Francouzští úředníci budou půl roku monitorovat potírání nenávistných projevů uvnitř Facebooku

Facebook umožní několika vysoce postaveným francouzským úředníkům, aby po dobu šesti měsíců uvnitř společnosti monitorovali, jak firma potírá projevy nenávisti na svých platformách. Oznámil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle agentury Reuters Facebook něco takového dovolil poprvé.

Firma přitom měsíce čelí kritice za způsob, jakým rozhoduje, co je rasistický, sexistický nebo nenávistný obsah, a za metody, jakými takový materiál odstraňuje, píše Reuters.

Francouzští regulátoři zahájí svou misi v lednu. Jejím cílem bude ověřit, zda má Facebook v tomto směru skutečně dobrou vůli, a zjistit, zda lze její postupy zlepšit. Informace o jejich totožnosti a počtu zatím nejsou známy. Podle zdroje z francouzské vlády budou skupinu tvořit regulátoři z oblasti telekomunikací a z ministerstev spravedlnosti a vnitra.

Není ani jasné, zda bude mít skupina přístup k některým vysoce citlivým informacím, jako jsou algoritmy Facebooku. Představitelé společnosti nicméně uvedli, že francouzští úředníci budou moci působit jak v evropském ústředí Facebooku v Dublinu, tak i v kalifornském sídle společnosti.

"Je to světová premiéra," řekl Reuters minulý týden nejmenovaný činitel Elysejského paláce. Facebook podle něj svým způsobem riskuje. Francouzští úředníci připraví testy a pak vypracují zprávu, kterou chtějí zveřejnit, dodal.

Macron tento krok označil za příklad toho, co nazývá "smart regulation" (chytrým usměrňováním), což je strategie, kterou chce použít i vůči dalším technologickým gigantům, jako je Google, Amazon nebo Apple.

Krok následuje poté, co se francouzský prezident v květnu sešel k dvoustrannému jednání se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem. Macron jednal také s dalšími šéfy technologických firem, například Microsoftu a IBM. Velké hráče sektoru informačních technologií tehdy vyzval, aby se více zasazovali o "obecné blaho".

Mírnější přístup Francie v boji proti šíření nenávisti na internetu ostře kontrastuje s postojem Německa, které je největší evropskou ekonomikou a které klade velký důraz na ochranu soukromí. Berlín podle Reuters od ledna požaduje stažení závadného obsahu do 24 hodin pod hrozbou pokuty až 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). To ale podle Elysejského paláce vedlo k paradoxním situacím, kdy byl stažený obsah později vyhodnocen jako legální. Francie místo toho klade důraz na spolupráci se soukromými společnostmi a na regulátory působící přímo v nich podle modelu, který funguje v bankovnictví a jaderném průmyslu.

"(Technologické firmy) si nyní mohou vybrat mezi něčím, co je chytré, ale obtěžující, a regulací, která je špatná a jednoduše hloupá," řekl Reuters jeden francouzský činitel.