Existují důkazy o zabíjení srbských zajatců kvůli prodeji orgánů

Vyšetřovatelé pověření Evropskou unií získali "solidní informace" o zabíjení
zajatců kvůli prodeji jejich orgánů za války v Kosovu v 90. letech. Nemají ale
dostatečné důkazy k obvinění konkrétních osob. Dospěl k tomu americký prokurátor
Clint Williamson, který by pověřen vyšetřováním zločinů v Kosovu. V Bruselu dnes
ale zároveň prohlásil, že vůdci albánských povstalců různými zločiny prakticky
prováděli organizované čistky Kosova od srbského a romského obyvatelstva.

Williamsonovo vyšetřování navazuje na zprávu, kterou pro Radu Evropy
vypracoval v roce 2010 Dick Marty. Podle ní někdejší povstalecká Kosovská
osvobozenecká armáda (UÇK) praktikovala v Kosovu a Albánii obchod s lidskými
orgány zajatých Srbů a kosovských Albánců, kteří nesouhlasili s praktikami UÇK.
Williamson řekl, že UÇK prováděla únosy a vraždy ve velkém a systematickým
způsobem.

Povstalecká armáda za kosovské války řídila zajatecké tábory na hranici s
Albánií a do prodeje orgánů byli údajně zapojeni i její velitelé. Prokurátor ale
nikoho nejmenoval. "Přibližný počet je hrst, a to je míněno doslova deset,"
sdělil a ukázal obě ruce s nataženými prsty. Zatím nepotvrdil ani, že šlo o
stovky obětí.

Jeho vyšetřování trvá dva a půl roku a Williamson řekl, že jeho skupina může
potvrdit také zprávy ochránců lidských práv o tom, že lidé z UÇK pronásledovali
Srby, Romy a příslušníky dalších menšin. Vyšetřovatelé prý budou schopni
sestavit obvinění některých vysokých představitelů UÇK za spáchání zločinů, k
nimž patří vraždy, únosy lidí, kteří pak zmizeli, provozování zajateckých
táborů, sexuální násilí, ale také hanobení a ničení kostelů a jiných církevních
památek.

Tyto zločiny "efektivně vyústily v rozsáhlé čistky namířené proti srbské a
romské populaci v oblastech Kosova ležících jižně od řeky Ibar s výjimkou malých
roztroušených enkláv menšin", konstatuje se podle listu The Guardian ve zprávě
speciální skupiny vyšetřovatelů Evropské unie (SITF), o níž Williamson
informoval.

Podle amerického prokurátora jsou přesvědčivé důkazy o tom, že "tyto zločiny
nebyly akty ničemných jednotlivců, kteří by se na tom sami domluvili, ale spíš
byly prováděny organizovaným způsobem a byly posvěceny některými jednotlivci v
nejvyšším velení UÇK".

Ani v tomto případě Williamson nikoho nejmenoval. Řada povstaleckých velitelů
se ale po válce zapojila do politiky a část jich dosáhla vysokých funkcí v
politických stranách i ve státním aparátu. Někteří už čelili nebo čelí soudnímu
stíhání, včetně premiéra Hashima Thaçiho.

Obvinění pachatelů uvedených zločinů mohou být vznesena, až začne fungovat
zvláštní soud pověřený řešením těchto případů, který bude sídlit nejspíš v
Haagu. Jeho ustavení podle listu The Guardian dosud oddalovaly dohady v Evropské
komisi ohledně financování a také politická krize v Kosovu. Williamson doufá,
soud bude založen počátkem příštího roku.

Na Williamsonovo oznámení reagovala organizace ochránců lidských práv z
Amnesty International (AI). "Pro rodiny 400 kosovských Srbů, které pravděpodobně
UÇK unesla a převezla do Albánie, kde byli asi zavražděni, je to krok směrem ke
spravedlnosti," sdělil Sian Jones z AI. Dodal, že "EU a kosovské úřady musejí co
nejrychleji nechat zřídit speciální soud, protože průtahy zajistí pachatelům
beztrestnost a odradí potenciální svědky".

Za kosovské války v letech 1998 až 1999 přišlo o život na 10.000 lidí.
Ukončila ji až intervence NATO, která přinutila Srbsko skončit boj proti
kosovským separatistům a stáhnout své vojáky z Kosova. Srbsko nezávislost své
bývalé provincie neuznává.