Kvalita života Romů na Slovensku se postupně zvyšuje. Vyplývá to z dat nově aktualizovaného Atlasu romských komunit
Tempo růstu romské populace na Slovensku se zvolňuje a stále větší část Romů žije v normálních podmínkách. Vyplývá to z údajů aktualizovaného Atlasu romských komunit, který minulý týden představil slovenský vládní zmocněnec pro Romy Ábel Ravasz. Nevládní i mezinárodní organizace upozorňují, že část Romů na Slovensku bydlí v nevyhovujících hygienických podmínkách.
“Atlas obsahuje nejen informace o tom, kde a v jakém typu koncentrací romské komunity na Slovensku žijí, ale také o tom, jaké jsou jejich životní podmínky a ve kterých lokalitách mají například přístup k pitné vodě, plynu či elektřině. Jelikož se nám podařilo formálně definovat a “překopat” systém sběru dat, dovolím si tvrdit, že momentálně na Slovensku nejsou lokality, ve kterých by Romové žili koncentrovaně a nevěděli bychom o nich,” uvedl zmocněnec pro romské komunity Ábel Ravasz.
Podle odhadu nyní žije na pětimilionovém Slovensku 440.000 Romů. Atlas romských komunit vznikl v roku 2004, a byl aktualizovaný v roce 2013. Odhadoval tehdy romskou populaci zhruba na 403.000 osob. Při sčítání lidu v roce 2011 se k romské národnosti přihlásilo jen zhruba 106.000 obyvatel.
“Z dat vidíme, že populační růst Romů na Slovensku na postupně zpomaluje, a že větší a větší část z nich žije v normálních podmínkách. Jeden z příkladů je přístup k pitné vodě, ve stovce největších komunit na Slovensku má vodovod 61% obyvatel. V 2013 to bylo 48%, a v 2004 pouze okolo 36%. Výrazný posun vidíme i v jiných oblastech,” vysvětlil Ravasz.
“Početnější romská komunita žije v 804 obcích a městech po celém Slovensku,” dodal Ravasz.
Menší skupiny Romů autoři studie během sběru dat od konce loňska do března letošního roku zjistili v dalších 373 obcích.
Sběr dat probíhal v regionech od prosince 2018 do března 2019. Na jejich sběru spolupracoval úřad zplnomocněnce s Institutem pro výzkum práce a rodiny v rámci národního projektu Monitorování a hodnocení inkluzivních politik.
“Samotný sběr probíhal v několika fázích – v prvním kole byly osloveny všechny obce na Slovensku s otázkou, zda na svém území evidují přítomnost koncentrovaně žijících romských komunit. Později byly shromážděny údaje o obydlích, infrastruktuře a občanské vybavenosti v těchto obcích od samospráv pomocí dotazníků. Po prvotním zmapování přišli do obcí terénní spolupracovníci Institutu pro výzkum práce a rodiny, kteří získané informace na místě ověřovali a doplňovali. Následně jsme získané informace ověřovali na základě údajů z regionálních kanceláří úřadu zmocněnce. Před vydáním Atlasu náš úřad nabídl odborné veřejnosti prostor k vyjádření k údajům a společně jsme se tak postarali o jejich doplnění a odstranění možných nepřesností,” vyvsětlil proces sběru dat Ľuboš Kovács, analytik národního projektu Monitorování a hodnocení.
“Atlas chceme využít na podporu projektů v lokalitách, kde je třeba situaci zlepšit a vyrovnávat tak rozdíly v životní úrovni na Slovensku. Data však využijí i vědci při vědeckých výzkumech, neziskové organizace i samotné obce. Společně tak chceme nadále pracovat na tom, aby se kvalita života Romů na Slovensku zvyšovala a tím se stíraly rozdíly mezi minoritou a majoritou a v konečném důsledku zlepšovalo jejich soužití,” uvedl zmocněnec pro romské komunity Ábel Ravasz.
Podle loňské analýzy slovenského vládního Institutu finanční politiky zdravotní stav romské menšiny na Slovensku je ve srovnání s většinovou populací výrazně horší, což se projevuje i v nižší naději dožití a vyšší kojenecké úmrtnosti Romů. Důvodem jsou špatné životní podmínky, ale i nedostatečné využívání zdravotní péče v romských komunitách.
