romea - logo
22. března 2019 (pátek)
svátek má Leona
Loading
rozšířené vyhledávaní

Krok, který nemá v dějinách Německa obdoby? Kontrarozvědka zkoumá, zda začít sledovat xenofobní AfD jako celek

15.1.2019 14:01, (AKTUALIZOVÁNO 22:00)
Alternativa pro Německo (AfD) (ilustrační FOTO: Flickr.com, Nicolaus Fest)
Alternativa pro Německo (AfD) (ilustrační FOTO: Flickr.com, Nicolaus Fest)

Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo (AfD) jako celek. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes řekl šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang. Pokud se jeho úřad ke sledování AfD skutečně odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby. Protestní a protiimigrační strana se chce bránit právní cestou.

Civilní kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země. Stranu jako takovou ale zatím nesleduje. Nyní chce především na základě veřejných vyjádření členů AfD systematicky prozkoumat, nakolik se v uskupení dají vysledovat pravicově extremistické tendence. Zaměří se přitom zejména na křídlo kolem předsedy durynské AfD Björna Höckeho a mládežnickou organizaci strany.

"Považujeme to rozhodnutí za špatné, budeme proti němu postupovat právně," řekl dnes v reakci šéf strany Alexander Gauland, podle něhož je postup kontrarozvědky ovlivněn i politickým tlakem. Předsedkyně poslanců AfD Alice Weidelová zase vyjádřila přesvědčení, že případ její strany je skutečným důvodem, proč loni z čela kontrarozvědky musel odejít Hans-Georg Maassen. Za něj by podle ní BfV nikdy takové rozhodnutí neučinila. Maassen v čele úřadu skončil kvůli několika nepodloženým výrokům.

Oznámení kontrarozvědky, podle níž pro sledování politické strany musí být splněny přísné právní nároky, naopak podpořil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který zdůraznil, že není založeno na politickém, ale odborném posouzení situace. Krok nevadí ani koaličním sociálním demokratům (SPD) nebo opozičním liberálům (FDP).

Vedení AfD, kterou řada pozorovatelů považuje za pravicově populistickou až radikální, se chce sledování kontrarozvědkou vyhnout, i proto, že by to mohlo negativně působit na část voličů, jak dnes připustili její představitelé. Řada voličů totiž Alternativu pro Německo volí z protestu, nikoli z přesvědčení, a pokud by strana byla sledovaná kontrarozvědkou, mohli by svůj hlas dát raději někomu jinému.

I proto v listopadu stranická pracovní skupina vytvořila seznam doporučení. Členům v nich klade na srdce třeba to, aby se vyvarovali paušálního hanobení cizinců, přistěhovalců a uprchlíků. Nemají také všeobecně zpochybňovat svobodu vyznání pro muslimy. Kvůli opakovaným problémům ve stejný měsíc šéf strany Jörg Meuthen vyzval radikálně zaměřené politiky, aby AfD opustili. Pokud tak neučiní, pokusí se je podle něj strana vyloučit.

AfD, která dosud výrazně těžila z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové, má již zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou - ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.

Radikálními výroky na sebe politici AfD upozorňují poměrně často. Předseda strany Gauland například hovořil o tom, že doba nacismu je jen "ptačím trusem" na úspěšných německých dějinách, předseda durynské AfD Höcke zase památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby". Někdejší šéf mládežnické organizace AfD v Dolním Sasku Lars Steinke svého času označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce. Ospravedlňoval také nacistický útok na Polsko.

Přečteno: 344x

 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Populismus, Německo, EU, Alternativa pro Německo, Extremismus, Xenofobie, Rasismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky (FOTO: Katarzyna Czerwińska, Wikimedia Commons)

videoZÁZNAM: Evropskou cenu Sintů a Romů za lidská práva získal slovenský prezident Andrej Kiska

15.3.2019 15:15
Od 18. do 21. března 2019 probíhá již čtvrtý ročník Romského týdne na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Dnes byla v rámci programu udělena také Evropská cena Sintů a Romů za lidská práva - získal ji slovenský prezident Andrej Kiska. Server Romea.cz udělení ceny přenášel živě přímo z Bruselu.
 celý článek

Radek banga

Radek Banga k reakcím na útok na Novém Zélandu: Neklesejte na lidské dno

19.3.2019 15:00
„Radikalizující společnost je pokaždé následkem ekonomického nebo společenského napětí a v historii lidstva není ničím novým. Klesnout ovšem na tak hluboké lidské dno a souhlasit s útokem na Novém Zélandu může skutečně jen totální psychická troska a hnusná odporná mentální bestie,“ uvedl k teroristickému útoku z pátku 15.března, při kterém došlo k masakru ve dvou mešitách ve městě Christchurch.
 celý článek

Členové ukrajinské krajně pravicové organizace C14 v sobotu 21. dubna podpálili tábor, který nedaleko centra Kyjeva vybudovali Romové pocházející převážně ze Zakarpatí. (FOTO: Facebook/Сергій Мазур)

Pogromy na Ukrajině, vystěhování, násilí. ERRC vydalo publikaci, která mapuje používání principu kolektivní viny proti Romům

19.3.2019 12:36
Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) dnes zveřejnilo publikaci, ve které mapuje případy, kdy došlo k použití kolektivní viny vůči Romům v deseti zemích Evropy. ERRC vydalo publikaci u příležitostí Romského týdne, který probíhá v Bruselu. V publikaci jsou uvedeny konkrétní příklady kolektivních trestů ze stranu státních orgánů nebo různých rasistických uskupení.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo