V reakci na masakr v Charlestonu jihokarolínští politici zvažují odstranění vlajky Konfederace

Jihokarolínští zákonodárci jsou pod stále větším tlakem, aby odstranili od
budovy parlamentu kontroverzní vlajku Konfederace, kterou mnozí vnímají jako
rasistický symbol spojený s otrokářskou érou. Pět dní po rasově motivované
střelbě v charlestonském kostele, při které zemřelo devět Afroameričanů, k tomu dnes
vyzvala republikánská guvernérka Nikki Haleyová. Zástupci místní afroamerické komunity odstranění vlajky žádají už od víkendu.

Guvernérka pod dojmem charlestonského masakru změnila svůj názor na vlajku,
proti jejíž přítomnosti před budovou Sněmovny reprezentantů dříve nic
nenamítala. "Události minulého týdne nás přiměly dívat se na to jinýma očima,"
prohlásila Haleyová, která byla během tiskové konference uvnitř sněmovny
obklopena politiky obou politických stran.

Její přístup podporuje řada z nich. "V létě půjde (vlajka) dolů," řekl
agentuře Reuters republikánský člen sněmovny Doug Brannon, který připravil návrh
normy o jejím odstranění. O odstranění vlajky musí rozhodnout dvoutřetinová většina zákonodárců, kteří
by v případě dostatečně širokého souhlasu mohli o věci hlasovat již na
mimořádném zasedání tento týden. Pokud by k tomu nedošlo, hodlá Haleyová využít
svého práva a svolat zasedání sama.

K afroamerickým vůdcům, kteří bouřlivě požadovali stažení vlajky během nedělní
bohoslužby v charlestonském kostele, se přidal i starosta města Joe Riley.
"Konfederační válečný prapor se před lety stal symbolem nenávisti… a rasové
nadřazenosti," prohlásil starosta s evropskými kořeny.

Konfederační vlajku drží na několika o víkendu zveřejněných fotografiích
jednadvacetiletý Dylann Roof, který byl obviněn z vraždy devíti Afroameričanů
spáchané minulou středu v charlestonském kostele. Vražda podle něho měla
rozpoutat rasovou válku.

Proti odstranění vlajky se dnes vyslovila například skupina říkající si
Synové konfederačních veteránů, jejímiž členy jsou převážně potomci válečných
vysloužilců a obětí občanské války. Podle šéfa její jihokarolínské větve Lelanda
Summerse neexistuje žádná spojitost mezi vlajkou a charlestonským masakrem,
který skupina rázně odsoudila. Organizace, která má 30.000 členů, bude bojovat
proti každému pokusu o odstranění vlajky, uvedl Summers.

Americké supermarkety odstraňují zboží s konfederační vlajkou

Největší světový maloobchodní řetězec Wal-Mart
v pondělí podle agentury Reuters uvedl, že odstraní ze svých kamenných i internetových obchodů veškeré zboží, na němž je
kontroverzní vlajka americké Konfederace,  aby neurážel cítění nikoho.
Firma tak reaguje na spojování tohoto symbolu s masakrem v
kostele v Charlestonu. S podobným oznámením vzápětí přišel i další
řetězec Sears, který již vlajky ve svých obchodech neprodává a odstraní i další
zboží, které je obsahuje. Vlajka je podle Reuters běžně k sehnání na
velkých internetových obchodech jako Amazon či Ebay.

Jižní Karolína je posledním americkým státem, který ještě umístění
kontroverzní vlajky symbolizující otrokářské jižanské státy z dob americké
občanské války v letech 1861−1865 na veřejných budovách toleruje. Veřejnost i
politiky vlajka rozděluje: zatímco mnozí ji považují za symbol rasové
diskriminace, jiní ji označují za součást neodmyslitelného historického
dědictví. Po charlestonském krveprolití však začal
výrazně převládat názor, že tento symbol by měl být z veřejných míst odstraněn.