,7 procenta).
