Kniha Moskevská pohřebiště líčí osudy Čechů popravených komunisty v Moskvě

Osudy více než stovky československých občanů a příslušníků české menšiny,
které popravil sovětský režim v Moskvě, poprvé popisuje kniha nazvaná Moskevská
pohřebiště. Jejím autorem je historik Mečislav Borák. Má podtitul Češi a
českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922 až 1953 a vychází tento
týden. Jde o příběhy lidí, kteří jsou pohřbeni v Moskvě. Jejich osud už téměř
upadl v zapomnění, často ani rodiny obětí nevěděly, jak tragický osud je potkal.

"Dosud jsme nevěděli, kdo jmenovitě zahynul při represích. Znala se některá
jména, třeba Jan Březina z Kolína, slavný polární letec. Mně se podařilo
jmenovitě určit 121 popravených, kteří leží na všech pěti pohřebištích, jež v
Moskvě v 20. a hlavně na konci 30. let k těmto účelům sloužily," řekl ČTK
historik Borák ze Slezské univerzity v Opavě.

Není to podle něj ve srovnání s jinými regiony velký počet, jinde byly stovky
mrtvých. Borák to vysvětluje tím, že v Moskvě zůstala jen část české menšiny,
spíše inteligence. Mezi popravenými však nejsou jen Češi, ale řeba i sudetští
Němci a dva Slováci. Počet obětí ale není konečný.

Teprve postupné zpřístupňování fondů bývalých sovětských archivů přináší
první informace o podobě a rozsahu represivní politiky sovětského režimu. Jména
popravených z knihy pocházejí z vyšetřovacích spisů NKVD. V sovětském systému
byl podle Boráka nepřítelem každý, kdo měl "cizí nádech". Postupně přibývaly i
politické důvody. Stačilo třeba, když si někdo dopisoval s rodinou z
Československa, a už byl podezřelý ze špionáže.

"Za dobu, co se zabývám represemi, jsem už otrlý. Když jsem ale viděl u
naprosté většiny případů v jejich vyšetřovacích spisech, jakými prostředky,
fyzickým násilím, hrozbami je nutili k podání nepravdivých výpovědí nebo k
osočení dalších lidí, tak mi běhal mráz po zádech," poznamenal Borák.

Teroru byly vystaveny i rodiny obětí až do rehabilitací v 50. letech,
definitivních však až v 90. letech.

Zhruba desetina obětí je bezprostředně spjata s Moskvou a jejím okolím.
Popravy se vykonávaly většinou bez soudního rozhodnutí. Oběti spočívají v
hromadných hrobech beze jména na některém z dosud objevených moskevských
pohřebišť obětí politických represí.